Život je krásný

Oldřich Nový vo svojej typickej úlohe uhladeného galantného zvodcu, čo už fungovalo mnohokrát, tentoraz funguje o niečo menej. Asi je to trošku aj prekombinovaním deja, prehnanou až nereálnou naivitou postáv, hlavne Lídy Baarovej. Prevleky a zamaskovanie nie sú mojou obľúbenou zápletkou a tak film u mňa príliš nezabodoval ani pri účasti vtedajšej hereckej elity. (28.09.2013)

Život je krásný lze použít jako příklad typického filmu, který vznikl na základě obliby předchozí tvorby svých hlavních představitelů. Jednoduše řečeno, líbila se vám Dívka v modrém, považujete za zdařilého Kristiana, měl by se vám líbit i tento film. Ačkoli je to ve skutečnosti jen falešná kombinace němých skvostů jakými byl Ahasver nebo Takový je život. Příběh bez začátku a konce, bez jakékoli hlubší charakteristiky jednajících postav s primitivní snahou o zopakování úspěchu svých předchůdců. Mladá bohémská trojice Lída Baarová - Zita Kabátová - Ladislav Pešek trpí neznámo proč, neznáme ani základní skicu jejich předchozího života, jen zkratkovitou tezi o zmaru a neúspěchu. Do toho přichází převleková role pro Oldřicha Nového verze B5 (v kombinaci seladon neurčitého věku, ale s uměleckou kariérou - dědeček s niněrou - orientální vykladač osudu z ruky s židovským nosem) a s hláškujícím Bedřichem Veverkou po boku jako zdatným partnerem a Růženou Šlemrovou jako brebentivou tetinkou (postavy vytvořené opět jen ve variaci rolí mnohokrát sehraných předtím i potom). Není mnoho, co by zde fungovalo, snad jen Nováčkova píseň Bílé ruce, ovšem i ta je rámována poněkud těžkopádným dialogem, a svérázná výstavka v baru Kouřící králík patrně z pera karikaturisty Honzy. (13.08.2010)

Dvě bílé ruce znám,..., o lásce své jim povídám,..., když večer se svým krbem tiše hovořím,..., až jednou obejmou,..., tvé bílé ruce hlavu mou,..., s důvěrou svoje skráně do nich položím,..., pak prvně v žití uvěřím, že život nešel jen o okolo mě jako šedivý stín,..., uvěřím, a budu šťasten snad,..., dvě bílé ruce znám,..., o lásce své jim povídám,.., když večer se svým krbem tiše hovořím,.., do rudých plamenů zašeptám, že tě mám opravdu rád... "Proč pláčete, má lásko?"..."Protože život je krásný." (29.01.2009)

Oldřich jako spisovatel ,který se zamiluje do malířky Lídy. A tak jí dělá v převlečení dědka s niněrou a zároven si jí zve do své věštírny ,aby jí předurčil sám sebe. Velice vymakané jak zbalit dívku. Nesmím zapomenout na Václava Trégla jako domovníka ,který stále čeká ,že mu chudí umělci zaplatí činži. (23.12.2007)

Scénář mi přišel v mnohém velmi nedotažený a chvílemi nedávající smysl a logiku. Třeba malířka potřebuje k domalování obrazu svou předlohu - stařečka s niněrou, který se už týden na rohu ulice neobjevil. A když se konečně objeví, tak ho zavede do ateliéru, ale místo toho, aby se malířka chopila štětce a palety, jde do kavárny a dědečka má hlídat kamarád sochař. Nebo jindy - malířka jde ven stařečkovi pro jídlo, ale cestou se staví u kamarádky, a nakonec stejně žádné jídlo nepřinese. Když na konci Nový odhalí svou identitu, že byl i tím věštcem, být tou malířkou, dám mu pár facek, a ne že mu padnu do náruče. Ale jinak jde o pohodový film, pár hlášek je skvělých, takže nelituji času ke zhlédnutí. (16.04.2017)