Slečny přijdou později

Zajímavá kriminálka, kterou oživuje Olga Schoberová, objevující se víceméně jen v negližé. Zápletka je bohužel poněkud tendenční, což se dalo čekat. Co se týká herců, tak Bohumil Šmída mi ke kriminalistovi vůbec nesedí, naopak velmi dobrý je jak Svatopluk Beneš, tak Stanislav Fišer, ale hlavně Juraj Herz v roli šišlajícího machometána. (14.02.2008)

Příjemné překvapení. Kupodivu Olinka Schoberová mne tady moc netankovala, ale to vlastně nikdy, Barbie na pochodu, víc mne zaujalo, že jsme měli českého Petera Sellerse - ta podoba! Film má několik velkých kladů. Co se scénáře týče, postupné rozvíjení zápletky je dobře načasované, snad jen závěrečné odhalení stylem "Jo, takhle!" mi přišlo poněkud uspíšené - zase na druhou stranu divák musí trošičku popřemýšlet, proč zrovna tohle je ta stopa neomylně ukazující na vraha. Herecky jsem se dočkal několika překvapen - jak Dubský (s Vladimírem Šmeralem jak by si z oka vypadli!), který střídá několik poloh, podle toho, jestli předvádí ctnostného ředitele, nebo podvodníka, tak velmi civilní a skvělý herecký výkon Beneše - vlastně v takto vážné roli jsem jej viděl poprvé. A Šmídu jsem doposud znal jen jako Pacínka, ale jako komisař si vede skvěle, a kolikrát jsem se přistihl, že vlastně koukám na českou verzi Maigreta, třeba Vraždy v hotelu Majestic. A moc se mi líbila i kamera - škoda, že film nevyšel vyčištěný na DVD - třeba ke konci v tom jednom záběru, když komisař prochází jednotlivými odděleními, nebo ten hitchcockovský pohled do dlouhé chodby, když přichází Řehoř, excelentní! Skvěle kamera kouzlí i na terase, kde ji vhodně doplňují ruchy v pozadí. Mimochodem, tento film je jeden z mála, kde je ještě vidět vlakové nádraží Těšnov - mívalo to tam zajímavou atmosféru. Ještě se vrátím k postavám - jsou dobře napsané i zahrané, nikdo není vyložený padouch, teda kromě jednoho, docela všechny ale chápeme, jejich jednání vychází z jejich psychologie. Ve scénáři se dají najít ještě drobné nuance, třeba právě u mnohovrstevné postavy ředitele hotelu a jeho morálních zásadách a jistém druhu pokrytectví. Povedený film, pro mne překvapivě. Takže, nezapomeňte, Bartolomějská 6, Roháč. (20.06.2018)

Netypická detektivka, v níž sledujeme téměř pořád aktivitu podezřelých a doufáme, že VB ve skrytu bdí. No samozřejmě, že bdí, takže se po utahaných dialozích tria Beneš, Dubský a Fišer, u kterých nevíte, zda jsou myšleny vážně, ci jako vtip dočkáte lehce povedené rekonstrukce, při níž zaklapnou dveře a rádobydůkazy na pachatele a je konec. (21.09.2020)

Zvláštnost tohoto filmu začíná už v samotných prvních vteřinách, kdy se hned z první repliky dozvídáme, že na chodníku před domem leží učitelka ruštiny, která bydlela v pátém patře. Rozsvíceno (a vyšetřovatelé stírají otisky z parapetu) je však minimálně od oka tak v 8. patře. Možná je to hloupý detail, ale už tato malá nedotaženost scénáře demonstruje, co nás po dalších více než 80 minut stopáže bude očekávat. Film má mnoho scén a dialogů naprosto nedotažených do konce. Autoři se snad ani moc nenamáhali dát některým rozhovorům a činům ve filmu nějaké, pro diváka, logické zdůvodnění. Telefonát pana Šmídy, v kterém vysvětluje výskyt ruského emigranta Alexeje v Československu slovy "...kristepane, samozřejmě že utekl ještě před válkou" snad nemůže ponechat na pochybách žádného diváka, že je film napsán dostatečně sterilně a ideologicky dostatečně poučně, aby si v tom nikdo nemohl najít žádný jinotaj, z kterého by mohlo být posléze tvůrcům zatraceně horko. Přesto má film svou "šedesátkovou" atmosféru, za kterou si 3 hvězdy zaslouží. (16.04.2020)

Černobílá detektivní konverzačka na téma prostituce, do níž se náhodou zamotaly dvě vraždy … Vlastně mě napadá, že jsem si skoro ani nevšimla, že se staly … Ještě že alespoň tou první příběh začínal, jinak bych to ani ve spleti těch duchaplných pravdu odhalujících dialogů nezaznamenala. Tak tohle tedy ne. Já mám klasickou československou černobílou detektivku moc ráda, ale tohle opravdu nešlo. Bylo to nudné, k uzoufání nudné. Jasná ukázka toho, že ani sebelepší herci a byla jich tam celá plejáda – Beneš, Šmída, Dubský, Vrchota, Lackovič, Fišer … - nezachrání špatný scénář. Téma prostituce mohlo být v té době zpracováno velmi kontroverzně, nakonec bylo to v té době vnímáno jako výrazně negativní jev, tvůrci se mohli pokusit mravokárně varovat mladé dívky, aby nepadly do tenat … Ale tady, jaksi, nebylo před čím. Tenata se nekonala, dámy byly cudné, se svými klienty především konverzovaly u televize a nejodvážnější tak byla hláška „svý manželce dává každej mnohem víc a spokojenej je mnohem míň …“. Tak takhle tedy ne. „My končíme, soudruhu kapitáne, my končíme.“ (08.11.2014)