Princ a Večernice

Ďalšia herecká epopeja a za takou Večernicou ako Šafránková sa vtedy oplatilo putovať. Brzobohatý bol skvelým záporákom, Menšíka ospevovať ani netreba. A aj tie triky na tú dobu boli celkom fajn. len ten Ďurdiak sa mi ako princ vôbec nepáčil. Ale celé to našťastie prebil ten príbeh a inak výnimočne dobrá hudba, na ktorú si len málokto spomenie, ale keď sa na ňu sústredí, tak je fakt výborne ladená do deja. (25.12.2021)

Tuhle pohádku znám asi od svých 7 let. Tahle pohádka je velice povedená. Od začátku do konce je děj provázen pravou pohádkářdkou atmosférou. Začátek filmu je spíše trochu humorný, středem se pomalu nabírá mírné drama, tomu se ani takhle nedá říkat, spíše napětí, na konci jsem byl taky mírně napjatý. Herecké výkony byly na vysoké úrovni, taky potěší, že tam hrají známí herci a celkem můj oblíbený herec Jiří Lír. Stejně u tohodle byla nejlepší úvodní melodie, byla velice ceselá a výborně se hodila k filmu. Většina scén se povedla. Princ a Večernice je dobrou a kvalitní pojádkou. 83% (02.05.2007)

Docela se mi líbí, jak švagři prince vyučí, jak si z něho dělá legraci i Mrakomor, a dokonce některé špílce mezi králem Menšíkem a šaškem Filipovským jsou dokonalé a nadčasové. Ty tři princezny mi přišly poněkud unylé a ten fór, že jedna má brýle, jsem nepobral, a jejich význam pro děj je minimální kromě vdavek a švagrů. Jinak ale zaučování prince je pěně temné a Brzobohatý si svého čaroděje vyloženě užívá. (15.04.2020)

Pohádka, která ve srovnání se svými filmovými sestřičkami zhruba stejného stáří působí jako chudičká příbuzná, která se chce vetřít mezi tuzemskou smetánku. Kupříkladu místní hrad jakožto hlavní bašta místního vládce je patrně obýván jen královskou rodinou, šaškem a pár chlápky od koní. No ... v tom případě bych já osobně dala přednost nějaké skromnější chaloupce v podzámčí ... pokud tady nějaké podzámčí existuje, neboť bych rozhodně nechtěla mít na starosti údržbu celého královského sídla a přilehlého parku. Jenom těch oken, co bych musela umývat ! Krom toho mě odjakživa rozčilují takové ty drobné nedobové detaily, jakými mohou být kupříkladu i moderní brýlové obroučky na očích jedné ze sličných sester prince Velena. A když už jsme u hlavního hrdiny ... jeho vystupování je - mírně řečeno - tak trochu ode zdi ke zdi. Obrán o koně, peníze i královský oděv, nechá se bez sebemenšího pokusu o vzpouru či o útěk vykořisťovat jako ten nejposlednější čeledín - jakoby se smířil se svým postavením, jakoby naprosto rezignoval ... na nuzný oděv by si snad mohl vydělat i jinde a jinak - předpokládám, že v království se nevyskytovala jen hospoda. Naproti tomu při rozmíšce s tuláky mu kupodivu odvaha nechybí ... dokonce i ve finálním souboji se ukáže, že je svému protivníkovi rovnocenným soupeřem, o to víc nechápu jeho počáteční chování. Jenomže ani samotný vladař nezapadá do tradiční škatulky otce a krále, obávajícího se o své zmizelé dcery - nerozjíždí se žádná rozsáhlá ani skromná pátrací akce, aby se poté mohlo hlásit, zda našli či nenašli. Zdá se, že kromě dvořanstva a služebnictva chybí i armáda a policie - král si očividně neví rady, kromě lapání ptactva a jeho následného věznění v klíckách není schopný pražádné akce a jen odevzdaně sedí a čeká, jak to s jeho dětmi dopadne. V souhrnu je dějová linie celá taková lehce kostrbatá a lokace jsou prostřídávané tak nějak bez ladu a skladu, leč všichni protagonisté jsou s menšími či většími výhradami akceptovatelní, kostýmy jsou vcelku povedené ... a pohádka po překonání nezbytných překážek snaživě dospěje ku zdárnému konci, takže si poctivé 3* zaslouží. P.S.: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Tak nám zapíchli Mrakomora ! Vida - teprve teď mi došlo, kdo může za všechna suchá léta ... potažmo i za globální oteplování ! Takže milí švagři by se konečně měli sebrat, když to celé spískali ... pochopitelně i se švagrovou a s princem Velenem, vydat se do širého světa - a nevracet se, dokud nenajdou vhodného, dostatečně schopného a reprezentativního Mrakomorova nástupce. To aby byla obnovena rovnováha ... na zemi i na nebi. (30.12.2016)

Jakoby na půl plynu ve srovnání s nejklasičtějšími z klasických, místy vypadá i trochu fušersky, přesto výjmečný skvost. Brdečkův scénář nemůže zkazit ani Vorlíček. Vyprávění dýchá aktualizovanou prapříběhovostí tak mocně, že ani všechny ty komické rodinné historky nepůsobí zde nepatřičně. (Že při tom Brdečka nebyl pouhým nevědomým tlumočníkem můzy, svědčí šaškovo předčítání z knihy - jednak že o králi Artušovi, jednak co zrovna: "...hahaha, jsem tak vesel, že už ani veselejší být nemohu".) Nálada vyprávění je zhuštěna a sevřena do velmi těsného prostoru, divák je umístěn do Velena, který má a zná vždy jen velmi omezený výsek světa. Jde za Večernicí, což je cesta k Jitřence. Ty wtf prostřihy z místa na místo. Velen má nakonec vlastně všechno zadarmo. Jenže o tom to je. Iniciační cesta. Obstál. Ještěže to Vorlíček nenechal zkurvit Svobodou a Gottem nebo nějakým tehdejším skoroslavíkem. Nečekaný trubadůr úvodní písně Ondřej Havelka otvírá pohádku o princi a Večernici přenádherně (na hudbu svého otce a s patřičným, byť poněkud slabším Koptovým textem). Komentáře Ony (3 hv.), Romadoor (4 hv.). (06.08.2011)