Maléna

Príbeh mladého chlapca zamilovaného do ženy, ktorej jediný problém je v tom že je krásna, odohrávajúci sa počas druhej svetovej vojny vo fašitickom Taliansku, v neveľkom tradične nábožesky založenom Sicillskom mestečku. Potrytectvo, puritástvo, závisť v ženských očiach, nenásytné mužské pohľady a všadeprítomné klebety, ktoré Malene znepríjemňujú smutný život vdovy a na druhej strane chlapec krorý by zniesol modré z neba, dospievajúci, s cholerickým otcom, neporozumený, túžiaci po nedosiahnuteľnom a snažiaci sa pomstiť každu krivdu na žene z jeho snov a predstáv. Plné nenásilných emócii a sršiace čistou filmárčinou + citlivá Tornatoreho réžia, tradične výborná Morriconeho hudba a pre mňa veľké prekvapenie. Vrelo doporučujem. (14.06.2005)

Příběh byl především o Maléně, a kdo je Maléna ani po jeho zhlédnutí nevíme - což je na snímku zdaleka nejzajímavější. Ani na okamžik jsme nedostali možnost nahlédnout do jejího soukromého světa jinak, než představami a kradmým pohledem klíčovou dírkou očima dospívajícího chlapce. Ani jednou jsme nedostali příležitost vědět, co si Maléna myslí, co cítí. Tomatore buduje mozaiku jejího bytí z pohledů, poznámek a konání jejího okolí: chtivých, závistivých, zlobných, roztoužených. Maléna je předmětem, je bezmocnou bohyní, kterou pohazují poryvy větru tak silné, že na jejím konání vůbec nezáleží. Z neznalosti jsem čekal variaci na Lolitu. Maléna je ale místo toho hodně bolestivá kritika postavení ženy ve společnosti. Největší slabinou snímku je, že se ani při poměrně krátkých 88 minutách neobejde bez neustálého opakování týchž motivů, takže přibližně od poloviny a zejména ve třetí čtvrtině snímku přestává být ta repetice obhajitelná a nudí. (11.08.2019)

Už od malička som neznášal, keď krásne ženy vo filmoch trpeli a nemohli si nijako pomôcť. A ja som iba sedel pred telkou a tiež som nič nezmohol. Maléna je však elegantne natočená dráma od skúseného filmára s peknou atmosférou druhovojnového Talianska a záverom, ktorý svojim spôsobom prináša divákovi ako mne určité zadosťučinenie. (18.12.2013)

Bezesporu hodnotný studijní materiál pro všechny voyery, ale jako pojednání o morálních prohřešcích „počestných“ občanů Maléna neobstojí. Tornatore společně s celým osazenstvem městečka dobrou hodinu slintá nad vnadami Bellucciové, což je alibisticky omlouváno převzetím hlediska kluka s rozbouřenými hormony a navíc shazováno fraškovitými scénami z domova. Stejně jako malý Renato se ale krásou titulní hrdinky jenom opájí, nedělá nic pro její obranu, nenabízí žádné argumenty, které by podpořily to, co podvědomě tušíme – že Maléna byla do své role děvky dotlačena okolím. Vůči Maléně empatický doslov je tak sice vzhledem k odlišnému vnímání svobodné a zadané ženy na Sicílii věrohodný, ale k filmu jen násilně přilepený. Náhlé změnění postoje k hrdince, jež po celý film nebyl dovolen jediný obranný protipohled, je od režiséra stejně pokrytecké jako změna v chování místních. Bylo by vlastně velmi smířlivé označit Malénu za Prci, prci, prcičky filtrované skrze nostalgii. Ty, byť srovnatelně oplzlé, alespoň netrpěly takovou vyprávěcí repetitivností (sledování Malény na ulici, sledování Malény v jejím soukromí, samohana… a znovu od začátku). Možná byla chyba v tom, že jsem zhlédnul rovnou režisérský sestřih, jakékoli srovnání s mnohem barvitějším Amarcordem, mezi jehož zapálené obhájce rozhodně nepatřím, mi nicméně přijde nemístné. 50% Zajímavé komentáře: Gemini, sportovec, Le_Chuck, mata77 (17.08.2012)

Maléna není moc válečným snímkem, jde spíše o příběh chlapce dospívajícího během války. Zakouká se do mladé ženy, která je středem pozornosti maloměsta pro svoji krásu, ale také život, který vede. Ať už se chová jakkoliv, vždy vzbudí pobouření nebo kolem ní kolují více či méně pravdivé fámy. Hlavní hrdina se postupem času stává více a více sympatický, potěší hudba a prostředí a herecké výkony hlavní dvojice - Renata a Malény. Je však potřeba se obrnit pevnými nervy, neboť jsem se mylně domníval, že pouze Japonci točí tak ukřičené filmy. (25.09.2013)