Tommassi3

"Svět je dnes jen pouhá Fata morgana.." Nesmírně zajímavý dokument ještě mnohem zajímavějšího člověka a francouzského dokumentaristy a oceňovaného novináře Denise Delestraca, u nás bohužel prakticky neznámého, který ve svých vůbec ne jednostranných ekokouscích upozorňuje na tematicky více než aktuální problémy.. Zdá se vám málo zajímavý člověk, který opustil pozici šéfredaktora Penthousu, aby se věnoval o poznání bez diskuze chvályhodnějším činnostem ??

"P.S. Dotáhni pořádně kohoutky !!" ;) Ačkoli jeden zoufale vyprázdněným Zoufalcům snadno odpustí jejich bezobsažnost a prázdnotu, která výborně symbolizuje prázdnotu v bytech i duších svých hrdinů, jejich stejně symbolickou zoufalost a bezradnost z druhé půle, i co do katarze, filmu, která ho vlastně dělí na dvě nesoudržné části, už nikoli.. Přesto tenhle autorský a mimochodem výborně zahraný kousek Jitky Rudolfové, co se snaží především, jakkoli pouze, zobrazit trápení, nás, dnešních třicátníků, potěší, mimo tématu zejména tím nanejvýš vynalézavým střihem i prací s kamerou a zvukem..

"Přátelé, nechci vypadat jako škarohlíd, ale víc než dva pocestné už nesmíme potkat.." ;)

"Co bys říkal, kdyby ti na tvůj pohřeb nikdo nepřišel ??" - "Asi už nic.." ;)

"Proč se tvůj táta chová jako retard ??" - "On je !!" Další Pennova zbytečná snaha pozdvihnout špatný film.. Jednomu se zdá opravdu velmi bolestivé sledovat tak skvostného herce, jak se trápí v kleci několika pomýlených gest a šklebů, čímž sice dává vyniknout malé Dakotě Fanning a tradičně jisté Michelle Pfeiffer, které se však rovněž nedokáží vymanit z tvůrčího sevření, když jim režisér Jessie Nelson opakovaně svou neschopností nasazuje nelsona.. Emocionálně v jistých pasážích nesmírně silný snímek, který však se zvlášť zde hloupoučkým beatlesáckým poselstvím, že vše, co člověk potřebuje, je láska, může náročnějšího diváka jen těžko uspokojit.. Velmi bizarní, byť i dík tématu a proměnlivosti emocionálního napojení na diváka v jistém smyslu zajímavá, plačka, při níž by si ostudu uřízli i větší machři..

"Nikdo nemá rád chytráky, pane Markoffe.." Taky na svoje ego nakonec tenhle internetový Ted Bundy dojel, stejně jako tenhle řemeslně příšerný biják.. A tak nějakej ten Baldwin - Dělám si kozy, protože sympaťáka Williama jako jednoho z mála z tý jejich famílie poznám..;) - platí za takřka jediné, co na téhle žánrově pomýlené a téměř bezkoncepční co do řemesla diletantské šmíře stojí vůbec za řeč, což jednoho v souvislosti s novozélandským režisérem Stephenem Kayem, který tématu sériových vrahů vedle těch seri(ál)ových projektů věnuje hodně prostoru, možná i dost nepříjemně překvapí..

"Strach nemusíte mít ze psů, ale z jejich pánů.." První Purpurové řeky, které platí především za vlastně až překvapivě dobrý hybrid dvou stylů, dvou škol, totiž francouzské klasické krimi a Hollywoodu, snaživého Mathieua Kassovitze doplácí zejména na ten nablblý závěr, a to bez ohledu na (ne)věrnost vůči Grangého knižní mystérii danbrownovsky hloupoučkého typu.. Zejména ze strany Jeana Rena parádně zahrané, dík povětšinou fantastické Arbogastově kameře, ten taky už léta patří k absolutní současné francouzské špičce, i patřičně atmosférické.. Velká škoda slušného filmu, který snad ani navzdory té přímé citaci pasáží zejména Fincherovy bezkonkurenční Sedmičky nelze nazvat v jistém smyslu jinak než až vynalézavě úchvatným, jehož rozuzlení působí vedle té strhující cesty k němu bohužel jako špatný vtip..

"No, tak chce jít spát jinam, a pyžamo si neveme !! V tom něco bude.." - "Správně !! Chce asi spát nahá a tomu musíme zabránit.." ;)

"A to tuhle hovadinu myslíš vážně, Earle, nebo jsi to jen plácnul ??" - "Nikdy si nejsem jistej, dokud nedomluvím.." ;)

"Vzpomněl jsem si, jak jsme všichni přišli ke Gatsbymu a hádali jsme, do jaké míry je podvodník, zatímco on stál přitom před námi a snil svůj velký čistý sen.."