Noc oranžových ohňů

O něco méně uvědomělé, než by člověk čekal. Řemeslně zvládnuté s dobrou kamerou (řada close-ups a pohledů z první osoby, vyvolávajících pocity stísněnosti nápravného zařízení). Jeden z muklů obhajuje své členství ve straně slovy: "Akorát sem u nich byl, jestli tomu rozumíš." A takovejch "muklů" se nám tu od sametu toulá... (28.08.2020)

Mám rád vězeňská dramata a těch z předlistopadového období a z dob normalizace by se asi dalo napočítat na prstech jedné ruky. Matyáše mám celkem rád, je to herec sedmdesátkových filmů od těch různých dětských po detektivky a různá dramata. Objevil se tak v perfektní roli pilota Wellingtonu v Nebeských jezdcích i naprosto obskurní záležitosti jménem Hroch. A tak jsem se zájmem sledoval jím hraného hrdinu a jeho pád coby nadějného kádru v podstatě až na dno. Trochu úsměvné jsou tam ty tanečky kolem KSČ a ten až otcovský vztah mezi vězněným a vrchním bachařem, který správně poznal člověka co pochybil a je si toho vědom na rozdíl od kriminálníků a grázlů. Ti zůstanou stále stejným odpadem socialistické společnosti a nápravné zařízení s nimi nic neudělá. A když si komunista vezme k sobě mledého grázla který nikdy nepozanl správného soudruha, kdo ví zda z něj nakonec také neudělá slušného člověka a dokonce třeba časem i komunistu ! Dám tedy za 3 rabičky cigaret. * * * (18.04.2020)

Této socialistické pohádce chybí postavy hodné uvěření, děj hodný záznamu a jakýkoli jiný než historický důvod ke sledování. 1) Film je vpravdě příšerný. Ale z jakéhosi zvrhlého masochistického důvodu jsem vydržel až do konce. Nechcete se uklidnit hrou v dámu? 2) Nejvíce mě dostalo, jak moudrému otcovskému kapitánovi chodí dopisy vděčných propuštěných. 3) Pěkně si zahrál 24letý Jiří Lábus (spoluvězeň Jan Tomáš). 4) A na závěr to nejlepší. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu v roce 1975 byl snímek nominován na Zlatou záchodovou mušli pro nejlepší film. To mě fakt podrž! (06.06.2018)

Film mě příliš neoslnil a některé scény a dialogy mi přišly vyloženě směšné (ačkoliv chápu poplatnost době), ale herecké výkony pana Kryzánka, Lábuse i Matyáše na mě působily sympaticky. Konec filmu je vyloženě hloupý a trapný a působící dojmem, že režisér Brynych poslední natáčecí den vynechal prášky. (02.02.2012)

První půlhodinka , ve které uvědomělý komunista ve vězení, ze kterého vychází se stí a silnější než dřív se bohužel při vší své slabosti (absolutně nevěrohodné vězenské obsazení Zounarem a spol) ukáže být ještě tou lepší půlkou. Závěr s veselým Lábusem, hodným kulhajícím odborářem a setkáním v dlouhé chodbě je totální průser. Pro ujeté zájemce o popdprůměrné normalizační slátaniny vhodné na jedno podívání. (23.06.2013)