Režie:
Julia DucournauScénář:
Julia DucournauKamera:
Ruben ImpensHrají:
Agathe Rousselle, Vincent Lindon, Garance Marillier, Dominique Frot, Myriem Akeddiou, Anaïs Fabre, Nathalie Boyer, Sylvain Baumann, Marin Judas (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Po sérii nevysvětlitelných trestných činů se otec setká se synem, který byl deset let nezvěstný. Titan: kov vysoce odolný vůči teplu a korozi se slitinami s vysokou pevností v tahu. (Film Europe)
Videa (4)
Recenze (124)
Najškaredšia herečka akú dokázali nájsť, v hlavnej úlohe filmu, ktorý je tak príznačný pre špecifickú tvorbu Ducournovej. Proste podivnosť sama, ktorej sa zrejme len s námahou podarí získať širšie publikum. Mne osobne sa spočiatku vražedná cesta šialenej devy pozdávala, nuž ale ako sa blížil záver, moje interes prudko naberal na úpadku. Koniec koncov, asi sa niet veľmi čo čudovať. Každopádne už viem, ako sa zrodil Peugeot 207. Nie díky, “Francúzi” vždy vŕzgali a vždy vŕzgať budú. Radšej Golfa. ()
Film s velmi slušným potenciálem, který je ale trochu podvod na diváka. Po pozérském drsném začátku (který mi později moc do skládačky nesedl) přichází velmi zajímavý temný příběh rozehrávající aktuální témata typu jak najít své místo ve světě, kde se necítíte úplně ve své kůži nebo se kterým už nedokážete držet krok, popřípadě hledání otcovské role a přišlo mi to velmi působivé, a děsivější víc než násilí. Nelze to rozepsat, aniž bych spoilery někomu nepokazil film, ale nedivil bych se, kdyby režisérka tu nepasující část filmu nepřipsala jen, aby sehnala hororové prachy na citlivý křehký art. ()
Raw ma pred rokmi nudil, ale potom mi napísal Tomáš Procházka, že “(Titane) najlepši film co som za desat rokov poslednych videl”, tak som tomu dal šancu a na koniec mám chuť si zopakovať aj to Raw. Ja naozaj neviem, či tým chcela režisérka ukázať nejakú svoju pózu, ako tu toľko ľudí píše. To mi nejak hlavou nevŕta. Skôr nerozumiem myšlienke, “nasílu a nesympatickým způsobem prošpikovaná genderovými ideji” (FlyBoy). SPOILER! Nebola gender ideológia hlavná a jediná téma filmu? O čom inom asi tak pojednáva, o robožene? :D Mne osobne sa najviac páčilo aklimatizovanie diváka do onoho (v doslovnom podaní) humanonormatívneho sveta plného krvi a odmietnutia, a ako sa tým postupne predstavuje jeho (jej) samozrejmosť. Dosť depka, keď sa nad tým zamyslíte (a vydržíte sa nepogrcať). Vlastne ma za celý čas nenapadlo iné hodnotenie ako je 5*, lenže záver to zase trochu vrátil do tej Raw-oidnej prázdnoty. Tanečnú scénu podozrievam, že Kalváriu cituje okato úmyselne. Fyzický prerod hlavnej postavy zas pripomenul Divide. Fakt dobrý film, hodnotenie ešte rozmyslím. ()
provokatívnej artovej eseji o genderi a maskulinite dominujú na hranicu idúce herecké výkony, sugestívny soundtrack, podmanivý vizuál majúci vrcholy v scénach nočného hasenia lesného požiaru alebo pri erotizujúcich scénach, vysoko aktuálna téma riešenia fluidity a komplexnosti pojmov sex, gender, pohlavie, orientácia. (aj európsky festivalový arthouse môže mať svoju podobu midcultu.) ()
Nestává se mi často, abych po skončení filmu chvíli pořádně nevěděl, co o něm napsat. Bizarní, dekadentní, fetišistický, zvrácený, nezdravý, nechutný... divný. Je to film protimužský? Nebo protiženský? Nebo celkově protilidský? Je plný skrytých symbolismů a nebo je to jen výron halucinací temné stránky režisérčiny psýchy? Opravdu existují jedinci, které sexuálně vzrušují automobily a kteří zároveň nenávidí lidi? Nebo za všechno může titanová destička v hlavě, nějak sublimující a člověka v jakéhosi mutanta měnící? Koukám na můj komentář k rejžině předchozímu Raw a mohl bych ho opsat. Asi docela zajímavá ženská, ta Julia D. Některé scény z filmu jen tak nezapomenu a za to dávám palec nahoru, jinakosti si cením. A měl-li bych si vybrat mezi nějakým laskavě hřejivým středoproudovým blivajzem, nebo úchylným bizárem, ovšem ne úchylným samoúčelně a zároveň dobře natočeným, volím bez váhání to druhé. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (4)
- Jedná se o třetí projekt Julii Ducournau, kde Garance Marillier hraje postavu jménem Justine. Prvním byl krátkometrážní Junior (2011) a následně Grave (2016). (Smth)
- Julia Ducournau je len druhou režisérkou a štvrtou ženou v histórií, ktorú ocenili v Cannes Zlatou Palmou. (_marduk_)
Reklama