pipapa

Židovské spekulace a podvody, na něž téměř všichni nejprve naletí, pak je prokouknou a neskončí to samozřejmě dobře. K tomu pár komplikovaných milostných románků, posedlost karbanem a železnice, která kvůli spekulacím zůstává jen na papíru, ale nakonec se přece jen bude stavět...Pořád jedno a to samé dokola, celkem otravné, minimum zajímavých momentů,postavené spíše na dialogu než na akci...Ne všichni dopadnou dle svých představ a přání, ale konečný výsledek je přece jen možné nazvat - červená knihovna. P.S. Po novém zhlédnutí musím přihodit hvězdu, neb téma seriálu je stále a víc a víc aktuální = žido-byznys-podvodníci, kteří dnes řídí svět, jsou vlastně oficiální, většinou lidstva volení a uznávaní kriminálníci a lichváři a pod zástěrkou falešné svobody, demokracie a tolerance a jiných megalomanistických slibů budou vodit tupé lidské stádo za nos až do skonání světa. Melmott dopadl bledě, ale ti dnešní žido-žraloci zotročují masy a drží svoji neomezenou moc pomocí mnohem dokonalejšího scénáře!

Zajímavý nezajímavý euro-western ve stylu "sem-a-tam-a-stále-dokola", kde se sešli slavní herci ze všech koutů světa, což bylo hlavně v 60-tých a 70-tých letech velkou módou a často i kasovním trhákem. Bronson se neustále snaží zbavit samuraje(Mifune), ale nezbaví, napětí, jak to dopadne, až Bronson a Mifune dohoní Delona a jeho bandu, opadá v momentě, kdy se všichni opět spojí proti indiánům, a konečné zúčtování s tím zlým už proto není tak chytlavé...Bronson a Mifune super, Delona nemusím a místo Ursuly Andress by bylo zajímavé vidět Brigitte Bardot nebo Helenku Vondráčkovou...Reprízu tohoto dílka zatím neplánuji.

Tohle je zběsilý a uřvaný blázinec, včetně hudby, která je totálně rušivá a všudypřítomná. Rytířská romantika se tu úplně vypařila...Pozor na kvalitu obrazu německé dvd-edice "filmjuwelen" = původní formát amatérsky roztažen na celou obrazovku (1,85:1) bez jakýchkoli dalších technických úprav/čištění. A podle toho to také vypadá = téměř nekoukatelné.

Jedna hvězda za skvělou Janu Hlaváčovou v roli vrchní sestry. Jinak námět o hlupákovi, který hazarduje se svým zdravím až k tragickému konci, mi moc nesedí.

Mně prostě romány Thomase Hardyho nesedí a jejich filmové adaptace už vůbec ne. A o této adaptaci to platí rovněž. Literatura a potažmo tedy i její adaptace plná nesmyslů a tak nereálných náhod, že člověk neví, jestli se má smát nebo se stydět. Hardyho laciná a stupidní gradace děje je vskutku otřesná. Tohle není žádná klasická literatura, ale fatalistická červená knihovna jak dělo. Já jsem tady zase nenašla nic ani pro moje oči, ani pro moje srdce, zato jsem valila oči, jak primitivně a bez nápadu Hardy vede a rozvíjí  své příběhy. Nikdy více, díky.

Zprznění "po hollywoodsku" klasické literární předlohy. Uspěchané, povrchní, postavy i jejich vztahy neprokreslené/nedotažené. Vznikla tak nepřehledná, nezáživná motanice, která nemá s knižní frivolní a dynamickou předlohou nic společného. Miss Sharp tady není vůbec tak sharp (ostrá), jak by být měla. A ke všemu ještě odporný, slizký,strojený a přepjatý Rhys Meyers, herecky totálně nejistý a nepřesvědčivý šašek...Tahle rychlokvaška má hodně daleko za knihu téměř věrně kopírujícím BBC TV-seriálem z r.1998. Hlavní představitelka z tohoto seriálu (Natasha Little) se objevuje v menší roli i zde...Jedna hvězda za výpravu, za klasický širokoúhlý formát a za "staré dámy", které to tady alespoń trochu rozsvítí.

Odstrašující příklad (francouzské) kinematografie. Proč se Balasko propůjčuje k takovým nesmyslům a hovadinám, je mi záhadou.

Sílu divadelního představení to nemá, ale ujde to díky řadě skvělých herců. Postlerová se v roli psychicky nestabilní děvenky/hysterky natolik snažila, že se film stal málem nekoukatelným. Ale to asi nebyla její vina/chyba, spíše to po ní pan režisér tak žádal.

Klasická Jean Marais-romantika, kterou však scéna s vlky přehoupla do pohádkového žánru. Dynamičtější je originální zvuk (+ titulky) než uhlazený český dabing.

Nezábavné, ale solidně natočené krimi ze staré Anglie. Tady se opravdu nic moc neděje. A to "opiátové" rozuzlení celého utahaného příběhu mi připadá poněkud přitažené za vlasy - nejsem sice expertka na opiáty/opium, ale účinek opia, jak je zde prezentován, se mi zdá jaksi přehnaný/nereálný. Spíše jde o literární/filmovou bujnou fantazii autora. Wilkie Collins, autor předlohy z roku 1868, si pravděpodobně hodně liboval v nudných a zamotaných mysteriózních slátaninách.