Kdyby radši hořelo

Celovečerní debut režiséra Adama Kolomana Rybanského je až překvapivě vyzrálý film odehrávající se v malé české vesnici. Kombinaci zahnilé méněcennosti, umanutosti, xenofobie a strachu z neznámého pod vlivem dezinformací podává v tragikomické formě, s bohatým využitím absurdního a černého humoru. Po herecké stránce vynikají vedle tradičně skvělého Miroslava Krobota také Michal Isteník a Anna Polívková, kteří zde hrají manželský pár. (80%) (26.04.2023)

Mě to nevyrušilo, Ostrava má krom stylu i významnou zkušenost s integrací 50/50, o které se Pepíkům nesnilo, ta od kolébky zocelila nejeden kratky zobak, takže kovaný Ostravák kraviny neřeší, sžil se, ale svoje ví, o tom žádná. Úspěšné výjimky jsou, bez debaty a ironie je to vždy důležitý pokrok, ale s nohama na zemi člověk předejde finální deziluzi. Soužití na Ostravsku je symbióza křehká, ale dá se říct, že funguje statečně, o nedostatku tolerance nemůže být řeči, zrovna díky zkušenosti vnímám Ostravu jako jedno z nejtolerantnějších měst u nás, (fanatického fašouna a rasistu skutečně vygeneruješ snadněji v lokalitách, kde rómy a araby neviděli, viz případ kdysi úspěšného kokotleby v Banské Bystrici, která je slovy sněhobílá, jeden sympatický muslim tam točí výbornou zmrzlinu a lidé ho mají rádi),  více středovýchodní exotiky by ale obyvatelstvo Ostravy skutečně nemuselo unést. Pěšina lemovaná slunečnicemi je jednou, naivní, cestou, která není po každého a ano, obava může hlupáka dohnat až k děsivému činu, na to velké bacha, stačí málo, druhou věcí je řev venkovanů, že venkov takový není!!! Není? Já ale podobný znám, aniž bych generalizovala. Adresně? Třeba kolem Jeseníku. Pochopitelně tyhle konspiracemi zblbé existence fungují nejen tam, ve městech je jich rovněž jako nasráno a jeden by nevěřil, jaké bludy z nich padají. Režisér se rozhodl natočit svůj film na venkově, podezřívala bych ho z kde čeho, ale že by to měl být kopanec do balíků a komplet všech vesnic v celé pohádkové zemi, to tedy ne. Herecky fajn, satirické sdělení jasné. Jo a s názorem: "neříkejme to, že to neudělali, aby se jich lidé nepřestali bát!" jsem se už taky setkala. Celkově hodnotím průměrně, vyzdvihuji, že díky odlišným reakcím film nezapadne. Mluví se o tom? Píše? Podíval se verbal? Jo. Za mě cajk. (05.07.2023)

Blbá kamera, hudba, střih, scénář. Hodně se toho povedlo, ale ještě víc nepovedlo. Ústřední motiv "Krobot chce teroristy" je slabý a jeho vdovství to nedokáže ospravedlnit. Polívková je nová Vilhelmová, ta svého času taky byla ve všem, a hlavně nejvíc v tom, kam se vůbec nehodí. Katakombes Milou Kinematografos. (31.08.2022)

Je to sice ta obvyklá pražácká projekce venkovanů s Krobotem (TM), ale upřímně, kdo se na nás za to může zlobit po tomhle a tomhle. Naopak je podle mě třeba vyzdvihnout s jakou empatií film s postavami pracuje a jak je obhajuje jako prosté oběti krize maskulinity. Hasiči již dva roky nemají co hasit, nad nimi si létají letadla, kterých sami nejspíš nikdy nevyužijí a sem tam přijde z města nějaká nová povinnost, jako že třeba již nesmí kouřit v hospodě, ačkoli tam sedí dokola jen ti samý čtyři lidé. Není divu, že z flustrace si vyrobí nový životní účel, v němž mohou být za hrdiny a bojovníky. Rybanský perfektně pracuje se třemi atributy: 1) statickou scénou zaplněnou povědomými artefakty a s perfektně rozloženými postavami (pro bonusový humor se fakt nebojte pátrat očima po záběru); 2) zvukovým druhým plánem ("Můžeme si tady zahajlovat?" "Duranga!" , nelidský řev v pozadí, když protagonista prochází nervózně nemocnicí); 3) .....ty vole ten třetí jsem teď zapomněl. (17.06.2022)

Islámský terorismus made in Česká republika. Tento film sponzorovala politická strana SPD, její předseda (Pi)Tomio Okamura a především její aktivní podporovatel Jaromír Balda... Celkem originální celovečerní debut hlásící se k odkazu tzv. Československé nové vlny (akorát bych tam ovšem ocenil taky Papouškovi či Formanovi naturščiky a vyhnul se profesionálním hercům a známým tvářím), žánrově usazený někde na pomezí společenské satiry, vesnické tragikomedie a absurdní frašky, průhledná alegorie, artové a festivalové vyznění, hodně chytrý scénář (z té samozvané domobrany hasičů a skinheadů celkem mrazí), po formální stránce dominují statické záběry (to mi asociovalo tvorbu Aki Kaurismäkiho), které několikrát zamrznou do jakéhosi živého obrazu, místy tedy opravdu zajímavá práce s kamerou (třeba opakované reverzní změny ohniska z druhého plánu, tedy celku krajiny, na herce v prvním plánu), komorní až minimalistický charakter, pomalé tempo vyprávění... Prostě Divoké včely z Díry u Hanušovic...tentokrát ale i s politickým podtextem... (08.09.2022)