Režie:
Peter WeirScénář:
David WilliamsonKamera:
Russell BoydHrají:
Mark Lee, Mel Gibson, Bill Hunter, Reg Evans, Bill Kerr, Harold Hopkins, Ron Graham, David Argue, Les Dayman, Robert Grubb, David Cormick, Tim McKenzie (více)Obsahy(1)
První ze dvou snímků, při jejichž realizaci se režisér Peter Weir setkal s budoucí hvězdou světové kinematografie Melem Gibsonem, zpracovává temnou kapitolu australské vojenské historie, bitvu o poloostrov Gallipoli. Tvrdé boje první světové války o důležitý Dardanelský průliv skončily zdrcující porážkou spojenců a masakrem velkého množství australských a novozélandských vojáků, vesměs nadšených dobrovolníků. Weir se zaměřuje na Archyho a Franka, dvojici idealistických přátel, jejichž představy jsou na evropském bojišti krutě konfrontovány s realitou. Jasně protiválečný snímek vykresluje běžné životy obou mužů, které se postupně proměňují v noční můru. Velkoryse pojatý film paradoxně vyniká právě pečlivou drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverénní a přitom nenápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (229)
Churchil asi zaplakal, že to nepadlo podle jeho představ, ale v tohle filmu šlo hlavně o přátelství a nesmyslnosti takových akcí, notabene s kluky, kteří sice chtěli bojovat, ale jak na to, k tomu nedostatek výzbroje (wiki), to už byla věc jiná a podle toho to také dopadlo. Čekala jsem trochu víc akcí, ale dostalo se mi hodně z atmosféry, která tam byla před velkými boji. A to přece také není k zahození. K tomu se vysloveně hodí citát jednoho velkého a moudrého muže Alberta Ensteina : "„Není lepší zemřít za věc, ve kterou věříme, jako je mír, než trpět za věc, v niž nevěříme, jako je válka?“ ()
Podľa mňa tento film nemal veľmi veľa spoločného s vojenským filmom, bol to skôr film o prefíkanom chlapovi a naivnom chlapovi, vlastne chlapcoch, ktorí sa nechali naverbovať do armády a išli do veľkej katastrofy na poloostrove Gallipoli. Vo filme sa napríklad dozviete, že ak dvanástkou namierite ciferník hodiniek k Slnku, tak je sever medzi malou ručičkou a Slnkom, taktiež, že vojská ANZACu útočili s bajonetmi bez nábojov v zbraniach proti tureckému nepriateľovi. Bez týchto vecí, mi však celý film pripadal dosť nudný a skôr sa zameriaval na vtipy a zábavky, často pochybné, okolo Gibsona, ktorý pri nich až dodnes zostal. ()
Není to typický válečný film, o válce se v něm daleko více mluví, než tam skutečně je. Spíše je to drama o přátelství, které se rozvíjí na pozadí sportovního soupeření, a o pohledu Australanů na vzdálený válečný konflikt, který se jich týká i netýká. Vyobrazení předních bojových linií mi nepřišlo kdovíjak skvělé, ale popravdě nevím, kdo a v kterém filmu dokázal zachytit první světovou válku věrně a kvalitně. Rušil mě hudební motiv od Jean-Michel Jarreho, který se objeví na asi dvou nebo třech místech, nepřipadalo mi, že by se do filmu hodil. Strhující závěr, protiválečný podtón snímku a výkon Mela Gibsona ale mají svou váhu, takže čtyři hvězdy jsou na místě. ()
Bol som primerane zvedavý na film, o ktorom som nič nepočul, ale Peter Weir nie je bezvýznamným režisérom. Moje očakávania sa bohužiaľ nenaplnili. Videl so niekoľko filmov o prvej svetovej vojne a Weirov snímok sa im iba mierne približoval. Ak by som chcel v maximálnej skratke vyjadriť, čo ma na filme zaujalo, bol by to iba začínajúci Mel Gibson a Adagio Tomasa Albinoniho. Nie je to málo, ale na celovečerný film to v žiadnom prípade nestačí. ()
"Co jsou tvé nohy?" - "Ocelová péra." - "Co s tebou udělají?" - "Vymrští mě na dráhu." - "Jak rychle poběžíš?" - "Jako leopard." - "Jak rychle tedy poběžíš?" - "Tak rychle jako leopard!" ___ Film jsem viděla před pradávným časem, ale nikdy nezapomenu na tu bezmoc pěšáků vrhajících se proti dobře opevněnému kulometnému hnízdu i ten nesmyslný rozkaz shora podepřený velením, které bylo blbé - jak už to tak asi ve všech armádách bývá - a navíc mělo bojové zkušenosti leda tak z historických knih o punských válkách. Přesto, že je to tak dávno a tak odtažité téma, jsem kvůli těm australským klukům, kteří se ctí naplnili nesmyslný rozkaz, brečela. ()
Galerie (36)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (11)
- Ve filmu a v závěrečných titulcích je použitá skladba „Adagio v G moll“ (Adagio in G minor), připisovaná benátskému baroknímu skladateli Tomasi Albinonimu (1671–1751). Dílo měl na základě Albinoniho fragmentu církevní sonáty dokončit italský muzikovědec Remo Giazotto (1910–1998). Vzhledem k tomu, že originální námět se dodnes mezi Albinoniho pracemi nenalezl, je možné, že Giazotto dílo sám zkomponoval. (Korsak)
- Film byl nominován na Zlatý globus v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Rozpočet filmu byl 2 miliony australských dolarů a honorář Mela Gibsona (Frank Dunne) byl 35 tisíc. (Zdroj kniha Mel - The Inside) (Locksley)
Reklama