Smrt na černo

Nesourodá a zároveň zoufale nezáživná směsice kriminálky a politicko-společenské sondy do poválečných let (ačkoliv vinou bídné produkce snímek nezapře dobu svého vzniku a divák si ona 40. léta musí leda domyslet) s kritickým ostnem namířeným zejména proti Marshallovu plánu, "okořeněná" neúspěšnými pokusy o jakýsi komunální humor a s hereckými výkony, na kterých je zřetelně vidět, jak se protagonisté této dnes právem zapomenuté slátaniny při natáčení "bavili". (29.08.2011)

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně... Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. * (17.06.2018)

Jsem se snažila dát tomuto filmu šanci už 3x, aspoň kvůli tomu obsazení (Budínová v démonicky černé paruce, Kanyza jako playboy) a stejně se víc jak na 1 * nedostanu. Obchody zoufale čekaly na každý metr zabavené látky, já zoufale čekala na konec. Počtvrté už na to kašlu, to raději půjdu "do Chůchl na dostichy". (14.01.2016)

Dnešní divák odchovaný hromadnýma vyvražďovačkama se spoustou krve se musí jen pousmát nad tímhle vyšetřováním o původu kradeného textilu. Jako pohled na poválečnou společnost je to nedotažené a navíc by to nesmělo být natočeno v době normalizace. Takže řada výborných herců si na konto připsala další zbytečný film a snad jen pár vtipných hlášek (Slávka Budínová) vás nenechá úplně usnout. (03.09.2011)

Naprostý žánrový mišmaš, který míchá atmosféru spíše 30. let než roku 1947, šantány, kapitalisty a hodné komunisty, hazardní hráče a kasaře, italského varietního "umělce" v Kopřivově podání, a takové množství postav, až by si z toho člověk šel psát zápisky z podzemí. Jsou chvíle, kdy je otázkou, zda se daná scéna skutečně odehrává, či zda nejde o sen některé z postav. Všeobecnému zmatku přispívá hodně i kamera, sama zmatená jak panic poprvé v ložnici se slečnou. (10.03.2013)