Režie:
Guðmundur Arnar GuðmundssonScénář:
Guðmundur Arnar GuðmundssonKamera:
Sturla Brandth GrøvlenHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Birgir Dagur Bjarkason, Áskell Einar Pálmason, Viktor Benóný Benediktsson, Snorri Rafn Frímannsson, Anita Briem, Ísgerður Elfa Gunnarsdóttir (více)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Balli je bytostný outsider z rozvrácené rodiny. Marně hledá oporu doma i ve škole, kde je obětí šikany. Vše se mění ve chvíli, kdy potkává skupinku tří problematických teenagerů, kteří ho nečekaně vezmou mezi sebe. Parta, ve které dominuje násilnický Konni a inteligentní Addi, nabídne Ballimu chybějící domov. Druhý snímek Guðmundura Arnara Guðmundssona vypráví s poetickým citem i syrovostí o vztazích, které mohou trvat věčně a pomáhají nás formovat v těch nejdůležitějších chvílích, o krutosti i něze, které se rodí na magické hranici mezi dětstvím a dospělostí. (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (84)
Zapomeňte na klasické šablony filmů o školní šikaně, tenhle film je chytřejší. A jeho hrdinů je vlastně také více než ta čtyřčlenná klukovská parta. Celé se to odehrává v nějakých horších částech Reykjavíku, prostředí je to stejně nehostinné jako poměry panující ve většině domácností našich hrdinů. A kupodivu se s tím moc netluče ani ta trocha nečekaného magična. ()
„PROČ HO TVOJI KAMARÁDI NAPADLI?“… Co asi tak na Islandu dělá mládež ve volným čase? Nudí se, šikanuje, je šikanována, rve se, kouří, pije, … prostě chová se v návaznosti na to, co se odehrává u nich doma. Sociální drama, který ukazuje, že je to ve všech částech (civilizovanýho) světa stejný. Tady ale vypráví tak nějak o chlapeckých duších a navíc je to říznutý kapkou mysteriózna… ale fakt je kapkou, takže to není žádná píčovina, páč ta kapka dává vyniknout tomu sociálnímu podtextu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Navštěvuje nás sociálka. Pravidelně... 2.) Sekl jsem s chlastem. Piju jen pivo. /// Thx za titule „Lucie Korecká a Anna Kareninová“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Narušenci sa mlátia a týrajú, šikanujú a sem tam zadrogujú. A to všetko v útlom pubertálnom veku. Táto depresia ma neuchvátila. A ak toto má byť realita, tak by severská spoločnosť vyzerala asi trochu inak. Ono by to vyzeralo tak, že skoro všetci mladí sú vychovávaní v kriminálnom prostredí rodiny a vlastne za svoje správanie ani nemôžu. Lebo rodičia sú patologickí. Možno na individuálnej báze to je pravda, ale žeby to platilo takto hromadne? ()
(7,5/10). Na snímky pocházející z této severské země se nedívám každý den. Proto mě upřímně zajímalo, kolik jsem jich za můj ČSFD život vlastně viděl. Byl jsem velice překvapený, že jich už pár bylo. Upřímně jsem si myslel, že Beautiful Beings byly vůbec můj první islandský film, ale ono ne. Historicky mým prvním islandským filmem bylo Against the Ice s hvězdou Game of Thrones. Ostatní filmy byly pouze koprodukcí, takže Beautiful Beings je mým druhým právoplatným filmem z této mrazivé země plné gejzírů. Přijde mi velice zvláštní, že když tato země disponuje tak obrovských přírodním bohatstvím, tak proč to nezakomponovali nějak do toho filmu. Island je proslulý svou dechberoucí přírodou, takže jsem byl jako divák z pouhého náhledu do měst a ulic mírně zklamán. Ovšem všechno ostatní je jedinečným zážitkem, který jsem prožíval velice intenzivně. Vůbec se nedivím, že tento film patřil k nejúspěšnějším snímkům loňského KVIFFu. Kvality jsou zde nezpochybnitelné, hlavně co se žánru dramatu týče. Sledujeme radosti a bolesti skupiny naprostých islandských sígrů kteří dávají rádi lidem na budku. Každý z nich je naprosto jiný, ale spojuje je jedno velice silné přátelství. Měli mezi sebou jedinečnou chemii, která kombinovala chlapáctví v podobě stříkajícího adrenalinu během bitev a úchylných konverzací, společně s čistou a nefalšovanou láskou. Nejsilnější moment celého filmu přijde rozhodně na osudové párty. Síla této scény je neskutečná a vypálila se mi hluboko do paměti. Velice zajímavým prvkem celého snímku je ezoterické téma, které odděluje tento film od ostatních dramat. Nemůžu se rozhodnout, jestli mi to místy nepřišlo už kapánek moc, ale jako doplňující prvek to k tomu filmu patřilo. Navíc když byly tyto výjevy doplněny pestrou paletou barev, které divákovi evokovaly polární záři. ()
Film, který se zajímavou lehkostí kombinuje lidskou křehkost a zároveň i zbytečnou surovost. Ještě ke všemu v rovině kluků, kdy se mnohdy předhazuje spíše to druhé. Nejvíce překvapující na filmu byly vztahy mezi aktéry, které ukázaly, že něco takového mohou mít i zastánci mužského pohlaví. A přitom nemusí jít o žádnou macho propagandu. Klasicky do toho musí autor vtěsnat nějaké nadpřirozeno, což je na tyto filmu už klasika, ale zase toho nebylo tolik. Po nějaké době islandský film, který mě bavil a dával mi i smysl. ()
Galerie (10)
Photo © Mer Film
Zajímavosti (2)
- Island poslal film ako svojho nominanta na udeľovanie Oscarov za rok 2023 za najlepší medzinárodný film. (Arsenal83)
- Natáčalo sa v Reykjavíku. Počas pátrania po najškaredších budovách islandského hlavného mesta ich režisér Guðmundur Arnar Guðmundsson podľa vlastných slov našiel vo štvrti Vesturbær západne od centra mesta a väčšinu scén nakrútil tam, aby získal obraz, ktorý potreboval. (Arsenal83)
Reklama