darkrobyk

Vzít tři dějové linie a začít je vzájemně proplétat nebyl ten úplně nejlepší nápad. A nebo jinak, chtělo by to jinačí střih, protože takhle je více jak první polovina tak trochu mišmaš připomínající comics. A to si myslím nebyl filmařský cíl. Každopádně po vizuální stránce není co vytknout, příroda Dutozemě je nádherná a drobné epizodky Konga mají šmrnc a drive. Godzilla zase musí dostát své pověsti, a tak když se někde vynoří, trosek je více než dost - tu zválí kus Říma, tam zařvou pyramidy a pláže Rio de Janeira vezmou za své i s hotely a okolními budovami. Scény s Mothrou jsou poetické a v protikladu k zuřivým animálním Titánům. Viděl jsem to na 3*, ale jednu přidávám za poslední apokalyptickou čtvrtinu a také proto, že monstra mám pořád rád. A zkoumat logiku u těchto filmů nemá smysl, proto se netočí. Jednu malinkou poznámku na závěr mám: proč krucinál nezabil toho komára? Přenášejí smrtící nemoci a tohle je v džungli hazard i špatný návod pro ostatní. Jinak za mě spokojenost.

Zdejší obsah, převzatý z IMDb, je zřejmě k jinému filmu. Herman Umgar žije u jezera, mluví se svými červy (přesněji žížalami) a má schovanou listinu, která brání starostovi, aby vysychající jezero proměnil ve stavební parcely a zahájil výstavbu nových domů. Městečko je rozpolceno v tom, zda podpořit plán starosty, nebo ne. Především mladí se snaží bojovat o záchranu jezera. A pak je zde ona bizarní linka, kdy Umgar začne podávat své žížaly lidem, kteří pak mutují v křížence člověka a žížaly. Důležitou roli tu mají tři rybáři, kteří snědli ryby chycené na Umgarovy žížaly, stali se mutanty žijícími v jezeře a dychtí po mutantních ženách, aby mohli dát vznik nové rase. Počáteční ptákovina se poměrně brzy zvrhla v děsnou koninu. Oceňuji v podstatě jen zábavné mutanty a vskutku nechutné pojídání žížal. Těžko říci, zda tuhle ekologickou podivnost můžu někomu doporučit. Její sledování je přeci jen určitý druh masochismu v kombinaci s torturou.

Svižný survival, který byl ve své době jistě v ranku drsných a odvážnějších filmů, o čemž svědčí i zákazy v některých zemích. Modelově jde o variaci na Pána much, kdy skupina lidí na ostrově se rozdělí. Té větší vládne despotický vůdce, jehož chce ta menší skupina zlikvidovat. Problém je tak trochu v tom, že se jedná o zločince původně odsouzené k trestu smrti a následně k doživotí, a proto fandit některým z nich je složitější. Samozřejmě že i tak se mezi nimi najdou ještě větší hajzlové, aby mohl divák přeci jen alespoň s někým soucítit. Popravdě mi však bylo téměř jedno, kdo zařve. Řemeslně je film dobrý, má slušný vizuál, ostrovní lokace vytvářejí skvělé prostředí k boji o život. Gore není šokující, ale vcelku realistické a dodává snímku celkovou špinavost. Asi nejvtipnější je v jinak pochmurném snímku scéna s medem a holým zadkem. Doporučit lze především žánrovým příznivcům.

Z části snový a z části erotický romantický film (nahotou se nešetří), tedy přesně v duchu romantismu 19. století. A romantické příběhy neměly nikdy příliš šťastném konce a navíc si libovaly v temnotě. Krásná a tajemná Diane žije na samotě v poušti. Do svého sídla pozve mladé manžele Lea a Susan, aby s ní společně strávili víkend. Už komplikovaná cesta se manželům nezamlouvá, nakonec ale vytrvají. Diane je okouzlující hostitelka, co však skrývá temné tajemství. Oba manžele začnou trápit podivné sny, navíc Diane je oba začne svádět. Kontrolní otázka: je Diane upír? Odpověď není tak jednoduchá. Nejlepší jsou erotické sny s působivou hudbou. Na zákusy samozřejmě dojde. Z dnešního pohledu spíše pro menšinové publikum. 3,5*

Susan je svědkem vraždy své matky a následně, když ji pronásleduje vrah, se zřítí z budovy. Důsledkem je ztráta paměti a Susan skončí v nemocnici. Jenže ten, co si najal vraha, chtěl po její matce kompromitující listiny. A protože se nenašly, doufá, že si Susan vzpomene, kde jsou ukryty. Proto je mladá žena odvezena do soukromého sanatoria, no, je to blázinec, doktorky Fletcherové. Ta zde společně s kolegou provádí ďábelské pokusy na pacientkách v místě zvaném "Pekelná jáma." Zastání najde Susan v ošetřovateli Silkovi, jenž tu tajně pátrá po důkazech proti Fletcherové. Do smrtelného nebezpečí se tak dostávají oba. Vcelku napínavý snímek z blázince, kde se pod Freddyho kotelnou ukrývá peklo. Nahoty je zde tolik (sprchy, nahý souboj, bahenní lázeň, lesbické dovádění...), až to chvílemi vypadá jako softporno. Susan sice ví, že do blázince nepatří, ale chová se jako blbka - hlavně když se někde tajně plíží, nezapomene pak ječet na celé kolo. Objeví se známí doboví herci. Woronová tu ovšem vypadá jako namaskovaný chlap, čímž mi připomněla Rocky Horror Picture Show - T. Currymu jakoby z oka vypadla.

