milancecil

Le Mans, místo proslavené legendárním okruhovým vytrvalostním automobilovým závodem na 24 hodin, místo každoroční prestižní společenské události poutající pozornost tisíců nadšených diváků, pro ně je to vždy jen vítaná napínavá podívaná s očekávanými dramatickými situacemi, pro účastnící se závodníky je to ale velmi tvrdý a riskantní sport a jejich blízcí pak prožívají 24 hodin obav a strachu, zda právě oni budou mít to potřebné štěstí a bez újmy protnou cílovou čáru, to vše, včetně dramatické atmosféry samotného závodu je ve filmu přesvědčivě a zároveň poutavě zachyceno, především pak skvěle volenými obrazovými prostředky, působivými záběry, nápaditým střihem, a to vše podporuje autentický zvukový doprovod naplněný všemi charakteristickými zvuky, jež k tomuto hlučnému sportu náleží, do kulis tohoto velkého závodního cirkusu je pak jakoby jen mimoděk nenápadně vložen ještě krátký komorní příběh závodníka, Američana, vracejícího se opět na okruh po šťastně přežité havárii a ženy, která při té samé havárii ztratila milovaného muže, opravdu skvělý film, zaslouženě se řadící mezi pilíře filmové klasiky.

Film Truman show to je tedy především bezchybně excelující Jim Carrey v takové spíše fantastické reality show, utvářené s nadsázkou až do téměř krajní absurdity, televizní produkce dlouhé roky rozvíjí show výhradně kolem života jednoho jediného muže, kolem Trumana Burbanka, nyní již třicátníka, ten je obklopován dennodenně výhradně zrežírovanými scénami obsazenými herci a pomocným komparzem, dlouhá léta je jeho život, den co den, nepřetržitě sledován po celém světě mnoha miliony nadšených diváků u televizorů, je bezbrannou obětí, ale postupně začíná tušit a nabývá neodbytně tísnivého pocitu, že jeho život je nějak nepochopitelně zvláštní, že je obklopován celou řadou rozumu odporujících podivností, narůstá v něm stále silněji podezřívavost k okolí a následně z ní i touha toto dokonale zinscenované prostředí pokud možno tajně opustit, opravdu skvělé dílo, plné vtipných situací a momentů až z té přemíry zábavy diváka může zamrazit, že by obětí takové obrovské manipulace mohl být třeba právě on sám, bravo, film lze jen doporučit ke shlédnutí.

Drobný, tísnivě působící příběh osamělé mladé ženy Kathy Nicolové, opuštěná manželem a vinou závislosti na alkoholu pozvolna klesající ke společenskému dnu, a to až do momentu kdy v dražbě přichází o po otci zděděný menší přízemní domek s výhledem na moře, sice rodinnou nemovitost ztrácí vinou hrubého úředního omylu, přesto ale musí svůj domov za policejní asistence neprodleně vyklidit, až po tomto krutém životním otřesu se konečně začne snažit o zmobilizování své doposud ochabující vůle řešit nahromaděné problémy, je zoufalá a postupně se z ní stává odhodlaná bojovnice o navrácení skromného rodinného dědictví, konflikt s novým vlastníkem domu, íránským přistěhovalcem, se kvůli jeho zatvrzelé neústupnosti rychle přiostřuje, žena trvá na svém oprávnění, chce co nejrychleji svůj dům zpět, nic jí od jejího cíle nemůže odradit a použité prostředky k jeho dosažení jdou až do šokující krajnosti, kdy zoufalství donutí aktéry překročit dříve nepředstavitelné meze, opravdu silné a uvěřitelné psychologické drama.

Strhující filmový pokus o co nejautentičtější rekonstrukci části z dramatických událostí toho dne, pokus až dech beroucí, brilantní, krajně drásavý a svou pseudo-dokumentární formou zobrazeného děje obtížně srovnávatelný, je to především skličující obraz téměř naprosté bezmocnosti skupiny cestujících ve střetu se zaslepeným fanatismem, s extrémní nenávistí několika zvrhlých jedinců, drama v tak děsivě sugestivním provedení, že jsme událostmi mocně vtaženi do děje, že se také nikomu z nás nechce umřít, toužíme únos letadla přežít a v zoufalství se společně s ostatními pokusit za život do toho nejposlednějšího momentu bojovat, i když my už víme že bohužel marně, opravdu velmi silné dílo, vyvolávající příval hlubokých emocí, memento vzbuzující soucit se všemi nevinnými, co ten den tak krutě zahynuli, s nimi a s jejích pozůstalými, se všemi, které tyto události zasáhly.

