Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. V roce 1940 měly premiéru čtyři filmy režiséra Otakara Vávry - v lednu Dívka v modrém, v srpnu Pacientka dr. Hegla a v říjnu Pohádka máje a Maskovaná milenka. Všechny tyto filmy byly na svou dobu nadprůměrné... Maskovaná milenka byla pokusem o český velkofilm kosmopolitního ražení. Předlohou se stala novela Honoré de Balzaca. Jde o romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. Na velkolepé podívané, kterou chtěl Otakar Vávra oslnit diváka, se podílel i kameraman Ferdinand Pečenka, náročné stavby v barrandovském studiu navrhl a postavil architekt Jan Zázvorka - oba získali Národní cenu v roce 1941. Hlavní role vytvořili Lída Baarová a Gustav Nezval, dále si zde zahrál Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová a Jiří Steimar. I když film nedosáhl plnokrevnosti literární předlohy, podařilo se dokázat, že česká kinematografie je i v protektorátních poměrech schopna vytvořit dílo, schopné mezinárodní soutěže. A to v oněch podmínkách nebylo nijak málo... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Já jsem volná! Chci zůstat vždycky docela volná. Nikdy se žádnému muži nepodaří, aby mě spoutal, říká v jedné z úvodních scén baronka Lenka alias Lída Baarová. Jak výsměšně znějí ta slova v souvislosti s osudovým vztahem Baarové k nacistickému ministru Goebbelsovi, jak podivuhodnou cestu ke svému nitru tu prostřednictvím podobných dialogů musela Baarová absolvovat. Buď jak buď, zůstává Maskovaná milenka fascinujícím příběhem velké lásky, efektním velkofilmem, v němž ambiciózní Otakar Vávra, tehdy již renomovaný režisér a scénárista, realizoval jeden ze svých uměleckých pokusů o historické téma. Zakázku na výpravnou podívanou s radostí přijal Havlův Lucernafilm, poskytujíc tím útočiště i pro nenáviděnou Lídu Baarovou, která se mezitím s opatrností smiřovala se svým neradostným postavením ve společenských kruzích. Film vzbudil nečekaný zájem, přepychové kostýmy pro hlavní představitelku dodala mimo salon Hany Podolské i vídeňská firma Lamberta Hofera a novináři tehdy na stránkách svých deníků psali cosi o pravé knížecí nádheře na Barrandově. Palác Lucerna a barrandovské ateliéry se v těžkých časech nacistické okupace staly centrem činorodosti a důkazem, že český film nechce a neumí kapitulovat. Cožpak taková aktivita a nemalé finanční náklady znamenaly v té době málo? Jaké jiné důkazy měl položit na oltář vlasti filmový podnikatel Miloš Havel? Maskovaná milenka nebyla jen pompézním filmem, jemným rozptýlením v pochmurné době, ale odvážným pokusem, velkou touhou oslavit chybějící radost ze života a složit hold vznešenosti a kráse. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Grandiózní milostný dýchánek magnetizujících garderób. Záhadná cizinka v krajkách a prachových peřinkách. S přáním jediným, cituplným, rafinovaně pochopitelným. Zažehla kouzlo, které září tisíci svícemi, jako plynové lampy do noční ztichlé krajiny. Šlechticem dvoření, rytířem odhodlaným hledáním, v tváři hluboce uhrančivým, švarným nápadníkem bez škrabošky, leč s popraškem tajemství, Gustava Nezvala, nazvala bych. ()

Reklama

raroh 

všechny recenze uživatele

Na této adaptaci se mi hlavně líbila úvodní scéna z maškarního plesu, ta byla zinscenována a nasnímána dokonale (plus ještě výkon balerin v čele s J. Nikolskou!). Problematické se mi zdá obsazení L. Baarové, na roli nestačila (typově podobná Marie Glázrová by byla určitě lepší), Gustav Nezval byl výraznější, jen škoda, že už v té době nebyl starší Vladimír Ráž, ten by byl dokonalý (zajímavý by byl i Karel Höger). Představitelé menších rolí - J. Šejbalová, R. Deyl st. a Jiří Stemar jsou typově ( a intonačně vybaveně) přesní. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Kostýmní sladká romance. Škádlivá, s dobou trýznění, sladkým opojením a všeobecným uspokojením. Výpravná a kameramanská stránka filmu je nadprůměrná. A jsou tam i technické lahůdky, jimiž jsem byl velice příjemně překvapen a nadšen. U sladkého příběhu může někdo zamačkávat slzičky, objevující se samovolně v koutcích. A to je také účel. Baronka Lenka Rossetti (Lída Baarová) je předobrazem emancipované feministky. Poznamenaná životní zkušeností a obdařená finanční a existencionální jistotou, používá muže pouze k dosažení svých vlastních plánů a cílů. Kapitán kavalerie Leon z Costy (zajímavý Gustav Nezval) se snaží odstranit svou osamělost. Je přitahován tajemnem, neznámem a nevědomím. Skutečnost je nahrazena představou, která se stává postupem času tíživější a nesnesitelnější. Z krásného snu se stává noční můra. Jeho snahy o odpor narážejí na jeho citlivou duši romantického snílka. Vynikající postavou je Leonův sluha Ferdinand (skvělý Ladislav Pešek). Kárá, hubuje, povaluje se, a přesto je oddaným zaměstnancem zamilovaného blázna. Z dalších rolí: důvěrnice baronky Lenky Evženie, hraběnka Angely (Jiřina Šejbalová), zamilovaná Lenčina komorná (Božena Šustrová), a plod pragmatického tahu, chtíče a lásky Leonka (Jana Konůpková). Film má výjimečné momenty a plní to, co má: zabaví. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Výpravná pamětnická romance s krásnými efektními kostýmy, sentimentálním příběhem a dobrým hereckým obsazením. I když je Lída Baarová spíše krásná žena než dobrá herečka, tak role v tomto filmu ji sedla a Gustav Nezval se v roli fešného důstojníka taky neztratil. Oddechový film s krásnou výpravou, škoda, že jen černobílý, ale celkově velmi příjemná pohodová podívaná. V době premiéry si dámy určitě braly do kina kapesníčky. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (10)

  • Majiteľ Lucernafilmu Miloš Havel dal na snímku značné finančné prostriedky, takže pre nádherné toalety sa zohnali krásne látky a čipky. Mnohé kostýmy boli dovezené z Viedne. Exteriéry sa filmovali v záhrade Petschkovy vily Pod Kaštany. Renesančný nábytok do filmu zapožičal zo svojho zámku v južných Čechách šľachtic Thurn-Taxis. (Raccoon.city)
  • Kameraman Ferdinand Pečenka byl v roce 1941 odměněn Národní cenou za snímání filmů Maskovaná milenka a Noční motýl (1941). (Marthos)
  • Lída Baarová (Lenka) odmietla točiť na posteli, ktorú pôvodne vybrali do dekorácie z barrandovských skladov. Herečka využila kontakty s predstaviteľmi nemeckej moci a bez rozpakov si pre filmovanie vybrala vhodné lôžko v skladoch s ukradnutým nábytkom židovských rodín poslaných do koncentrákov. Keď sa išlo vyberať, viezla sa autom ozdobeným vlajočkami SS. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama