Dům Na poříčí

Nevídaný stavební i průmyslový rozmach prvních poválečných let dosud stále ještě mladého Československa s sebou velice rychle přinesl i veškerá negativa, spojená s vidinou snadného výdělku. Obětí těchto nekalých praktik se jednoho říjnového dne roku osmadvacátého stalo také 46 dělníků, kteří zahynuli pod sutinami nedokončeného obchodního domu. Moderní železobetonová stavba, již předem inzerovaná jako jeden z vrcholů dosavadní architektury, se bohužel do dějin hlavního města navždy zapsala svou tragickou skutečností, jíž byl inspirován i spisovatel Karel Štorkán. Filmová realizace šokující události zůstává ovšem značně poplatná době vzniku; rozhodující význam tak přebírají politické diverze, s nimiž snímek nakládá podle předem rozdaných karet. Snad jen efektně zinscenovaná scéna zřícení domu a hrstka dobrých hereckých výkonů ve vedlejších rolích (Munzar, Lukavský, Kodet, Navrátil) má jakýs takýs nárok neuvrhnout Svobodův film do naprostého zapomnění. Škoda, tak zajímavé téma a tak mizerný výsledek. (21.06.2014)

Stáhla jsem si to protože jsem si myslela že to bude nějáké drama při kterém stydne krev v žilách, ale hodně jsem se zmýlila. Ta katastrofa tam byla hned nazačátku místo aby nás nějak napínali a nechali to až nakonec. A tím pádem vzniknul nudný film plný žvanění a kromě pohřbu, tam není vůbec nic zvláštního. (14.08.2018)

Dramatický snímek rekonstruuje skutečný případ z 1. republiky. Vypráví dějství od katastrofy přes vyšetřování až po soudní stání. Scénář je napsán s citem pro detail, ale bohužel i značně propagandisticky. Vyzdvihování Komunistické strany se táhne celým vyprávěním. Škoda toho politizování, jinak by to nemusel být vůbec špatný film. (12.12.2014)

Československý film natočený podle skutečné události z roku 1928. Tehdy se udála katastrofa, v níž vinou špatného stavebního postupu a oslabení nosných konstrukcí zahynulo 46 dělníků ve zřícené výškové budově. Ve snímku je poměrně dobře zachyceno plánování a samotná realizace stavby, její zřícení je též pečlivě zdokumentováno. Poté nastává hledání viníka neštěstí a vyšetřování se ujímá komisař Uher (drsný L. Munzar) a jeho proradný kolega V. Mareš. Muže, jenž v největší míře zavinil neštěstí, volnomyšlenkářského syna hlavního architekta, si zahrál svým typickým aristokratickým způsobem výborný J. Kodet. Hlavní roli mladého inženýra Vondráka, který stavbu naprojektoval a po jejím pádu se neúspěšně pokusil o sebevraždu, hrál neznámý blonďák J. Šebek. Ve filmu dále vystupuje spousta známých tváří, líbil se mi například stavební expert R. Lukavský, pár větami se blýskl i můj oblíbenec R. Jelínek. Za jednu z nejlepších scén považuji závěrečné soudní přelíčení, kdy herecky exceluje Kodetův advokát B. Navrátil. Komunistická propaganda je v tomto snímku bohužel patrná, přestože jsem v tomto směru dosti benevolentní, zdála se mi výraznější než u jiných filmů podobného typu. Celkově se mi film líbil, zobrazuje atraktivní prostředí stavebnictví a v dobré dramatičnosti snímku lze rozpoznat um talentovaného režiséra J. Svobody. (10.09.2012)

Zajímavý snímek o zajímavé události, na kterou by se nemělo zapomenout. Koukám, že nenávistníci komunismu si tu opět dali sraz, nechápu, co je na filmu tak špatného. Arogantní podnikatel, který způsobí smrt tolika lidí, by snad měl být vykreslen kladně? Jako tradičně si ke zdejšímu hodnocení připočtěte tak dvacet procent... (27.02.2023)