Nádherný, opravdu velmi silný, emotivní příběh vyprávěný téměř jen obrazem a hudbou, ve kterém zamlklý, osamělý mladík bez domova, bez zázemí rodiny, si žije zvláštním způsobem, podle svých vlastních principů, jen si tak putuje od města k městu na motocyklu, jen s pár nejnutnějšími věcmi, včetně pro následující děj tak důležité golfové hole, na své cestě si vyhledává a následně využívá dočasně prázdná obydlí, jejichž skuteční obyvatelé jsou naštěstí právě pryč, za přespání u nich a za nalezené jídlo jim pak zvláštní oplátkou provede užitečné domácí práce, uklidí, vypere, opraví poškozené, nefungující vybavení, prostě není jen tím, kdo se někam vloupá, ukradne, co se mu hodí a zmizí, on ne, on si žije podle svých vlastních, jen těžko pochopitelných pravidel až do momentu, kdy v jednom v takto navštívených příbytků je zastižen mladou, manželem týranou ženou, tím jeho putování dostává další, obohacující náplň, už není sám, už jej na cestě provází ona, oba jen mlčí, jen si čtou ve svých tvářích a očích, sdílí společně ten zvláštní život poutníků, vše by bylo v jejich životě čisté, křehké, něžné jako v tom nejkrásnějším snu, nebýt drsného konfliktu s realitou. Skutečně mimořádné dílo, bravo.

Diváky rozporuplně přijímaný dobový příběh dvacetiletého Američana Matthewa, studujícího v Paříži v roce 1968 francouzštinu, a dvou mladých Pařížanů, sourozenců, dvojčat Isabelle a Thea, v ději odehrávajícím se převážně v prostředí velkého, rozlehlého bytu jejich rodičů, tam zprvu fascinovaný Matthew prožívá společně se svými hostiteli postupně dny a týdny, téměř úplně bezstarostně, v naprosté volnosti, vytržený z okolních, obklopujících událostí, z rozrůstajícího se všeobecného společenského chaosu, stávek, protestů, pouličních nepokojů, zesilující rebelie, jen si tak přebývá v tom svém přechodném úkrytu, jen v pohlcující zábavě, která jakoby ve své stupňující se výstřednosti neměla vůbec žádné hranice, přistupuje na hry, které spíše v jeho chápání někdy už hrami ani nejsou, je mnohdy šokován, co vše lze, když padnou jakékoliv zábrany, ale je to opravdu to, o co by měl on usilovat? Další provokující dílo mistra Bertolucciho, s mnoha podněty k zamyšlení, nelze jej nedoporučit.

Skvělý dobově laděný příběh, spíše intimně komorní, s velmi pečlivým provedením, jak v celku i v téměř zanedbatelných drobnostech, tak působivě je v každém záběru vykreslený portrét mladé dámy, Američanky Isabel žijící v reáliích tehdejší movité společnosti, nemá vzhledem ke svému společenskému postavení žádné jiné poslání, než jak být co nejlépe provdána, je velmi půvabnou ženou, ale v citech navenek odtažitá až chladná, o to více poutá pozornost mužů, různého věku, postavení a vlivu, ona je však tvrdohlavě k jejich snahám o dvoření odmítavá, až její vlastní svéhlavost a zamilovanost jí dovede k uzavření sňatku s mužem, o kterém si zaslepeně myslí, že je pro ní právě ten nejlepší, ten vysněný, až běh dalších událostí jí bohužel odhalí velmi trpkou skutečnost, jak prohnanou intrikou ona byla do manželství s ním lstivě vmanipulována, poznává kdo jí naopak celou tu dlouhou dobu vroucně a nezištně miloval, k čím citům ona byla tak hloupě slepá, krásné, smutné a poučné.

