Režie:
Guy HamiltonKamera:
Freddie YoungHudba:
Ron GoodwinHrají:
Harry Andrews, Michael Caine, Trevor Howard, Curd Jürgens, Ian McShane, Kenneth More, Laurence Olivier, Christopher Plummer, Michael Redgrave (více)Obsahy(1)
Film Bitva o Anglii režiséra Guye Hamiltona rekonstruuje proslulou kapitolu z dějin druhé světové války, v níž Velká Británie dokázala odolat německým leteckým útokům. Snímek se soustředí na různé britské vojenské osobnosti, řada z nich je inspirována skutečnými lidmi. V červenci roku 1940 německé vzdušné síly bombardují Anglii v rámci příprav na invazi. Když začne Německo, zřejmě nedopatřením, útočit na civilní oblasti v Londýně, Britové začnou v odvetě nečekaně iniciovat nálet na Berlín. Rozlícený Adolf Hitler nařídí Luftwaffe, aby své útoky spíše než na vojenské cíle zaměřila na Londýn a další velká města. Jeho špatný úsudek však umožní Britům obnovit zničené letecké základny. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů Královského letectva a odolnost britské veřejnosti nakonec dohnaly Německo k tomu, aby se vzdalo svých pokusů o invazi. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (214)
Letecké súboje, plánovanie, logistika - na toto všetko sa veľmi dobre pozerá. V momente keď nastáva nejaká civilná rovina, alebo sa do popredia dostávajú konkrétne postavy, už sa to trochu drhne a pravdupovediac som sa tešil na moment, kedy sa zase pôjde do akcie. V globále ale určite spokojnosť. 70% ()
║Rozpočet $13miliónov║ V prvom rade treba povedať že ide o zručne natočení film čo sa týka trikov a snímania kamery, kde citeľne chýba iba jediná maličkosť a to vystrelené náboje pri vzdušných prestrelkách, ináč sa na tie vzdušné súboje celkom dobre pozerá, aj keď väčšinou ide o riadny miš-maš, ktorý asi mali aj piloti bojujúci v takýchto podmienkach. Na moje prekvapenie sa lepšie pozeralo na to ako strategicky pripravovali Nemci útok ako na to ako Angličania bezhlavo tápali a čakali na každodenné letecké úderi. Herecky ambasábel vo filme len presviští, takže o nejakých významných úlohách ani chýru ani slychu, čo samozrejme nejak nevadí, lebo nudiť sa človek nemá kedy. /80%/ ()
"Dá-li Bůh, udržíme se." - "Dobře, kabinetu sdělím že spoléháte na radar a modlíte se k Bohu." - "Spíše naopak. Spoléhám na Boha a modlím se k radaru." Bitva o Británii, první velká porážka Německé branné moci. Britové jsou na ni patřičně pyšní a mají proč. Tuto hrdost vyjádřili v epickém a po všech stránkách vypiplaném válečném filmu. I když zaujme desítkami postav a rozmáchlou výpravou, nejvíc mě ohromily precizně zpracované letecké souboje. Na konec šedesátých let jsem takovou dravost a dynamiku nečekal. Díky nim, nekonečnému množství detailů a svižné režii autora jedné z nejlepších bondovek všech dob, uběhly ty dvě hodiny překvapivě rychle. ()
Bitvu o Británii asi neocení člověk, který o ní nic neví. Rozhodně nejde o vhodný materiál pro dějepis ZŠ, například zcela chybí v podobných filmech běžné mezititulky, vysvětlující co, kdy a kde. Pokud ovšem člověk trochu zná historické reálie, nezbývá než smeknout. Skvělá práce, která nekončí jen u výborné kamery, neuvěřitelných hereckých výkonů, pedantické přesnosti všech detailů, skvěle zpracovaných leteckých soubojů (to všechno samozřejmě bez jediného počítače přátelé!), ale projevuje se i v nesmírně citlivě a dramaticky přesně budovaném scénáři. Možná to zní jako protimluv, ale ve filmu je jak ona pedantická přesnost, činící z filmu do značné míry hraný dokument, tak nesmírně přesně budovaný a pointovaný děj, tedy něco, co je naopak doménou filmů hraných. Nejen pro drobné útržky typických lidských situací té doby (válečné manželství, polští letci, vybombardovaný kostel, lidé v metru, děti sledující německé bombardéry nebo napodobující britské stíhače), ale především pro zlom v samém závěru, kdy se původně jaksi reportážně odtažitý pohled na jednotlivé letecké souboje, vybuchující a hořící letadla, umírající piloty, najednou změní v ohled zcela osobní, nesmírně citlivě natočený pomocí třesoucí se neostré ruční kamery... „Never in the field of human conflict was so much owed by so many to so few“ ... Celkový dojem: 95% ()
Guy Hamilton není špatný režisér, ale tohle naprosto nezvládl. Jeho Bondovky mám rád, ale epická až megalomanská Bitva o Británii je prostě nad jeho síly! Ukousnul si moc velké sousto, které se mu rozpadá pod rukama. Ani na vteřinu jsem se nenudil, ale není to jeho zásluhou. Protože jakkoliv jsou některé scény samy o sobě dost povedené, příliš na sebe nenavazují, netvoří žádný celek. Scénář se se vší pompou snaží postihnout úplně všechny možné úhly pohledu na bitvu o Británii, takže tu máme nejen britské piloty, britské velení, ale také německé piloty - veselé chlapíky, zuřícího Göringa, Hitlerův projev, bombardování Londýna a práci hasičů, civilisty schovávající se v tunelech metra, WAAFky, popálené oběti, velvyslance atd atd. Jenže skloubit tohle všechno dohromady znamená v Hamiltonově případě zcela se vzdát jakéhokoliv vyprávění. Místo toho je film ve výsledku jen sled samostatně stojících scén. Kromě toho je největší problém s leteckými souboji, které tvoří podstatnou část filmu. Klad: jedná se o autentické záběry spitfirů a španělských "Messerschmittů" - to už nám dneska nikdo ve filmu neukáže. Zápor: Jedná se o rok 1969 a triky tomu naprosto odpovídají. Většina soubojů působí díky tomu nechtěně směšně. A nejde jen o triky. Natáčet se skutečnými a ne CGI letadly je super, ale výsledek bohužel za moc nestojí. Snad to ani není Hamiltonova chyba, protože si ani neumím představit, jak se režíruje scéna, kde se na obloze prohání deset reálnejch letadel-veteránů. Mnohými opovrhovaný Tmavomodrý svět má proti tomuhle filmu naprosto dokonale zvládnuté všechny letecké scény (bez ohledu na své další kvality). ()
Galerie (123)
Photo © United Artists
Zajímavosti (25)
- Na začátku filmu, kdy Angličané utíkají z letiště, přiletí němečtí "hloubkaři" a zaůtočí na letu neschopné stroje. Jeden Me-109 zaútočí směrem na kameru, proletí, vzápětí další útočí zprava a teprve po jeho průletu dopadají střely z prvního letounu. (Jirka_Globus)
- V závěrečných titulcích jsou uvedeni piloti státu Izrael, což je nesmysl, protože Izrael vznikl až v roce 1947, tedy 7 let po bitvě o Británii. (Jirka_Globus)
- Obrovské množství letadel, které bylo kvůli natáčení filmu sehnáno, dalo na 35. největší leteckou sílu na světě. (Javert)
Reklama