robbez

hravé a nesmyslné jako surrealismus, egoistický exhibicionista Dalí

Dávám tak 50 %. O montessoriovské pedagogice tam vlastně není téměř nic. Naopak je příliš akcentována feministická linie a osobní život (vztah k malému synovi a jeho otci).

Tento film je důkazem, že i smrt a válečné hrůzy je možné vyjádřit vizuálně a esteticky zajímavě a přitažlivě. Tím ovšem rozhodně nechci říct. že bych si to přál v jakékoli podobě zažít na vlastní kůži. Atmosféra je samozřejmě velmi temná a ponurá, ale každý divák také touží celý film spatřit na vlastní oči tajemného Kurtze. Po více než dvou hodinách se konečně dočká a seznámí se s geniálním šílencem, charismatickým "nietzscheovským nadčlověkem", který prožil a přežil hrůzu, přestal se bát, žije podle své vůle a je připraven zemřít. Film je zbytečně dlouhý a to nejzajímavější je až na jeho konci.