Režie:
Hristos PassalisObsahy(1)
Aris a Anna se potkávají jednoho večera v poloopuštěném městě, které obklopují antény vydávající zvláštní zvuky a umožňující přenášet lidské hlasy. V podivném, snově působícím světě, kde věci tak úplně nedávají smysl a chování lidí jakbysmet, se mezi dvěma osamělými dušemi začne pomalu rodit náklonnost… Ticho 6-9 je režijní debut herce a scenáristy Christose Passalise, který zároveň ztvárnil hlavní mužskou roli; jeho Aris je v dokonalém souznění s Annou v podání Angeliki Papoulii. Melancholická love story s podmanivou atmosférou i pozoruhodnou obrazovou složkou je důkazem, že řecká kinematografie neztratila nic na své originalitě. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (8)
Další z řady divných řeckých filmů je zasazen do dystopického světa, ze kterého mizejí lidé. Základem je melancholická love story, film má ostatně jen dvě hlavní postavy, zbytek je pozadí. A skončil dřív, než mě stihnul začít nudit. ()
Takový ten film, co by bylo dobré vidět znovu, ale zároveň by bylo dost blbé vidět ho znovu. ()
(2,5* meh) ()
Možná, kdybych neslyšela před filmem prohlášení režiséra, že “chtěl stvořit svět, ve kterém by chtěl žít”, tak bych byla k filmu mnohem přívětivěji nakloněna. Ale po chvilce, kdy je jasné, o co jde… je to pak už jen docela až nepříjemně otravný film, který k “duším v limbu” nic moc nového nepřináší… Za kritérium “neusnutí” (kviff) * navíc. ()
Řecká divná vlna je opravdu divná, ale tohle je extrém. Mám takový pocit, že střihači vzali natočený materiál a náhodně ho rozházeli do 80 minut. Abych jen nehanil, musím vyzdvihnout herecké výkony a fikční svět, který režisér vytvořil. Asi bude potřeba se na film ještě jednou podívat, aby mi to začalo dávat smysl, ale nechuť je zatím vyšší. ()
Reklama