Poklad hraběte Chamaré

Drsné tuhé drama s "krimizápletkou" z opravdu ohavné doby našich dávných předků.. Ovšem tomuto snímku chybí jasně definovaná osnova děje, tudíž na ostatní své doby ztrácí.!!! Je to jen jakýsi nástin plný děje a bez "zbytečných" dialogů navíc.. Troška jde silně identifikovat skrze kameru, výběr hudby, aranžmá, herce. :-) (08.08.2008)

Nemám rád takovou tu podivnou kameru z 80. let s přeexponovanými okny, nemám rád Blanku Bohdanovou, ale přesto jsem se na to dokázal dívat. A to hlavně kvůli Eduardu Cupákovi a té "sympatické" paní mamince. Atmosféra podle mě moc dobře navozená není, ty pseudoumělecké záběry jsou nefunkční a vedlejší herci marní. Mnohem větší funkčností disponuje scénář, takže ve výsledku zajímavý zážitek, ale znovu se na to dívat rozhodně nechci... (06.10.2016)

Prvních pět minut je hotová apokalypsa, která se odehrává ve snu hraběnky Chamaré (Blanka Bohdanová). Poté se začne rozvíjet pochmurný příběh z konce 18. století, kdy katoličtí křesťané v čele s abbém (Eduard Cupák) nechtějí přijmout žádné reformy než na co jsou zvyklí a luterány s jejich přesvědčením by nejradši upálili. I přes již vydaný Toleranční patent Josefem II. z konce roku 1781. Příběh je chvílemi docela zmatený, ale to mu neubírá na oné pochmurnosti a temnosti, která je ve filmu pevně zakořeněna. Takový nadějný režisér byl Zdeněk Troška, že je k nevíře, co točí v současnosti za bahno. Tohle je totiž dílo v československé kinematografii zcela ojedinělé. Už jen kvůli úvodní scéně, která nemá v našem filmu podobné zastoupení a také nápaditá kamera Jaroslava Brabce nebo hudba Harryho Macourka hrají velký prim. (26.11.2018)

Dnes již dávno zapomenutý a jediný doklad uměleckého embrya režiséra Zdeňka Trošky. A je to škoda, protože Poklad hraběte Chamaré je fantastický film, temný, hororový, skličující, nádherně modelující zlo v jeho nejrůznějších podobách. Bohužel ďábel později posedl i pana režiséra a ten nic podobného už nikdy nenatočil (a nenatočí). (02.03.2010)

Jak udělat z Jiráska thriller, no to mě podrž... 1) V úmrtní den pršelo a bylo sychravo. Jaká to nepohoda na tak dalekou cestu!, řekla s úsměvem císařovna. Odpoledne se její rysy velice změnily; císař se jí tázal, trpí-li bolestí. Kývla hlavou, nicméně zanedlouho vstala pojednou z lenošky, ve které odpočívala, a přešla komnatu. Za půl hodiny nastal smrtelný zápas. Bylo jí dusno; zvolala, aby otevřeli okna, a chtěla vstát. Císař ji jemně zadržel a tázal se: Kam ráčí Vaše Veličenstvo? K Tobě, jdu, Bože, to promluvila, pak sklesla; pak zašeptala ještě několik nesrozumitelných slov, a veliké císařovny již nebylo více._____ 2) Nechť si čtenář vychutná krásnou češtinu velkého vyprávěče 30letého Aloise Jiráska, jak ji presentuje v úsměvné novele "Poklad", díle to krátkém a dobrodružném. Jako student jsem ji zhltl jedním dechem za pár hodin a dodnes mám z této četby příjemný pocit. Jirásek ji napsal pro široké vrstvy u příležitosti sta let od vyhlášení tolerančního patentu._____ 3) Komunističtí "obrozenci" jistě měli radost, jak pěkně a názorně je ve filmu zobrazeno období temna, a to doslova mj. prací osvětlovačů, kdy zármutlivě působí i sluneční svit pronikající otevřeným oknem. 31letý režisér a scénárista Zdeněk Troška prokázal svůj talent na výběr lokací. A k tomu vytvořil jakýsi psychologický thriller s dusivou atmosférou, tak vzdálenou prosluněné nadějeplné knižní předloze._____ 4) Pokud skousneme tuto koncepční změnu a smíříme se s temným vyzněním díla, pak ovšem nutno říci, že jako thriller se film docela podařil. Silně věci pomohl nádherný herecký výkon 54leté Blanky Bohdanové (ochrnutá hraběnka Chamaré) i kompozice scén připomínající oživlé dobové obrazy. (27.05.2014)