Hranice

„PROČ NÁM TO DĚLÁTE?…“ Parádní a poučnej pohled na jednu migrační epizodu (tedy trasu přes Bělorusko). A navíc přátelé… celkem drsnej! Líbí se mně, že Holland zbytečně nemoralizuje (byť jde o jasnej pohled jedný strany), ale jen nechává ony vybrané jedince plácat se od hranice k hranici. Aby ji nikdo nemohl nařknout z nadržování, ukáže, že taky tahle mince má dvě strany. Film, ze kterýho se „sluníčka“ asi poblinkají…    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl polskými politiky odsouzen a označen jako protipolský. Ministr spravedlnosti přirovnal režisérku k propagandistickým režisérům Třetí říše. Kina měli za povinnost před filmem odvysílat stanovisko polské vlády. 2.) Scénář vznikl podle běžně dostupných dokumentů, rozhovorů s uprchlíky, neziskovkami, ale také díky anonymním výpovědím pohraničníků. Příběh je tedy inspirován skutečnými postavami. 3.) Thx za titule „K4rm4d0n“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (04.04.2024)

Zásadní zpověď o současnosti, o nás především. Bolestně aktuální snímek z kategorie "současná společenská témata", u Agnieszky Holland s jasným přesahem na historii lidské civilizace přinejmenším tu moderní ve dvacátém století. Může to být nepříjemný pohled, ale to někdy pohled do zrcadla bývá. Dokud se někdy nekoukneme i sami na sebe, můžeme jen těžko hodnotit ostatní. Připomene Nabarvené ptáče. Nejen barevnými odstíny . (28.02.2024)

Extrémně znepokojivý film, který ihned řadím do kategorie, že už ho nechci vidět znovu, a to z důvodu několika vážně zničujících scén, které jednomu neudělají dobře na duši. Přitom poselství filmu je jasně dané, je fakt, že i trochu jednostranně zaměřené, a že se určitě nejedná o objektivní pohled na věc. Pokud je však situace na Polsko-Běloruské hranici aspoň trochu podobná tomu, co se ve filmu odehrává, tak to ukazuje lidskou špínu v té právě podobě, a ukazuje jen to, jak jsme se jako společnost za spousty staletí nikam neposunuly a pořád žijeme uvězněni v rámci svých malých problémů a nedokážeme věci chápat ve větších souvislostech. Mnohdy až dokumentární pojetí trochu zabrańuje se vcítit víc do některých postav, protože těch je ve filmu opravdu mnoho, a některé se objevují třeba až v samotném závěru filmu, a černobílé provedení filmu jejich identifikaci také úplně neulehčuje. Je mi jasné, že z filmu si obě extrémní strany odnesou přesně to, co chtějí, a že asi film mnoha lidem oči neotevře, ale je opravdu důležité, aby se i o takovýchto věcech filmy točily, abychom si připomínali, že existují lidé s mnoha horšími osudy, než který máme my samy. (28.03.2024)

Takřka to nejhorší, co se tomuto tématu mohlo stát. Příšerně napsaný pamflet, který působí jako odškrávací seznam těžkostí jeho aktérů, kde nejdůležitější bylo ani jednu z nich neopomenout. V poslední fázi se pak film překlene do odbojářského žánru, kde postavy najednou působí jak archetypy z young-adults filmů, přičemž tato část je vlastně opsaná synopse fiktivní budovatelské hry Havíř a Markéta: vyhořelá psychiatrička starající se o zpovykané hysterické měšťáky je svědkem příkoří na nevinných utečencích. Uvědomí si tak, že svět potřebuje méně psychologů, zato více přiložit ruku k dílu na poli guerillové solidarity. Stupidní jazyk tohoto filmu poslouží jen jako další kámen v kulturních válkách, protože jeho obliba či neobliba bude vycházet čistě z vaší pozice vůči tématu. Film jinak totiž nemá sám žádnou uměleckou hodnotu. Chcete-li vědět, jak se má pracovat s nějakou historickou či společenskou katastrofou, tedy jako brutální a chaotickou eskalací hlouposti a vnitřní prázdnouty, podívejte se na Saul Fia nebo Jupiter Holdja (16.01.2024)

Film se dá hodnotit samozřejmě různým způsobem. Filmařsky je to na světové úrovni, vyprávěním strhující. To snad nerozporuje nikdo. Tedy jen k výhradám o propagandičnosti: 1) Zachycené události se na zelené hranici skutečně děly a rozhodně ne výjimečně. Tedy nešlo o žádné uměle nahuštěné šokující scény jen na efekt, jako se to (po právu) vyčítalo autorům Nabarveného ptáčete / Souostroví Gulag / Bastardů. 2) Film neříká jak uprchlíky řešit. (To ani není práce filmařů.) Bohužel film ale ani nevysvětluje neinformovaným divákům pozadí těch událostí. Že to byla akce tajných služeb BLR/RUS, které lákaly Afričany a Syřany k snadnému překročení hranice do vysněné EU. A že tím Rusové chtěli vyhrotit situaci v EU a jednotlivé státy rozeštvat. 3) Chápu, když někteří tvrdí, že jim ve filmu chybělo znepokojení mnohých Poláků nad tou uprchlickou vlnou. I kdyby se ale to znepokojení ve filmu objevilo, měli by ti pohraničníci a vojáci "právo" se chovat jak esesáci? Asi ne, že? Právě proto se Holland soustředila především na to nevídané morální selhání mnohých Evropanů (vč. politiků, institucí...). Navíc, kdyby se ve filmu objevilo úplně všechno (i znepokojení Poláků a role Ruska v případu), tak by to mělo 4 hodiny, a spíš než film by to byla Zpráva o stavu Unie. :) __________ Je mi líto snad jen často zmiňované scény s rapováním, protože i když je úplně pitomoučká a je myšlena čistě symbolicky, tak tím, že je umístěná na konec filmu, zanechá lehkou pachuť naivity. Doufám, že lidi tu scénu nevyužijí jako alibi, aby se filmu mohli vysmát, a místo toho o něm řádně popřemýšlí. Málokterý film z poslední doby k tomu tolik vybízí. Jedna otázka za milión: Jak všechno na té hranici uhlídat a zároveň se při tom hlídání nestát monstrem? (01.04.2024)