Rozpaky kuchaře Svatopluka

Skvělý dramaturgický nápad, přetavený v příjemný komediálně laděný seriál z atraktivního prostředí horské chaty socialistické éry. Přesun do Varů a Prahy už nebyl tak pohodový, ale zase ukázal socialistické budování. Herecké obsazení je velmi dobře zvoleno a ani Josef Dvořák se svým tázavým pohledem mi vůbec nevadil. Jen kdyby jej opakovali trochu častěji, než jednou za deset či dvacet let. Vzpomínám si, že repríza byla o dost méně kvalitní (rozhodování diváků, diskuze ve studiu), než premiéra. (05.01.2013)

Popěvek "Kuchař je umělec a psycholog a stratéég" asi jen tak z hlavy nevymažu. Pohodový seriál, který byl v době svého premiérového uvedení výjimečný díky hlasování o dalším konání hlavního hrdiny, sympaťáka Dvořáka. Nejvíce mě ale bavily díly z horského hotelu a následně z Varů, od deváté části a přesunu do Prahy se na vaření skoro rezignovalo a Kuřátko neměl moc dobré parťáky. (07.04.2020)

První interaktivní seriál u nás (Kinoautomat nepočítám). Ale dobře se na to kouká hlavně na přípravu jídel. Hned bych si něco dal. Ale Sváta Kuřátko to je děsný jméno. Velice se mě líbí díl Pivař kdy jeden kuchař chlastá a za pivo dává maso číšnikovi ,ale díky opilosti kazí jídla a všichni o tom ví že chlastá ,ale nikdo nechce Svátovi pomoct ho usvědčit. Až jak už to bývá se jeden najde a pomůže mu ho čapnout. (30.12.2007)

Výborné herecké obsadenie. Pamätám sa ako sa hlasovalo v Prahe. Ľudia na sídlisku blikali svetlami, to bola sranda!!!!! Musím sa pristaviť pri hereckých postavách. Na začiatku seriálu boli výborný J.Somr a Vl. Brodský, v strednej časti K.Augusta a v záverečných častiach kraľoval P.Haničinec. Tá postava moraváka - námestníka mu sadla fantasticky. No veľký výkon v tomto seriály podal Josef Dvořák Záverom: seriál bol v tej dobe populárny, no nevybočil z priemeru - v tej dobe to bola celkom dobrá zábava. 65%. (28.09.2005)

Zřejmě nejvíce ideologický seriál z dob normalizace. Ideologie nepočívá v tom, co se říká oficiálně, ale jak se deformuje realita a její deformace se stává přijatelně sdílenou. Seriál stojí na iluzi zdánlivé spoluúčasti na dění (divácké "ano"/"ne" ale nemá žádný vliv na výsledek děje) a tímto cynicky odráží vlastně celou tu dobu. Svoboda volit je mystifikací a divák má jediné vysvobození: při pohledu na jídlo na obrazovce jít do ledničky a odměnit se za svou "věrnou službu". Obraz zadostiučení ve formě uspokojivého životního standardu výměnou za politickou pasivitu se stává přímým naplněním "života ve lži". Možná to při pohledu na tent zdánlivě roztomilý a nevinný seriál působí přemrštěně, ale právě tímto dokázala média nahlodávat lidi nejvíc. (13.03.2013)