Perfect Days
Perfect Days
Dokonalé dni
Perfect Days
Perfect Days
Režie:
Wim WendersKamera:
Franz LustigHrají:
Kódži Jakušo, Min Tanaka, Tokio Emoto, Arisa Nakano, Aoi Jamada, Jumi Asó, Sajuri Išikawa, Tomokazu Miura, Ron Mizuma, Bunmei Harada, Šunsuke Miura (více)Obsahy(2)
Hirajama pracuje jako uklízeč toalet v Tokiu. Žije spokojeně ve své pečlivě sestavené rutině a volný čas tráví čtením knih, poslechem starých rockových kazet nebo focením na svůj analogový fotoaparát. Ze životní harmonie ho vyruší série nečekaných setkání, která postupně odhaluje střípky z jeho minulosti. Proslulý režisér Wim Wenders (Paříž, Texas) se triumfálně vrací s poetickým filmem o hledání krásy ve zdánlivých maličkostech. Představitel hlavní role Kódži Jakušo byl na festivalu v Cannes oceněn za nejlepší mužský herecký výkon. (Aerofilms)
(více)Recenze (122)
Minimalistická poetika o každodenních radostech, držení se rutin s melancholickým nádechem a kontrasty/stíny. Úvod je tichý, skoro dokumentární pohled na život bez komentáře, až s přibývajícími interakcemi se poodhaluje osobnější vhled do dění. Hudba trefně napovídá o rozpoložení málomluvného hrdiny. Někomu to bude připadat mdlé, dokonce úmorné. Užil jsem si to, milý a emocionální 8 z 10, 4*. P.S. Po hlavních titulcích vás čeká vzkaz. ()
Několik všedních dnů ze života vyrovnaného a usměvavého života čističe tokijských záchodků. Nevzrušivé.(max.70%) ()
Taká “Čistá duša” čistiaca čisté tokijské záchody do čista a japonský Russel Crowe: charizmatický hlavný predstaviteľ právom ocenený za svoj neverbálny výkon (Cannes 2023: najlepší herec) a film ktorý vo mne prekvapujúco milo pôsobí aj niekeľko dní po zhliadnutí ako oslava jednoduchého spôsobu života ktorý volí nejeden introvertnejší a osamelejší Európan, Japonec či Američan/ka. I tak še da… ()
Moje obavy, že si nebudu rozumět s japonským duchem filmu se nenaplnily. Právě naopak. Pan Hirayama mi byl sympatický od začátku - (!obsah) jeho rituály, skromný příbytek, sazeničky javorů, o které se s láskou stará, klid ve tváři, mlčenlivost a pokora, pořádkumilovnost, MG kazety s The Animals a Janis Joplin, knihy atd. Stromy - ty mají vůbec pro Hirayamu zvláštní význam - s oblibou fotografuje jejich koruny, aby zachytil Komorebi - sluneční světlo pronikající skrz listy stromů... Je to samotář - dívá se na svět očima ale vidí srdcem. Má zvláštní, černobílé sny, které patrně souvisí i s jeho minulostí, ta je však pouze naznačena. Někteří se na něho dívají skrz prsty, protože uklízí veřejné toalety, ale ti kteří se k němu dostanou blíže, jsou okouzleni a cítí respekt. Jeho podstatou je jednoduchost bez předsudků. Snaží se o duchovní klid a čistotu každý den. I tančícímu bezdomovci vzdáva úctu. Film s jistotou (nejenom) naznačil, ke kterým hodnotám bychom se měli vrátit a jaký postoj k životu zaujmout. V závěrečné scéně s detailním kamerovým záběrem je to zachyceno naprosto přesně. Pan Kódži Jakušo si ocenění právem zaslouží. Velice zvláštní snímek...Perfect days má přímo očistné účinky s následkem znovunalezení duševní rovnováhy. Arigató gozaimas. ()
Odteď už je každý den dokonalý... hlavně když si poslechnete Perfect Day a dáte si vodu s ledem. ()
Krásne vo svojej jednoduchosti. Škoda len tej dlhšej stopáže, lebo so šikovnejším strihom v poslednej štvrtine by bola táto oslava každodennosti (a miernej OCD) úplne dokonalá. 85 % ()
Film z prostredia Tokia, so známym soundtrackom. Film nie je rozhlasová hra, preto vidíme viac ako počujeme. Ticho je vo filme veľmi dôležité, viac ako rozhovory. Hlavná postava je mlčanlivý pán, ktorý vie ľuďom pomôcť, keď to potrebujú, hoci sám toho nemá veľa. Teší sa zo života, z prítomného okamihu, teší sa z dažďa rovnako ako zo slnečného dňa. Vie, že akákoľvek práca, ktorú vykonávas poctivo, ti dokáže robiť radosť. Teraz je teraz, potom je potom. ()
