Vitex

Film je tak ambiciozní, že si říká o srovnání s těmi nejlepšími. A v porovnání třeba se syžetově podobnými Boogie Nights P. T. Andersona působí najednou dost slabě, zvláště co se týče životnosti postav. Scény večírků nejsou tak ohromující, ale dvě dlouhé scény z natáčení (půlhodinová druhá scéna filmu a první natáčení se zvukem) jsou dokonalé. Hudba mi to dost kazila, chyběl mi dobový jazz, a chyběla mi taky hospodářské krize, která ve filmu úplně chybí, přestože se druhá půlka odehrává po r. 1930. Jinak, jako pocta filmařině a Hollywoodu funguje poslední scéna z Fabelmanů mnohem líp, než celý Babylon.

Na film se moc pěkně dívá, srší nápady, všechno funguje, ale nakonec z toho moc nezbyde.... Jako zábava super, jako "film s přesahem" nevím, nevím. Nebo mi to jenom nedocvaklo. Bresson - Almodovar - Kusturica.

Šlo to mimo mě, velkým obloukem.

Film, který se naplno otevře až napodruhé, když člověk ví, co čekat a nečekat, a začne si všímat detailů ("Chtěl bych s tebou mít děti. ... Copak? Ses nějak vyděsila.") Neustále se mi vybavoval Unabomberův termín "přesocializace". Zajištění liberální měšťáci jsou tak kultivovaní, otevření a "citliví", že jediný hřích, který zbyl, je druhému něco neříct nebo zalhat, nebýt dost upřímný, ale je přitom dost ožehavé přiznat jakékoli city, které zavání "omezováním". "Proč jsi jí to neřekl?" Hra na upřímnost a otevřenost, která se ale často promění ve zneužívání toho submisivnějšího tím asertivnějším či výřečnějším. Jde to vidět ve scéně šestice u stolu, kde (spoiler) termín polyamorie je jen eufemismem pro snahu submisivnějších poloviček vyrovnat se s potřebami jednoho alfa-samce. Film není úplně dokonalý, ale jako etnologická sonda do života dnešních městských Evropanů mě hodně baví.

Silný dojem z filmu po projekci rychle prchá, ale zastaví se na solidním nadprůměru. Zapamatuju si asi především mnoho zajímavých postav kolem Myslivečka a vyobrazení doby skrze desítky detailů. Ve výsledku bez silnějších emocí, ale to mohl být záměr...

Po dlouhé době jsem se zase dostal do blízkosti televizoru a zcela náhodně viděl tohle a pak ještě kus 168 hodin. Jdu spát regulérně vyděšený a nedivil bych se, kdyby koncesionáři brzo Kavčí hory zapálili.

Spíš mezi *** a ****... Představuju si verzi, kde by měli tvůrci víc peněz na víc dekorací a dávám čtyři. Koncept mi fungoval, vedení herců je jednotné, stylizaci člověk musí přijmout. Jediné, co mi opravdu vadilo, bylo poměrně nenápadité svícení a příliš statická kamera. A trochu připitomělá role Pleslova.

Super (ve svém žánru a v kontextu toho, co autor dělá dál - https://www.youtube.com/c/FABULACEJana%C5%A0pa%C4%8Dka/videos )

Jo. Funguje to, až do konce. Prvních patnáct minut je teda slabších, jako kdyby tvůrci neměli možnost použít moudro, co nás učili na FAMU, že materiál z prvního natáčecího dne se má vyhodit, herci jsou ještě nesehraní. Ale pak se to rozjede. Zvukaře bych teda vytahal za uši a "ostřiče" za nevím co (chápu, že to byl koncept, ale diváka to prostě sere, že je třetina filmu přisleplá), ale technické nedokonalosti nakonec na výsledný dojem nemají tak velký vliv. (Písničku a zbytečné záběry na přirození jisté lady nechám bez komentáře.) Adam Sedlák potvrzuje, že je jedním z našich nejzajímavějších tvůrců a tentokrát to už není jenom příslib do budoucna...

Není to úplně úplně stoprocentní, v poslední třetině trochu opadne tempo, námět celkově měl taky asi mnohem větší potenciál... ale je to prostě dobrý a je dobře, že to vyhrálo palmu. Analýza absurdity nastavení naší společnosti a virtuality důvodů, proč je někdo nahoře a jiný dole. (Možná kdyby Dumont natočil Línou zátoku, která je prakticky o tomtéž, takhle polopatisticky, měl by už taky doma palmu.)