Rozpaky kuchaře Svatopluka

Tento seriál je ukázkou impotence našeho zábavního průmyslu před pádem komunismu. Masová zábava ve formě nejšílenější. Geniální nápad zapojení národa do tvorby seriálu a životních osudů Sváti Kuřátka se roztříštil o naprostou neschopnost televizních tvůrců vyplodit alespoň průměrný scénář. Přesto dosáhl seriál masové popularity a národ jím žil. Sám si pamatuju, jak jsme blikali....Po letech jsem viděl už většinu seriálů znovu a musím říci, že tenhle je jeden z nejméně povedených, ačkoli mohl být skvělý, po několika dílech jsem měl pocit, že podstupuji lobotomii.... (17.04.2011)

On je to v podstatě geniální pořad. Je škoda že si autoři nedokázaly více vyhrát z příběhem. ::: .Jednou jsem četl knihu, kde byl stejný princip děje. Knihy byly celkem 3 a každá kniha mněla cca 400 stran. Taky bylo potřeba rozhodovat jak se bude příběh vyvíjet. Konce byly 3 ( 3 knihy ) a v každé situaci bylo psáno něco jako " chcete aby hrdina udělal toto ? Nalistujte stranu xy " ~ ~ : ~ ~ " chcete aby hrdina udělal tohle ? Nalistujte stranu xy v knize 2 " Příběh končil odlišně, po každém takovém rozhodnutí. ----- .Na stejném principu jsem hrál i jednu PC hru. KDYBY se Rozpaky kuchaře Svatopluka, natočily trochu odvážněji a z větším důrazem na následky rozhodnutí, dal bych víc jak ty 3 hvězdy. Jenže tady v tomto seriálu bylo v podstatě jedno jak se diváci rozhodnou, když se pokaždé děj zase vrátí do stejného příběhu. Škoda promarněné šance. Koncept je výborný. U mně to má Svatopluk za 3 knedlíky. (09.11.2014)

Zřejmě nejvíce ideologický seriál z dob normalizace. Ideologie nepočívá v tom, co se říká oficiálně, ale jak se deformuje realita a její deformace se stává přijatelně sdílenou. Seriál stojí na iluzi zdánlivé spoluúčasti na dění (divácké "ano"/"ne" ale nemá žádný vliv na výsledek děje) a tímto cynicky odráží vlastně celou tu dobu. Svoboda volit je mystifikací a divák má jediné vysvobození: při pohledu na jídlo na obrazovce jít do ledničky a odměnit se za svou "věrnou službu". Obraz zadostiučení ve formě uspokojivého životního standardu výměnou za politickou pasivitu se stává přímým naplněním "života ve lži". Možná to při pohledu na tent zdánlivě roztomilý a nevinný seriál působí přemrštěně, ale právě tímto dokázala média nahlodávat lidi nejvíc. (13.03.2013)

Nevím jak na tom byli s podobnými formáty jinde, ale tohle byl takový český australopitékus všech dnešních reality show. O tehdejší sledovanosti si mohou dnešní pořady nechat jen zdát... Ono prostě nic jiného tehdy v TV nebylo. Dnes běží na každém kanále jiná reality TV, tu předvádí teenageři jak neumí zpívat, jinde nějaká zapomenutá serebrita klohní v tuku eidam s broskví, onde valzuje Jirka Šmicr v jégrovkách sálem... Pošlete SMS svému šampiónovi hřímají obrazovky a operátoři si mnou ruce... V roce 1984 se na daný pokyn z obrazovky musel divák zvednout a jít rozsvítit. Úsporné zářivky v paticích E14 a E27 byly tehdy jen vlhkým snem fantazírujících elektrotechniků a tak těch pár sto watovek v každém obýváku pěkně provětralo dráty přenosové soustavy. V Dukovanech asi museli přihodit pár lopatek uhlí :-). Energetici ten nápor uměli změřit a přepočíst dokonce na obyvatele.... Podle spotřeby se pak rozhodovalo, jak bude seriál či dokonce jednotlivé epizodky v rámci jednotlivého dílu pokračovat. Epizodky ovlivňovali i hosté ve studiu, kteří držící krabice s tlačítky ano/ne a malým majáčkem (každý samozřejmě připojen kabelem na zásuvku :-) a už jen to asi někde prohřálo zásuvky) - hlasovali co má kuchtík udělat. Na těch hlasovacíh zařízeních byly dokonce napsány profese jednotlivých hostů z lidu a tak zde kromě celkem běžnéhom důchodce, prodavačky, vedoucí zeleniny a odborného referenta máme možnost narazit i na ještěrkářku :-)))) ! Pořadem nás prováděl Josef Dvořák, který si střihl i hlavní roli kuchaře Svatopluka Kuřátka. Ten také v pauznutých a vypjatých momentech dílů vstupuje s mikrofonem mezi hosty a táže se je jak by se v dané situaci zachovali oni. Hosté reprezentující lid byli však asi nejen prolustrováni, ale lety normalizace i znormalizováni a tak jsou odpovědi vlahé, neutrální či dokonce vyhýbavé... Přeci si někdo neuškodí, že si v TV v přímém přenosu otvře hubu naplno a sdělí národu svůj názor na to či ono že, byť jde o kuchyň... co kdyby se toho někdo ve fabrice chytnul ? Pohled do velkokuchyně v hotelu v Mariánských Lázních stojí sám o sobě za vidění... Ty některé místnosti s opráskanými kachlíky a okopanými rohy by dnes asi Pohlreichovi utrhly aortu... I ta jídla... Naše kuchyně v rámci těch - ano skoro 20 ti let poskočila kamsi jinam. Díly jsou tématicky skoro o ničem a řeší běžné problémy na pracovištích nejen v jídelnách a restauracích. Seriál je plný tehdy populárních herců, což mu po herecké stránce celkem prospělo. Za komančů to asi bylo kvůli možnosti ovlivnit seroš hodně zajímavé ale dnes? Proč nám to proboha svatého ČT v neděli v podvečer pouští? Krista pána to už opravdu není nic horšího? V rámci jakéhosi bloku např. co se vysílalo za Husáka bych to jako určitou předváděcí látku pochopil, ale takhle jen tak bez výstrahy.... U mne je to za dva knedlíky. * * (24.02.2013)

Z otravnej šede socialistických televíznych seriálov to vytrháva jedine to, že sa jednalo o pokus aktívne zapojiť divákov do formovania vývoju samotného deja. Niekoľko starostlivo vybratých súdruhov prišlo do štúdia, aby v určitých zlomových situáciach zahlasovali akou cestou sa má dať hlavný hrdina, kuchár Svatopluk Kuřátko. Ľudia pri televíznych obrazovkách dávali najavo svoj názor prostredníctvom zapínania či vypínania elektrických spotrebičov, čo v energetickom ústave vyvolalo výkyvy spotreby jedným alebo druhým smerom a tak sa rozpoznal hlas väčšiny. Bolo to originálne, nevšedné. V dnešnej dobe je podobný projekt už úplne nemysliteľný. ** (01.04.2013)