Late Night with the Devil

Nejde o žádný převratný horor, který by šokoval násilím či byl děsivý, ale body si získává za svůj originální koncept ( a pak že to nejde!) a za svou odlišnost- rozhodně film, který se nedá s ničím jiným srovnat. Film si diváka dokáže získat už od začátku uměle vykonstruované Talk Show, která je zkrátka zábavná a jakmile to dostane hororový Kick, tak je to taky fajn. Líbilo se mi věrné 70tkové Retro, herecké výkony všech zúčastněných ( Dastmalchian snad poprvé září) a slušná atmosféra. V závěru je to překvapivě i slušně brutální a dojde na jeden zajímavý Twist. Takže ikdyž nejde o žánrovku, která by měla atakovat přední příčky hororové topky, tak jde rozhodně o film, který by se měl podpořit za to, že je fresh a jiný. Paranormální jevy trochu jinak. 75% (20.04.2024)

Po tých skvelých ohlasoch zo zahraničia nakoniec pomerne sklamanie. Late Night with the Devil je síce dobrým filmom, no nie veľmi vďačným hororom. Režisérske duo Cairnesových dokáže priam dokonale vystihnúť atmosféru televíznych late night interviews zo sedemdesiatich rokov a držať sa konceptu po celú stopáž, takže Late Night with the Devil pôsobí čo sa týka námetu dostatočne zaujímavo a originálne, navyše s perfektným Davidom Dastmalchianom v hlavnej úlohe. Avšak čo sa týka hororovej časti, čakal som niečo odvážnejšie, atmosférickejšie, nápaditejšie, akékoľvek. Late Night with the Devil má však za hodinu a pol dohromady dve hororovejšie scény a ani tie nijako nešokujú, práve naopak sú podané pomerne obyčajne. Vo výsledku tak nie zle koncepčne pojatý film, ale pomerne slabý horor. Ako taká neškodná, osviežujúca, nízkorozpočtová žánrovka síce v spleti tých podpriemerných, generických hororových kúskov, ktoré v dnešnej dobe smerujú do kín poteší, ale čakať tu na poli žánru čokoľvek zásadné by bolo chybou. CELKOVO: 6/10 (20.04.2024)

Davová hypnóza zjevně zapracovala, ale není se čemu moc divit, protože v obvyklém marasmu nabídky žánrových festivalů se člověk tuze ochotně nechá oblbnout čímkoli s nádechem osobitosti či atypickým zpracováním. Bohužel s čistou hlavou se spíš ukazují nedotaženosti celého díla. "Late Night with the Devil" můžeme doufat, že začalo jako ambiciózní projekt, který ale tvůrcům vzali z ruky producenti a řekli jim, že k tomu musejí dodat vysvětlující úvod, aby i těm nejvymletějším divákům došlo, na co se koukají, ale bohužel i jak se to celé bude dál odvíjet. Jenže se spíš skrze mnohé indicie ukazuje, že zdejší autorské duo jsou jen příliš velcí scenárističtí lajdáci, aby vše, co se otrocky doslovně řekne v úvodu, dokázali jakkoli jinak organicky zapracovat do vyprávění. Že to naopak opravdu jde, dokazuje o rok starší a v základu de facto totožný film "Give Me Pity!" Amandy Kramer. Ten nejen že dokáže sveřepě udržet zvolený koncept záznamu televizního pořadu, ale také oplývá reálnou nápaditostí i uhrančivou kreativitou navzdory low-cost produkčnímu zázemí. V porovnání s tím se "Late Night with the Devil" vyjevuje jako zoufalecky splihlá kopírka, která totožný koncept ani nedokáže pořádně obšlehnout, natož ho naplnit, a zmůže se leda tak na blafování netuctovosti, zatímco rozehrává v důsledku prostě jen další brakovou žánrovku se sice možná atypickým rámcem, ale pořád zcela konvenčními peripetiemi. (15.02.2024)

Originální je určitě správné slovo a naštěstí si k němu píši ještě „soudržný“. Tenhle film mohl dopadnout lépe, ale rozhodně i mnohem, mnohem hůř. Pohlcení do 70. let je vypiplané určitě i estetikou, ale především kulturním pozadím, na úrovni explicitních, referenčních (přímo odkazují k věcem a místům, které něco znamenají) i symptomatických významů (myšlenka odvozená od obecných představ určité části společnosti). Od počátku talkshow záznamu v podstatě dýcháme dobový vzduch a máme spoustu otázek ohledně hlavního hrdiny, jeho napojení na Bohemian Grove a úmrtí manželky. Líbí se mi, že satira senzacechtivé televizní sítě je možná dost okatá, ale přece úzce souvisí a podporuje základní hororovou linii kolem protagonisty, jehož David Dastmalchian zahrál báječně – stoprocentně soustředěný a v mimice přesný výkon. Líbí se mi, jak to celé opravdu působí tak trochu cheesy a neškodně, stejně jako formát fiktivního pořadu, v němž moderátor pro vysokou sledovanost provádí psí kusy a vedle senzibila či démonem posedlé dívky si pozve i skeptika, jenž vše viděné a podezřelé arogantně vyvrací jak Babiš ve sněmovně. Úplně se mi nelíbí střídání barevného found footage materiálu s černobílými náhledy do zákulisí, jež prolamují čtvrtou stěnu a jejich styl snímání nenapovídá tomu, že by je měl pořídit někdo, kdo s postavami dané situace prožíval. Kvituji však trpělivě budovanou záhadu, výbuch hororové show i ambivalentní vyústění, jež nutí k přemýšlení tím interpretačně příjemným způsobem – znovu to chci vidět, jelikož si potřebuji srovnat celé schéma a jelikož nepochybuji, že k němu napodruhé pocítím ještě větší respekt a obdiv. A to všechno za 86 minut a s minimálním rozpočtem. Wow. (05.05.2024)

„…PRÝ JE TO NEJVĚTŠÍ PŘENOS OD PŘISTÁNÍ NA MĚSÍCI…“ Zajímavý… sledujeme televizní pořad, ve kterým se pomalu (ale jistě) dostává ke slovu Ďábel. Dobrej nápad, a přestože tyhle věci „v přímým přenosu“ moc nemusím, nenudím se. Sice se ani nebojím, ale určitě se to vidět dá…    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Kdysi dávno byl natočen podobný film… „Ghostwatch“ (1992). 2.) Bratři Cairnesové se inspirovali nejen „nočními šou“, ale také hororovými filmy - The Howling (1981) a Vymítač ďábla (1973). 3.) Thx za titule „Libor Sup“ a „sheffield358“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (17.05.2024)