Velké nic

Film, na který jsem čekal od Nošovic napadení. Soustředěná, bystrá observační dokumentaristika, kde se režiséři nederou před kameru, zbytečně nemanipulují, uměle neinscenují problémy a naopak hledají zvláštní logiku doby, v níž přestaly platit tradiční řetězce příčin a následků. Je v tom empatie a pochopení, jemná ironie i snaha pojmenovat, v čem Covid změnil vše a v čem naopak nezměnil nic. Měl bych drobné výhrady k dramaturgii, možná to mohlo být o pár minut kratší a v závěru méně sázet na operu / masky (což je krok předem odhadnutelný), ale drželo mě to ve střehu celou dobu a silně to evokovalo ten pocit bezčasí a vykloubenosti existence. Navíc cením, že Peterková není další Daliborek. Kandidát na český film roku bez debat. Všechnu moc Vachkovi! (13.03.2023)

Vůbec jsem se na tenhle dokument nechtěl koukat, protože kdykoliv slyšim slova jako covid, očkování, testování, opatření, rouška, respirátor, konspirátor a podobně, tak se ve mně vaří krev. Vůbec nemám chuť si tu dobu, kdy se Babiš pasoval do role diktátora a společně s blbečkem v červený mikině nám zavedli skoro na 2 roky koronavirní džihád, připomínat. Ale z nějakýho masochismu jsem se nakonec na dokument podíval. Dneska už se člověk tomu i zasměje, když třeba sleduje záběr na nudisty v rouškách. Nebo jsem se musel smát, když tam nějaký krávy smrtelně vážně prohlašujou, že zachraňujou svět tim, že šijou roušky. Teď to je k smíchu, ale tenkrát vás přesně tenhle typ lidí napomínal někde v obchodě, že nenosíte roušku. Jinak ze strany opačnýho tábora si museli vybrat zrovna Peterkovou, aby to jako vypadalo, že odpůrci opatření jsou úplný magoři a dezoláti. Ale další roky nakonec ukázaly, že tzv. dezoláti měli v hodně věcech pravdu. Jinak já jsem opatření nedodržoval, účastnil jsem se i několika dezolátských protestů a očkovat jsem se samozřejmě nenechal. Zajímavý je, že v letech 2020 a 2021 mi za to lidi nadávali a přáli mi, abych chcípnul na covid. V roce 2023 mi každej tvrdí, že se choval úplně stejně. Jinak nevim, za co tady dávat hvězdy. Snad hvězdu za toho vožralýho bezďáka, co se někde na ulici válel po zemi, ale problém byl v tom, že mu během toho válení v hovnech spadla z xichtu rouška. (22.09.2023)

Těžko se bude příštím generacím vysvětlovat, že se něco takového skutečně dělo. Klusákův existenciální černobílý dokument ve mně při vzpomínce na události ne až zase tak nedávné vyvolal kombinaci úzkosti a odlehčujícího smíchu. Velký dík patří Klusákovi za vybudování pomníku Karlu Vachkovi. Takhle vzácní lidé by neměli odcházet příliš brzy. (19.09.2023)

Strašně jsem se na to těšil - abych byl o to víc zklamaný. Tu černobílou kameru, která mě veskrze jen otravovala a přišla zbytečná, bych ještě přešel, ale nedokážu prostě pochopit, proč je to celé tak nesnesitelně nudné a banální. Až na pár lepších momentů (jako např. telefonát lékaře s pozůstalým po mrtvém na Covid-19) ten dokument nepřišel absolutně s ničím, co by člověk sám nezažil nebo ještě neměl v živé paměti (nelze se ubránit dojmu, že od těch událostí uplynulo zatím málo času, abychom od nich měli dostatečný odstup), a tak mě všechny ty dlouhé záběry na prázdný Staromák nebo Karlův most v čase lockdownu jen k smrti nudily, protože tímhle jsme přece žili před 3 lety, a to tak dlouho a intenzivně, že připomínat si to mě dnes vlastně už jen obtěžuje. Celkem zábavné je sledovat tu bláznivou Peterkovou nebo poslouchat názory Vachka, který už měl smrt na jazyku, ale jinak jsem zde skutečně postrádal nějakou přidanou informační hodnotu, abych si z toho odnesl něco víc, co jsem dosud neznal nebo co by mi nějak otevřelo oči. Naopak jsem se spíš utvrdil v tom, že v r. 2023 mi téma covidu přijde jaké strašné passé a nikoho to podle mě už nezajímá. (24.07.2023)

Chudák Vachek… radši bych ho sledoval další 4h v kuse tiše kouřit dýmku, než poslouchat další minutu mouder madam Peterkové. Ale že tam byl solidní výkvět populace! Jestli tuhle nemilou připomínku budu muset absolvovat ještě někdy, tak jedině jako ukázku potomstvu, co všechno se dá v životě zažít (pokud to do té doby netrumfne něco mnohem peprnějšího). A kdyby, tak ať jsou to aspoň mimozemšťani… jenom ne další Peterková a její banda zuřivých intelektuálů. (20.09.2023)