HellFire

World-building na jedničku. Je prostě úžasné sledovat, jak se tvůrci pohráli se ztvárněním postapokalyptického světa Falloutu. Fanoušky určitě potěší pár pomrknutí na věci z her. Ella Purnell je jako „vault dweller“ krásně naivní a Walton Goggins ke sympaťák i jako ghoul.

Čím víc Godzilly a Konga nám Hollywood servíruje, tím složitější omáčku vedoucí k bitkám monster si musí vymyslet. King x Kong je jako kdybyste vzali cibuli, mrkev, rajčata, okurek, cuketu, eidam, brambory, zelí, rýži a maso a všechno to hodili do mlýnku. Samy o sobě tyhle ingredience fungují skvěle, ale když je smícháte všechny dohromady, je to zaručený recept na průjem. A přesně tak působí Godzilla x Kong. Máme tady nadopovanou Godzillu v nejlepší formě, Konga který dostává hroznou čočku a spoustu dalších monster. Jenže na druhé straně je skrytá země uvnitř „Dutozemě“ uvnitř naší Země, pitomé chování hlavních postav, comic-relief v podobě podcastera, hloupoučký příběh o nadlidech žijících v oné dosud neobjevené pod-pod-podZemi, podpříběh o vyvolené speciální holčině atd., atd. Příběh je samozřejmě to poslední, o co ve filmech tohoto typu jde, ale přeci jenom, chtělo by to více snahy, abych nemusel prozívat půlku stopáže. Bohužel ani akční scény s monstry ničím extra nezaujmou. Nemohl jsem si pomoct, ale Godzilla s Kongem vypadají oproti předchozím dílům podvyživeně. Nazývají se MONSTRA, ale nepůsobí vůbec majestátně. Pořád jsem měl pocit, že je tvůrci zmenšili a zeštíhleli. Godzilla rozhodně vypadá štíhlejší a vůbec po designové stránce nepřipomíná třeba tu z roku 2014. Kong zase vypadá jako stařík s šedým vousem a jednoznačně je tady za otloukánka. Ale netřeba věšet hlavu, protože Monarch má řešení pro každý problém nachystané dávno dopředu! Stačí vypnout mozek a užít si jízdu. Na druhou stranu jestli tohle má být začátek další ságy, tak ne, děkuji.

Filmové osmdesátky a devadesátky prostě musíte milovat. Kdy jindy se filmy točily jednoduše z lásky k filmu bez ohledu na výdělečnost? Miami Connection je toho jasným příkladem. Chlápek, co si o sobě myslí, že je ten nejlepší taekwondo bojovník na světě, si natočil film o kung-fu. Příběh? Cosi cosi kokain. Cosi cosi válka mezi kapelami. Cosi cosi pouliční gangy. Cosi cosi motorkáři. Cosi cosi zlý bratr, který nechce, aby jeho sestra chodila s chlápkem. O to tady nejde, všechno přímočaře směřuje k tomu, aby si všichni dali do držky. Miami Connection je jedním z těch velmi mála filmů, které se tváří velmi drsně, ale v jádru veškerá snaha působí komediálně (Představte si scénu, kdy policie přijíždí na místo, kde se poprali dva gangy. Policajti vystoupí z auta a odehraje se následující – špatně nadabovaný – dialog: „Kam se všichni poděli?“ „Nevím.“ „Vypadá to na další gang.“ „V každém případě musíme tyhle gangy vyhnat z Floridy.“ „Máš pravdu.“ „Vypadněme odsud.“ Konec scény.). Vůbec nepomáhá, že většina dialogů je velmi cheesy nebo spolu postavy mluví zády ke kameře, z čehož je ihned patrné, že veškeré dialogy jsou předabovány. Nebo že stříhač absolvoval pouze základní školu, takže na sebe nic nenavazuje. Nebo že všichni herci jsou neherci. Pokud tedy hledáte akční komediální film, Miami Connection může být tím pravým ořechovým.

Rozpačitý začátek a stejně rozpačité zakončení. Orville je očividně do velké míry inspirovaný Star Trekem, který osobně prakticky neznám, takže jsem nebyl „omezený“ neustálým srovnáváním. Orville drží bezpochyby nad vodou hlavně dobře napsané a hlavně zahrané postavy. Kvalita jednotlivých epizod kolísá od opravdu podprůměrných po naprosto fantastické. Design samotné lodi je v mých očích velmi nepovedený, zato masky a hlavně speciální efekty v simulátoru překonají nejdražší blockbustery. Orville mi bude opravdu chybět.

Bohužel jsem měl často při sledování pocit, že třetí série je jaksi nadbytečná, ale na druhou stranu jsem doufal, že nikdy neskončí, protože tyhle postavy mi budou opravdu chybět.

Další z těch blesků z čistého nebe, co se režijních prvotin týče. Surové a brutální, ale přitom sebevědomé a „krásné“. Zapomeňte na patos.

Koncept výborný, zpracování hodně pokulhává (Mimozemšťané umí očividně ovládat elektroniku, i když jsou vzdáleni Zemi 400 let, proč teda nezpůsobí kolaps hned, když chtějí, aby je lidstvo nezničilo, než přiletí? Stačí, když shodí letadlo s těmi nejdůležitějšími lidmi, nebo třeba můžou použít drony, způsobů by se našlo spoustu, příběh tak má hodně trhlin). Raději bych uvítal, kdyby celý příběh odvyprávěli v rámci jediné série. Prvních pár epizod s videohrou bylo doslova utrpení, alespoň že konec to napravil. Teď je otázka, jestli vůbec vznikne další série, nebo spíš jestli se vyplatí čekat.

První epizoda, která ve vás vyvolá nějaké emoce.

Začátek s odhalením lidské rasy světu a vymýšlení řešení bylo skvělé a bylo zaděláno na výbornou epizodu, ale pak tvůrci zařadí jedničku a od půlky se zase jede pomalým tempem, kdy se řeší vztahy.

Jeden dobrý nápad s lodí, ale při hlubším zamyšlení poněkud zvláštní. Potřebuju přenosný disk, tak kvůli tomu úplně sešrotuju celou loď? To mám spíš vyšší naději na to, že disk při vší té zkáze zničím, nebo se potopí spolu s lodí. No a na konci máme mimozemšťany, kteří vykecají své plány lidstvu, protože? Proto, aby divák věděl, proč se děje to, co se děje. Proč by jinak civilizace, která čelí zničení, vyzradila svému nepříteli své plány? Protože nedokáže lhát? Ok, proč teda vůbec něco říkat a nenechat si to pro sebe?