Anatomie pádu

Obyčejné, ale přesto mrazivé. Filmařsky na úrovni, ale přesto blízko k realitě. Film, který nejvíce těží zejména ze své “obyčejnosti” a faktu, že by se klidně mohl stát, čímž pádem je o to více intenzivnější a ubíjející. Precizní výkon a parádní sólovka Sandry Hüller, která se nejvíce zasluhuje za autencititu zážitku a díky níž si film právem vysloužil Zlatou Palmu. Stopáž utekla jako voda, celé dvě hodiny se prakticky pohybujeme jen v soudní síni a všechny soudní líčení mají šťávu. Právník obžaloby je slizký, dotěrný grázl, soudní dokazování je přišpendlující, napětí matka-syn postupně graduje a čím dále se děj dostává, tím víc znejisťuje i diváka a jeho vlastní teorie o pravdě. Ze všeho nejvíc se mi pak líbí dokonalá práce tvůrců s předhazováním důkazů, prvek vlastní interpretace diváka a závěr, který si každý divák může vyložit po svém a který víceméně jen načrtává “co se asi mohlo stát”, ale výsledný obraz nechává na každém z nás. Je fajn po dlouhé době vidět dílo, které k dokonalosti nepotřebuje přehnané CGI a milionový rozpočet, ale bohatě si vystačí s jasnou tvůrčí vizí a autentickým herectvím. Silné. (10.10.2023)

Jako náruživý čtenář detektivek vždy upřednostňují jasně schéma - zločin, oběť, pátrání, vyšetřování, klidně co nejvíce zvratů a závěrečné vysvětlení nejlépe s posledním zvratem a šokujícím překvapením. Věděl jsem, že v Anatomii pádu mě toto schéma nečeká a ani vlastně nejde o to, kdo co spáchal a nespáchal. Především jde o důkladnou analýzu jedné rodiny, jež se dlouhodobě potýká s řadou překážek, jímž někteří její členové nedokáží čelit. Tuto skutečnost nejlépe vystihuje dle mého soudu nejlepší scéna celého filmu - gradující manželská hádka. Justine Triet na základě zatím dvou zhlédnutých filmů považuji za svéráznou autorku, netočí standardní podívanou. Sandra podává senzační výkon, o tom nemůže být sporu. Není možné nezmínit, a hlavně nezdůraznit výkon dětského herce, pro něj natáčení muselo být extrémně náročné! Zlaté glóby zasloužené. (08.01.2024)

Vynikající francouzské drama v hlavní roli se skvělou německou herečkou Sandrou Hüller vpadává do našich kin a je opravdu na co se koukat. Režisérka Justine Triet i přes svou malou nevýraznou filmografii evidentně uhodila hlavou o zem a vytvořile výtečné drama pln emocí umocněných bezhudbovým tichem, které film, krom pár muzikou prosycených momentů, neustále doprovází. Snímek díky tomu trošku zavání filmařským kultem Dogma 95 a rozhodně nenechá během dvouapůlhodinového sledovacího času nikoho lhostejným. Obdržení hlavní ceny festivalu v Cannes je si myslím více než oprávněné a snad se režisérce povede v čase budoucím podobný majstrštyk i nezapadne někde sněhem nafoukaným bezduchou filmařinou. (11.10.2023)

Na Anatomii pádu jsem byl dost zvědavý vzhledem k pozitivním ohlasům a úspěchům na všelijakých festivalech a po zhlédnutí mohu odsouhlasit, že se rozhodně jedná o povšimnutíhodný snímek, jenž v sobě umně mísí vztahové a soudní drama, a díky napínavému příběhu, v němž se postupně a účelně odkrývají jednotlivé dílky puzzle, dokáže po téměř celou dobu stopáže diváka nadmíru zaujmout. Anatomie pádu je předně hereckým koncertem Sandry Hüller, jejíž postava byla neuvěřitelně plastická, kde divák po většinu stopáže opravdu neví, k jakému "soudu" (vinná vs. nevinná) se přiklonit. Z dalších hereckých výkonů nutno ještě zmínit mladičkého představitele Daniela a úlisného Antoina Reinartze. Filmu bych vytknul poněkud zdlouhavý závěr a dále pak podobu rozhodujícího svědectví v případu - asi jsem čekal "něco víc", nicméně pokud se nad tím člověk z jistého úhlu pohledu zamyslí, může film v závěru působit nejednoznačně a otevřeně, což lze určitě hodnotit pozitivně. Tak či onak stojí rozhodně Anatomie pádu za zhlédnutí. P. S. (Spoiler alert!) Chudák (pokusný) pes! (22.01.2024)

5/10. No šálek mého čaje to nebyl. Prostředí pěkné, avšak troufám si tvrdit že se dalo vytěžit více. Soundtrack je vskutku prvotřídní, ale spoustu lidem může už po 5 minutách dost otravovat. Já to naštěstí nebyl. Kamera prvotřídní. Herecké výkony a především Sandry Hüller na úrovni. Největší problém jsem měl nikoliv se stopáží, ale s tím, že film působí strašně chladně a nenabízí krom 2 scén nic, co bych jakkoliv adoroval nebo čím by mě zvedl ze sedačky. Je to dobře natočená detektivka (já bych řekl že spíš soudní proces) ale že bych film musel vidět znovu, to se asi nestane. Podívejte se a udělejte si názor sami, já jsem nebyl ani zklamán, ale ani potěšen. (11.10.2023)