Reportáž psaná na oprátce

Představitel hlavní role sice vtipně ladí k těm záběrům na hejna racků nad Vltavou, ale jinak se podle mě pro úlohu Fučíka moc nehodí. Respektive při pohledu na něj a některé moderně vyhlížející filmařské postupy by člověk mohl soudit, že v roce 1961 už se teda někdo odhodlal k dosud mytickému hrdinovi Fučíkovi přistoupit nějak střízlivě a realističtěji. Ovšem zbytek filmu ukazuje, že do toho měl ještě hodně daleko. Dialogy a monology jsou více méně citacemi z knižní předlohy, a už ta navzdory svému názvu působí velmi přestylizovaně. Z charakterů je zajímavější jen Böhm, což bude dáno tím, že ho hraje Hrušínský. Když to shrnu, je to rozporuplný a hlavně docela nudný film. (21.05.2012)

Knížka je samozřejmě debilní a film neméně, nicméně hráli v tom dobří herci (komisař Böhm je zcela vážně jedna z Hrušínského životních rolí) a opravdu to nebylo zpracované tak příšerně. Pochopitelně některé záběry jsou na dnešní dobu směšné (rozcvička), celek (i s úryvky z knihy) není špatný. Jedno z nejméně špatných děl svého žánru. (18.05.2009)

Pred krátkym časom som si prečítal dobrovoľne knihu a následne pozrel tento film. Miestami sú scény s roduvernými komunistami poriadne naivné, hlavne ak si súčasný človek všimne, ako dopadol ich "boj". Celkovo však má snímka myšlienku a disponuje aj istou kvalitou spracovania. R. Hrušínský ako gestapák podáva perfektný "záporácký" výkon. Na koniec si neodpustím ešte jednu poznámku: Ak by namiesto J. Fučíka bol tento film o nejakom "bojovníkovi za demokraciu", nezačalo by sa hodnotenie približovať niekde k 80% :-)? Myslím si, že by sa mali hodnotiť filmy ako také, a nie subjektívne dojmy z čohosi a kohosi. (10.06.2009)

Věřím tomu, že Fučík mohl být i statečný. Mnoho statečných komunistů pracujících v odboji semlelo gestapo, koncentráky a ,,sekyrárny'' ... Stejně jako část našeho doboje komunikovala s Londýnem, byl tu odboj orientovaný na východ. U hrdinů, předložených po válce národu KSČ by člověk měl být však nanejvíš obezřetný. Režimem podané příběhy hrdinství jsou vždy těžce přikrášlené a u prolhaného komunistického režimu to platí čtyřnásob. Trochu mne udivuje, že tento film vznikl ,,až'' v roce 1961 a ne někdy v padesátých letech. Film je celkově dost naivní, mladý Ilja Racek s bradkou a černými vlasy vypadá podivně. Pokud se odprostíme od statečnosti komunistů, jejich nadšení a zkrátka od té celé ideové základny (což u tohoto filmu opravdu nepůjde lehce), může nám film ukázat trochu z toho protektorátního okupačního dusna. Tu hororovou atmosféru, kdy vám před barákem zastavilo pár černých meďourů a pěst v rukavici zatloukla silně na vaše dveře s provoláním : Geheime Staatspolizei ! Ta hrůza i u statečných lidí, proces zatčení, děs z neznámého, mučení při výslechu, pověstný biograf na Pankráci.. To vše film věrně znázorňuje. A kromě tohoto. Už jste někde jinde viděli mladého Rudolfa Hrušínského jako esesáckého vyšetřovatele - šel z něj stejný strach jako ze spalovače! Dát odpad je tak snadné. Ale kdo to udělal, hodnotil název filmu, jeho ideu. Já hodnotím i některé herecké výkony a atmosféru. * * (31.03.2013)

Na film se pamatuji matně. Rád bych ho viděl. Julius Fučík! Jak byl jen zneužitý. Kdekým....Film už mám, takže jsem ho mohl několikrát shlédnout. Řada myšlenek je v něm velmi sugestivní. Přestože výkladů o situacích, ve kterých se J.Fučíka v životě ocitl je víc, a řada z nich si protiřečí, tak přece jen jde o film, který stojí za shlédnutí. Na film je třeba pohlížet i na dobové přesvědčení lidu, že člověk a lidstvo je možno změnit k lepšímu, v což věřil i nacismus, a dříve církve. Spisovatel A.Lustig v pořadu na Plovárně povídal na dotaz M.Ebena, proč byl komunistou, tak že když byl v koncentráku, tak mu imponovalo, jak jsou družní, stateční, cílevědomí. A chtěl být jako oni...Aby divák pochopil některé scény ve filmu, tak je zapotřebí si přečíst i něco o bohémské povaze J.Fučíka. (01.09.2010)