Špinavý survival s nádhernou kamerou se postupně mění v jediný cíl - ztratil všechno, a tak chce už jen pomstu. Indiáni jsou nevyzpytatelní stejně jako běloši a největší padouch ze všech je úlisný Fitzgerald (Hardyho jsem měl problém poznat). Kapitán Henry je pěkné pako, když s těžce zraněným Glassem nechá největšího hajzla, a tak divák nemusí ani dlouho čekat, jak to dopadne. Scéna s koněm připomene pátý díl SW. Za mě spokojenost, ale plný počet nedám, protože ta přemíra fantastiky mi přeci jen vadila. Glass by byl stokrát mrtvý, byť člověk bojující o život dokáže nemožné. Zde toho nemožného bylo až příliš. Ovšem filmové obrazy by se daly rámovat, ne že ne.

Ale jo. Sice hodně fantastické, jelikož žádný pavouk by ve skutečnosti nedokázal během chvilky zabrat celý panelák, nemluvě o těch rozměrech a množení se v lidech, ale mně to nevadilo, páč jinak by šlo jen o průměrné sociální drama. Samozřejmě srovnání s Arachnofobií se člověk neubrání, já ale v tom více viděl snímek Vetřelci (hlavně tedy facehuggery) zejména pak v garáži. Postavy vesměs nesympatické, což vnímám jako plus, anžto se pak člověk může těšit, až zařvou, místo aby jim držel palce. A není nic divného, že větší nebezpečí než pavouci představují poldové. Snad jen v závěru jsem čekal podobný obraz jako v Království pavouků (1977), jenže to už by těch odkazů bylo asi zbytečně moc. V podstatě nejvíce mi vadil francouzský rap, ale to je můj problém. 4,5*

Vizuálně krásnou lahůdku pro příznivce žluté doprovází atmosférická hudba vytvářející temně snivou mysteriózní náladu. Studie šílenství, která se obejde téměř beze slov. Krásné ženy jsou vražděny, přičemž připomínají klasiky žánru. Fulciho oči, i když tady se nedá zprvu nevzpomenout na Andaluského psa, Argentovy barvy a mezi vražednými nástroji nesmějí chybět břitva ani nůžky. Gore slušivé, krev stříkající. Černá kůže jako poznávací znamení vraha, kdy to nejsou jen rukavice. Parádní.

Jak se na stárnoucí kolena stát kanibalem a ještě jimi učinit i kámoše z práce, páč takovou lahůdku nikdo z nich nikdy nejedl. Dle názvu jsem čekal větší masakr v duchu vraždící postele či pneumatiky, jenže mikrovlnka už jen peče to, čím ji Donald nakrmil. Šokující gore se nekoná, obnažených ženských zbraní je ale dosti. A přiznám se, že občas jsem se smál. Návštěva manželčiny sestry je krásně černohumorná, vtipné a doslovné průpovídky také. Škoda, že masakr nebyl v přímém přenosu, pokud jsem neměl cenzurovanou verzi, což ale vzhledem k uváděné stopáži asi ne. Vše pak korunovala úděsná VHS kopie s rychlopřekladačem, čímž bylo bizarnosti učiněno zadost.

Mladá žena Mara se stává nechtěným svědkem vraždy lékárníka. A byť vrahovu tvář neviděla, brzy je na seznamu těch, co mají zemřít. Typické giallo, kdy zpočátku nejen nevíte, kdo vraždí, ale hlavně ani to, proč. Ukryje se u přítele Lukase, ale nadále je v hledáčku vraha. Obětí přibývá a Lukas se rozhodne pátrat na vlastní pěst. Nejenže tím ohrožení Mary nemizí, sám se navíc stává další potencionální obětí. Naprosto vynikající hudba evokující ty nejlepší italské žánrové snímky. Když Mara zkoumá potemnělý dům, tak hudba je natolik strašidelná, že se film mění v horor. Vraždy slušné, pečení v troubě fajn, ale třeba u mordu ve vaně si uvědomíte, jak precizně je natočen a sestříhán plus doplněn patřičnou hudbou. Rovněž nechybí smysl pro detail, zejména oči - nejen lidské, pro italský film typické výtvarně pojaté interiéry i zvláštním kouzlem dýchající vybydlené domy. Silné 3* proměním ve čtyři, jelikož mi film opravdu sednul.