Sense of Tumour
Režie:
Tereza KopáčováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrají:
Filip Březina, Alžběta Malá, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Jiří Bartoška, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra (více)Epizody(8)
Obsahy(1)
Jak blízko smrti se musíme ocitnout, abychom se naučili žít? Příběh rodiny, jejíž členové se navzájem berou jako samozřejmost, ale nemohou se víc mýlit. Vážná nemoc nejmladšího z nich se paradoxně stane příležitostí pro všechny. Příležitostí, jak být dobrou matkou, otcem, dítětem. Jak si najít holku a jak o ni nepřijít. Jak zkrotit ego a nemyslet jen na sebe... Filip je ambiciózním studentem neurochirurgie, který má vše před sebou. Ovšem místo toho, aby získal prestižní post na klinice, stane se jejím pacientem. V pětadvaceti letech je mu zjištěna rakovina. Nemoc mu umožní najít lásku, stejně jako vážit si vlastní rodiny, jejíž členové si každý zvlášť i společně projdou velkou životní zkouškou. Seriál, který se témat, o nichž se víc mlčí, než mluví, chopil s humorem a empatií. Seriál, který není sedativem, ale lékem. Možná ne na rakovinu, ale na život rozhodně. Na konci každé epizody sdílejí skuteční onkologičtí pacienti pocity, které je provázely jednotlivými fázemi onemocnění. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (112)
Když jsem zmerčil, že Tereza Kopáčová má nový projekt, byl jsem zvědav a pak mírně zklamán, že je převzatý. No jo, jenomže jsem zapomněl, že paní režisérka hodně často točí společensky důležité projekty (viz Ochránce) a po prvním, maximálně druhém dílu byly mé obavy rozptýleny. Originál neznám a ani nepotřebuji, každopádně za první epizodou, kdy některým vadilo, že vysokoškolák souloží se studentkami (!!), už se hodnocení definitivně překlopilo na stranu rozumu a jsem tomu rád. 90%. ()
Asi, ne asi, ale zcela určitě nejlepší český seriál, který není jen komediální... A poslední epizoda, když šel Filip za Hankou, fakt téměř mi slza ukápla, a to se mi stává málokdy.. A to jsem se na to původně začal dívat jen kvůli tomu, že v tom hraje Filip Filipa - tak se jeden další Filip koukal.. A v neposlední řadě fakt skvělí herci, smekám...100% ()
Zcela uvěřitelný příběh mladého člověka, který má jeden den vše a druhy všechno ztrácí. Pochopitelně všechno co bylo před nemocí - sen stát se neurochirurgem, věnovat se naplno sportu, žít nikdy nekončící večírek a honit sukně. Zpočátku nemůže uvěřit, poté zuří, pak se opouští a nakonec musí najít sílu, jak jít dal… ()
To jsou ty chvíle, kdy si říkám, jestli nemám oční vadu, když čtu, jak je většinový názor nadšený a já přitom vidím odpad. Předně, pokud někomu přijde, že samotné téma filmového díla stačí na to, aby bylo skvělé, tak to je poněkud dětinský přístup. A i kdyby ano, tak rakovina skutečně není na filmových plátnech, či televizníchh obrazovkách, nic neobvyklého. Ten seriál není nic jiného, než rodinné a romantické drama, podle té nejvíce předpokládatelné šablony: máme se dobře, (jsme torchu floutkové), bum! krize, chvíli se bojíme, a pak to dobře dopadne. Co se týče charakterů postav, jsou naprosto umelohmotné, předvídatelné a hysterické, herecké výkony odpovídají zadání, tudíž herci na vině nejsou. Tlačení na city a "hodnotnost" díla přes tu dokumentární složku je laciné a trapné dohánění bodů. A také bych řekla, že se tvůrci dopustili klamavé reklamy: slibovali výjimečnost žánru v tom, že jde o komedii o rakovně, ovšem nic zábavného to nebylo, kluk se úplně normálně (tak, jak se s rakovinou ve fimlech pracuje) hroutil v nemocnici, a jeho okolí taktéž. Kde je ten novátorský, vtipný přístup? A jedno zamyšlení na závěr, když už jsme měli i tu dokumentární složku: jak jeden z pacientů říkal, že se hodně divil, když od něho odpadávali mrtví komáři (protože byl nasáklý chemoterapií), nejsem si jistá, jestli je zdravé s někým takhle jedovatým mít intimní vztah. Zkrátka, promarněná příležitost: Možná, kdyby to byla studie jedné šílené, nevyrovnané holky, co má stokholmský syndrom z nemocnic - a on se jí po vyléčení nemohl zbavit, (a ještě by se u ní vyvinul Müchhausenův syndorm v zastoupení), to by byl novátroský přístup, i třeba s trochou opravdového černého humoru. Tohle bylo prostě slabé, opravdu hodně slabé. ()
No... Nakonec jsem to celé dal a jsem z toho rozpačitý. Ten útok na emoce je příliš prvoplánový a okatý. Namísto snahy podívat se, co se odehrává v blízkých nemocného, nám byla předložena Hanka mající zcela jasno "stát při nemocnému" či rodiče s manželskou krizí zapříčíněnou nikoli synovou nemoci, ale životní neukotveností matky. Stejně tak Filipovo rozpoložení plavalo po povrchu a neřeklo více, než co každého stejně napadne. A proto kde kdo zmiňuje závěrečné promluvy skutečných pacientů jako výraznou část seriálu - oni totiž v pár vteřinách sdělí to, co měla sdělit hraná část seriálu. A co ve srovnání s tímto seriálem byl Jiří Hubač schopen sdělit během necelé hodiny předposledního dílu Sanitky. ()
Galerie (137)
Zajímavosti (26)
- Plnovous i vlasy pro svoji roli onkologického pacienta obětoval také herec Jiří Bartoška (Antonín Vaněk) a ztrátu vlasů ani mimo natáčení neschovával, protože od dětství nesnáší čepice. (Česká televize)
- Antonínem (Jiří Bartoška) zmiňovaný základ pro chemoterapii je Adriamycin, což je cytostatické antibiotikum produkované bakterií Streptomyces a bylo objeveno v polovině 50. let 20. století jako sloučenina ve vzorcích půdy blízko Castel del Monte, italského hradu v Apulii. (Faustka)
- Scény z nemocničního pokoje nemohly být natočeny v nemocnici, v žádné z budov nemůže být takový výhled na centrum Hradce Králové. Zřejmě byly natočeny v ateliéru a do oken byly naklíčovány záběry natočené z budovy Studijní a vědecké knihovny. (Zany)
Reklama