Výborný, poutavý a pečlivě vystavěný psychologický příběh mladého, přitažlivého muže, lékaře záchranáře, který ve svém nevázaném životě má jen ženy z náhodných setkání po barech, má je bez úsilí, až téměř automaticky dostupné, nic k nim hlubšího necítí, nic pevnějšího ho k nim dále nepoutá, žije si sám, bez závazků, nekomplikovaně, tedy až do zlomového momentu, to když se seznámí na pláži s citlivou, romantickou dívkou, vše má zpočátku sice stejný scénář jako obvykle, jen sex a dost, ale ona se do něj velmi zamiluje, touží po vztahu s ním, myslí si, že je pro ni ten správný a s ním bude skutečně šťastná, jeho citový chlad ale nedokáže i přes všemožné snahy překonat, Ari spíše dále citově tápe a děj se jen hořce stupňuje, již tak komplikované vztahy se postupně ještě více zaplétají, když Ariho charisma nedokáží odolat ani obě nejbližší Tiininy kamarádky, přítrž tomu nekončícímu trýznivému soužení může udělat ale jen on sám, svým citovým prozřením, jen on sám má tu velkou moc, i v něm by se měla snad konečně probudit lidská touha po lásce, po hlubších citech, aby nebyl jen on sám milován, ale dokázal také milovat.

Vskutku nádherné filmové dílo s pozoruhodnou výpravou, s uchvacující přehlídkou kostýmů, dílo s dramatickým, hluboce emotivním příběhem o mimořádné ženě, o významné historické postavě, o vévodkyně Georgianě z Devonshiru, v naprosto excelentním hereckém podání Keiry Knightley, hrající roli kultivované, inteligentní, společensky vlivné a angažované ženy, v postavě skutečně vynikají její výborné herecké schopnosti, hraje přesvědčivě pokrokově myslící a jednající aristokratku, jež není ve svém manželství šťastná a stále více strádá vedle omezeného, emočně chladného muže, opravdu odpudivě ztvárněného výborným Ralphem Fiennesem, ona citově živoří, chybí jí jeho porozumění, láska, je pro něj jen tou smluvně zavázanou personou, jež si má co nejdříve splnit svoji hlavní povinnost, porodit vévodovi syna, zdravého dědice, pokračovatele jeho rodu, přitom očekává, že vůči němu bude vždy loajální, veskrze tolerantní, zůstane mu povolnou a stále věrnou bytostí, přesně podle tehdejších obecných představ o životě příkladné manželky, Georgiana má však své vlastní odvážné představy o šťastnějším a naplněném životě ženy, nevzdává se jich, ale naráží na manželovu stupňující se nemilosrdnou neústupnost, postupně si uvědomuje za jak bezmezně krutého a vypočítavého člověka byla provdána. Zajímavý komentář : Fridecka

Mé první seznámení s tvorbou Atoma Egoyana, pro mne zatím neznámého režiséra, postupně nám divákům v dramatickém obsahu příběhu rozkrývá zvláštní, komplikovaně provázané vztahové vazby jednotlivých aktérů děje, to vše převážně na pozadí chodu zavedeného nočního striptýzového klubu s pojmenováním Exotica, právě v něm mladinká striptérka Christina k sobě citově připoutala hned několik osob, majitelku klubu Zoe, svého bývalého milence, moderátora striptýzové show Erica, i jednoho ze svých pravidelných klientů Francise, daňového kontrolora s tragicky narušeným životem, jež se obtížně vypořádává s vraždou své dcery a se smrtí manželky, skryté či jen tušené souvislosti se dramaticky odhalí v následujících složitých událostech, vyjeví se bolestné motivy jednání i nenaplněné temné touhy, vše co nám bylo zpočátku nepochopitelné, pak zřetelně vystoupí na povrch s rozuzlením Egoyanem opravdu bravůrně vystavěného vztahového spletence, rozhodně toto divácky náročnější dílo mohu jen doporučit a povzbuzený zážitkem se jistě rád podívám i na další Egoyanovu tvorbu.