Režie:
Celine SongScénář:
Celine SongKamera:
Shabier KirchnerHrají:
Greta Lee, Yoo Teo, John Magaro, Isaac Powell, Jojo T. Gibbs, Kristen Sieh, Nathan Clarkson, Emily Cass McDonnell, Keelia Clarkson, Seung-ah Moon, Jane Kim (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spisovatelku Noru a její dětskou lásku Hae-Sunga sice dělí tisíce kilometrů, spojuje je však výjimečně hluboké pouto. Po více než dvou dekádách odloučení se dvě spřízněné duše setkávají během pár dní v New Yorku. Nečekané shledání s osudovým mužem přiměje Noru klást si otázku: „Co by bylo kdyby?“ Režisérka Celine Song v citlivé moderní romanci jedinečným způsobem v několika časových rovinách vypráví příběh dvou lidí, jež se navzájem velmi milují, a přesto se jejich osudy fatálně míjely. Oduševnělý příběh uchvátil diváky na festivalech Sundance i v Berlíně, a teď se chystá dojmout i vás. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (143)
(6/10). Občas se zkrátka nestřetnou očekávání s realitou a film nedopadne podle našich představ. Nestává se mi to moc často a už vůbec se mi to nestává u mého milovaného produkčního studia A24. Inu stalo se a já se s tím musím smířit, protože mě to velice mrzí. Film Past Lives je romanticko-dramatickým filmem. Osobně právě nejsem kdovíjak velkým fanouškem romantických filmů, ale naopak jsem velkým fanouškem dramatu. A z toho, co už mám nakoukáno, jsem si ověřil že Korejci dramata umí - viz. všemi oblíbený a mnou osobně milovaný Parazit. Avšak už jsem se několikrát pěkně spálil a shodou okolností to bylo u filmu Burning. Sečteno podtrženo, karty byly rozdány nerozhodně a mohlo se stát prakticky cokoliv. Jak už moje hodnocení napovídá, tak se misky vah naklonily spíš na tu negativní stranu. Past Lives je velice decentní drama, které plyne pomalu a je unášeno jako malá papírová loďka na vodě. Dává si po většinu filmu opravdu na čas a je to takový romantický art. Na nic si nehraje a jeho emoce jsou skutečné. Ústřední hrdinové mi přišli velice sympatičtí a byli místy hrozně roztomilí. Moc se mi líbí hlavní myšlenka filmu, která vychází z reinkarnace. Nicméně po většinu stopáže mi film pouze brousil hrany mých emocí. Přesně zaútočil až v samotném závěru, kdy už bylo bohužel pozdě. Film mě tak zanechal překvapivě chladným a to mi vadí asi nejvíce. U takovéhoto typu filmy bych hledal přesný útok na emoce a je to ten největší nedostatek, který s tímto filmem mám. "What if this is a past life as well, and we are already something else to each other in our next life? Who do you think we are then?" ()
Keď som uvidel tak vysoko hodnotenú romantickú drámu, tak som sa celkom potešil. Avšak napokon bohužiaľ nedokážem zdieľať všeobecné nadšenie ostatných divákov. Nič proti konverzačkám (hoci je ich v poslednej dobe už pomerne dosť), ale keď sa do toho primieša ešte esencia lyrizmu, ťažkopádnosti a kórejskej strohosti, tak sa to u mňa akosi minulo účinku. To neustále zamýšľanie, čo by bolo keby, to by malo celkom grády, keby hlavní predstavitelia neboli takí utiahnutí a ich dialógy by prekročili nejakú líniu ústupčivosti. 1* za ideu, ale inak nič pre mňa. Sorry, Korea! ()
Jemné romantické drama vypráví příběh dvou lidí, kteří si jsou zjevně souzeni, leč osud tomu chce, že jejich kroky přesto společně životem nevedou. Tři dekády trvající vyprávění se třemi velkými skoky v čase se zaměřuje na pouhou trojici postav, kterou spojuje téma osudové předurčenosti a tisícileté provázanosti jejich duší. Hořkosladký nadčasový příběh těží ze vzpomínek na dávné lásky, z odžitých bolavých vztahových situací a z padnoucího obsazení herců, mezi nimiž to jiskří i beze slov. Začátek ještě může působit poněkud překotně, spolu s uvedením postav do dospělosti ale i vyprávění dospěje a zaměří se na to podstatné. Síla a krása se někdy opravdu skrývají v jednoduchosti, zvlášť když ta jednoduchost spočívá v přesné úsporné režii a v chytrých a uvědomělých dialozích. ()
Citlivý, jemný a plne žltý film, kde sa vlastne v jednoduchosti filozofuje o tom, čo by bolo, keby bolo a ako by sa veci zmenili, keby bolo keby. Niečo o nenaplnenej láske a až naivné vracanie sa k minulosti. Dlhé zábery na oblohu, predmety a premýšľavé šikmé oči s poučením, že keď sa netopíš pod rozbúrenou vodou od vrtule trajektu, tak je to ešte dobré. Lebo by tá vrtuľa mohla skončiť aj v zadku. ()
| A24 | Toto mi asi nestačí. Scenárom až prekvapivo priemerné a silne priamočiare, len aby sme sa na konci rozplakali. Nechcem hovoriť, že by emócie nefungovali, lebo by som klamal, ale pravidelne som sa pozastavoval nad priemernosťou a zameniteľnosťou látky. Páči sa mi, že je to v jadre jednoduché, že sa to nehrá na nič, čo to nie je a že je to len pekný, ľudský príbeh dvoch ľudí, ktorých osud sa nestretol a mrzí ich to. To pre mňa ale nutne vôbec neznamená, že to pokladám za skvelý film, nie zo ešte za film roku. Posledný záber filmu je ale dokonalý. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | ()
Reklama