Billie Eilish: The World's a Little Blurry

Dokument o 19-tke, ktorá nevie, čo na seba, ktorá svoje komplexy zakrýva divným štýlom a účesmi s vtačím trusom, ktorá bežne rozpráva ako trpí depresiami a máme žrať všetko len nie mäso a živočíšne výrobky. A mladí ju žerú možno aj kvôli permanentne (akoby) sfetovanému pohľadu. Proste posolstvá novej doby, ktoré zvestujú mladí milionári, že aké je strašne ťažké žiť, že oni sú vlastne trpiaci. Fakt ako by už v tak mladom veku boli odtrhnutí od reality. Poctu si u mňa zaslúžia iní, aj keď si myslím, že slečna Eilish má pekný hlas a v inom, menej snovom štýle by bola pre mňa počúvateľnejšia. (04.03.2021)

// Nemůžete točit dvouhodinový dokument o depresivním teenagerovi a čekat, že z toho vyleze kdovíjak zábavná záležitost. Billie má talent, je autentická, je taky pořád strašně mladá a ty zajímavý roky teprve přijdou. Všechen úspěch, co sklízí, je zasloužený, tenhle dokument ale nemá na takovou přestřelenou stopáž ani omylem dost materiálu, takže jestli máte hudbu naposlouchanou - což byste fakt měli - klidně ho vynechte a počkejte si až na ten další. 5/10 (02.03.2021)

Jestliže byl vedlejším tématem Grety Aspergerův syndrom, u její vrstevnice Billie Eilish je to deprese, úzkost a suicidální myšlenky. Film upřímně, zblízka a s větší intimitou než jiné dokumentární portréty popových hvězd ukazuje, jak Eilish s pomocí hudby nepříjemné stavy konstruktivně zpracovává, ale jak jí psaní písniček a poskakování po pódiu zároveň psychicky i fyzicky ničí. Paralelně s jejím vzestupem sledujeme, jak přejímá kontrolu nad svou hvězdnou image a stále nesmlouvavěji vzdoruje tlaku, aby se podřídila požadavkům zábavního průmyslu. Její důraz na autenticitu obsažený v hudbě i veřejném vystupování odráží i dokument, z něhož jsem neměl pocit, že by se snažil konstruovat určitý obraz a napasovávat její příběh na prefabrikovaný „rags to riches“ narativ. Připomíná spíš volné pásmo domácích videí a observačních, často nadstandardně dlouhých záběrů ze soukromí, prokládaných koncerty (v jejich případě je ovšem také víc prostoru věnováno dění v zákulisí, ne samotnému vystoupení). Tahle neučesanost na jednu stranu posiluje pocit, že jsme zpěvaččce nablízku a že ji vidíme takovou, jaká opravdu je, na druhou se vzhledem k enormní stopáži situace dost opakují a chybí zřetelnější vývoj a rytmus. U dalšího portrétu, který nepochybně časem vznikne, bych ocenil, kdyby šel k věci stejně zpříma jako Eilish, a kdyby věnoval víc prostoru rodičům, kterým film vděčí za některé ze svých nejpůvabnějších momentů (např. otcův částečně starostlivý, částečně povzbudivý, ale ne mentorský monolog o bezpečném řízení, když Eilish ve svém Dodge Challengerovi vyráží na první sólo jízdu). 65% (16.03.2021)

Nejsem "skalní fanda", ale před nějakou dobou jsem i jako dědek zbystřil a řekl si tyvole, ta holka má něco do sebe a muzika zdaleka není žádný strojený pop shit. Tady to je ultimátní pohled na sourozenecký power duo, od skládání desky roku v děcáku až po velkou horskou dráhu superstar. Přičemž zvolený intimní styl (nulový distanc) jen zvýrazňuje autenticitu, lidskost a špičkový rodinný zázemí - takový domácí support by mohl kdekdo závidět... A já mám slabost pro dobře odvedený hudební dokumenty, takže sice poněkud delší, ale s řadou silných chvil, graduje a ve finále za 5☆ (x) (27.02.2021)

Jako člověk, jehož hudební vášeň se zasekla na úrovni Tarantina v 60. letech, Billie neposlouchám a poslouchat zřejmě ani nezačnu, byť mi její styl překvapivě nevadí a rozhodně ho považuji za originální a osobní. To ostatně potvrzuje i dokument, který chce být osobní až na dřeň a nabízí spoustu záběrů přímo z 'kuchyně', kde se peklo i jedno z nejoceňovanějších hudebních alb posledních let. Moc kvalitní dokumentaristická práce to vpravdě není - motivy se spíše plácají na sebe bez zjevné chronologické nebo tematické provázanosti a svou délku si jen hutnost materiálu vždy neobhájí. Ale určitě to má něco do sebe, protože něco do sebe má i ta holka. Trpí možná standardními neduhy poslední dívčí generace, neboť vyrůstala zamilovaná do Justina Biebera a jako prvního kluka si našla debila, jenž byl na pěst už z jedné fotomontáže, ale její osobnost je dozajista fenoménem, který ještě neřekl poslední slovo. A dokument ji vysvléká dostatečně na to, aby byli její největší fandové nadšení a neutrální čumilové jako já prohlédli ten závistivý opar 'mimozemské celebrity' a vnímali Billie jako (ne)obyčejnou holku ze sousedství, která o sobě nemá kdovíjak vysoké mínění. Ona sama se nevyhýbá vyprávění o své temné stránce dospívání a o problémech se sebevědomím, které mají především na texty jejích písní zásadní vliv - a jak vidno, její sdělení zaníceně následují vrstevníci po celém světě, kteří si sami podobnými úzkostmi ve většině případů procházejí (a kdo tvrdí, že jimi v pubertě nikdy neprošel, tak s velkou pravděpodobností kecá). Chtělo by to aspoň nějaký autorský vklad, který by Billie více konfrontoval v těch klíčových otázkách vztahu jejích pocitů s tvorbou či osobní image, ale v tom jednoduchém pozorovacím formátu je tentokráte dost přirozených a silných postřehů. 60% (06.03.2021)