Po čem muži touží 2

Kdyby mě někdy někdo řekl, že jednoho dne dám čtyři hvězdy něčemu, v čem hrají ti co tam hrají a v názvu to má slova jako "muž" a "touha" a týpek tam hraje zmalovanou burzu, tak mu řeknu, že se nemusí bát, že mu milerád zavolám taxika zpátky do Bohnic a nechám mu naordinovat detox ve sklepních prostorách s bezplatným příjmem elektrického proudu skrze spánkové laloky... Překvapivě to vůbec není trapné, jako všechny ostatní filmy s těmito herci pohromadě.. Je to vlastně sled scének, ve kterých se vždy odehraje nějaké vtipné divadlo, po němž se pak všichni heteráci od plic vysmívají jedné nebohé transce. (20.09.2022)

Nemám rád, když někdo ve filmu na sílu hraje opilýho. Tady to bylo hned ze startu a navíc to bylo snad nejhůř zahraný opilství co jsem kdy viděl. Hodně trapný byly i scény z fotbalu, ale to je prakticky ve všech filmech. Jinak komedie celkem v pohodě, jednička mi přišla o krapet lepší, každopádně si Langoš svou roli viditelně užil. (10.09.2023)

To nejztřeštěnější z Langoše. A koná se velký (ne)humorný sešup oproti jedničce, která paradoxně s pokračováním má jen pramálo společného. I tak s ním samozřejmě koketuje. Jiří Langmajer s Annou Polívkovou se ukázal jako osvědčený herecký tandem. A tak to i zůstalo ve volném pokračování. Z pozice scenáristky však odstoupila Radka Třeštíková, zkušená autorka, co šovinistické a sexistické narážky měla dostatečně promyšlené, což její náhradník Filip Oberfalcer už tak s přehledem nezvládá a jen jaksi mechanicky vrší pokusy o bláznivý humor a převážně narážky na emancipaci. A vychází to jen v malém procentu. Funkčnost humoru měl zajistit Jiří Langmajer, do jehož těla jednoho rána po očarování vstoupila ženská duše Anny Polívkové. Nalíčený Langoš běhá v ženském úboru a běduje nad svým současným stavem. Opět to nějakou chvíli trvá, než mu proměnu někdo uvěří, v tomto případě je to Tereza Kostková coby nejlepší kamarádka a Marek Taclík coby obdivný soused a neúspěšný potenciální nápadník. Jakmile tedy dojde na proměnu, čekal jsem příval svěžího humorného toku. Jenže Langoš do své ženské kreace vlil i značnou porci nepříjemného přehrávání, což vedlo až k tomu, že se do této komediální role zrovna moc nehodil. K jeho dobru lze připočíst to, že byl ve své bláznivé kreaci v podstatě osamocený. Herci kolem něj nebyli vyloženě špatní, ale vesměs nezajímaví a nikterak film komicky neobohatili. Trochu situaci zachraňoval hlavně Taclík. Film také postrádal jakoukoliv gradaci a zajímavé nápady. A naprosto se neráčil přijít s nějakým kreativním závěrem. Konec byl naprosto ubohý, bez nápadu. Před něj se napasoval předlouze a nudně působící fotbalový zápas bezvýznamné úrovně, kam si Langmajer chodil začutat. Tým sestával z fotbalových exotů, vrcholem byl šilhající brankář Jiří Maryško. K tomu nejvtipnějšímu řadím sekvence, ve kterých se křehká ženská duše vyrovnává s chlapským světem, tedy s nesrovnatelnými pracovními nároky a neomalenými fyzickými potřebami. A film pochopitelně raději výrazně častuje diváka místo kvalitních humorných dávek vlezlým product placementem, co juká z každého prostoru. Tohle volné pokračování už má jen průměrné humorné hodnoty. Setrvalý režisér Rudolf Havlík z toho napodruhé už víc nedokázal vytřískat. 5/10 (24.08.2022)

Navlečeme Langmajera do podprsenky, necháme ho se nechlapsky zakroutit a je hotovo, můžeme se začít smát. Neříkejte mi, že je krize, musíme se začít uskromňovat a podobně, když jsou peníze na pokračování úplně zbytečných (až hloupých) filmů, jako jsou všechny ty Špindly, Šťastné nové roky nebo právě těla si měnících Langmajerů. A to jedním dechem musím dodat, že jednička toužících mužů byla kvalitativně o hvězdičku jinde. Nechci si tady hrát na Mirku Spáčilovou, ale i já čekám od komedie víc, než jen prdícího Leoše Nohu. Ženy jsou křehké, muži pijí pivo a ženská v mužském těle neumí s lopatou….to je opravdu jako všechno? (20.09.2022)

Chlapi prdí, choděj na jedno a hrajou fotbal. Holky chtěj koupit kytku a občas pomoct s nádobím. Jednička se mohla opřít alespoň o solidní komediální talent Anny Polívkové, tohle je fakt už jen stereotypizující, nevtipná a skrznaskrz vymaštěná estráda bez špetky mozku i srdce, zato s koulema až na zem. A jak už historie dobře ví, sebevědomí hlupáci bez špetky citu byli vždycky strašní kreténi. P.S. Tvůrci mají moc hezkou představu o tom, jak "získat místo" na recepci vydavatelství prestižního magazínu. (08.04.2023)