S Wimom Wendersom máme otrasnú históriu. Alica v mestách, Nebo nad Berlínom, Stav vecí, Americký priateľ, nebavilo ma nič 😂! Ale sú aj takí filmári, ktorí ma bavia najviac, keď sú na sklonku kariéry, napríklad Marty Scorsese. Dokonalé dni sú veľmi detailnou, ale zároveň dialógovo minimalistickou sondou do ľudskej duše obyčajného človeka, ktorý nám v dobe narastajúcich socioekonomických nerovností pripomína, že spoločnosť stojí na tých najmenších článkoch rovnako, ak nie ešte väčšou mierou ako „bohatšia“ horná polovica. Prostredie tokijskej metropoly pre západniara ešte umocňuje atmosféru tak trochu iného sveta a dokonale do filmu zapadá. Keď pôjdete nabudúce na verejné toalety alebo vám vo foodcourte odnesú tácky s jedlom, prosím, úctivo pozdravte týchto ľudí, aj za Wima 😊. 8 z 10 ()
Joo záchodky v Tokiu, to je úplně jiná liga. Uklízet je, poslouchat hitovky 70. a 80. let, fotit stromy, číst knihy z výprodeje, s rutinou jsou dny perfektní. A co se stane když tu rutinu sem tam něco nabourá? Vznikne poetické, všednodenní a pomalé drama, pro pocit příjemně strávených dvou hodin. ()
Óda na všednodenní rutinu. Jakušo dal svou postavu výborně a vlastně jí rozumím. ()
Zaprvé Jakušo. Krásný muž s přímo hmatatelným charismatem. Pamatuji si ho už z filmu Babel. Tam i tady mu věřím každé gesto, každý pohled. Zadruhé hudba. Nevzpomínám si na film, kde by hlavní hrdina tak souzněl s hudbou, kterou si pouští. V Dokonalých dnech s hudbou nejen dokonalou, hudbou excelentní! Fláky ze šedesátých a sedmdesátých let (Lou Reed, Nina Simone, The Kinks, The Animals...) i pro mě dosud neznámá Kanenobu mě ovanuly jistotou, že režisér, který volí takovou hudbu, je "můj člověk" a odpustím mu ve filmu cokoli. Ne, nemusím mu odpouštět nic. Film mě uhranul. Teď je teď. Tolik moudrosti ve třech slovech! Dokonalé dny nejsou filmem o obyčejném životě. Jsou filmem o ukotvení se v životě, o nalezení sebe sama, o radosti z každého dne. Teď je teď a teď je dar. Výborná kamera, práce se světlem, s kontrasty v zobrazování interiérů i města. Výjimečný film, kompaktní. Drží při sobě všemi výrazovými prostředky. Stojí na pevných základech rituálů (nejen hlavního hrdiny) a opakujících se scén, které na mě určitě platí. Teď je teď. Zastav se. Užij si tu chvíli. Pusť si starý fláky a koukej jen tak na zahradě do korun stromů. ()
Wenders si dělá z lidí prdel a místní polointelektuálové mu na to skočili. ()
Občas člověk potřebuje film, jako je tento. Jasných 5*. ()
70% Pral bych si, aby mi dvouhodinovy film prozradil o hlavni hrdinovy vice, rozhodne bych stal o to pochopit vice. ()
Jsi tak moc ve sr*čkách, jak si připustíš. Pro někoho by single život, ubíjející rutina den za dnem, stárnutí, uklízení veřejných toalet, přehlížení okolím mohlo znamenat totální dno. Nebo to lze brát jako svobodu, bezpečí každodennosti, moudření den za dnem, obživu, chtít být viděný jen těmi, kteří za to stojí, a mít radost z drobností. Třeba z toho, jak slunce probleskuje listovím japonských javorů. Většina lidí by nejspíš spadala do první skupiny. Ne tak Hirayama, hlavní hrdina filmu, který nachází drobná pozitiva i tam, kde mnozí bloudí ve tmě nebo sedí na terapii. Někdy si Wim Wenders pomůže kýčem, ale obecně je to oslava jinakosti a spokojenosti žití života jako takového. Ať už nabízí cokoliv. Pro mě feel-good movie for shitty days. ()
Prostý, ale přesto okouzlující pohled na všednost. Sílu Dokonalých dní vidím především v naivním až dětském pohledu na rutinu a famózním výkonu, který předvádí Kódži Jakušo. Wim Werders tasí paletu nálad, střídá je a nutí diváka porovnávat svoje vnímání reality s příběhem. Nejde ale ani tolik o všímání si drobností a malých hezkých okamžiků, ale spíš o niterní smířenost a vypořádanost s vlastním životem. Život není lineární, kontinuální a spousta věcí nejde podle plánu. Právě tohle sdělení mě v té absolutní všednosti, nedramatizačnosti a fádnosti zaujalo. Kontrastem je mu totiž právě ten post-kapitalistický tokijský shon, v němž už není ani prostor na ritualizaci. Ale právě monotónní opakující se okamžiky celý život nejen Hirajamimu rozsvěcí a dávají mu barvy. Kolik z nás nějakou rutinu v jakékoliv formě má a do je jaké míry je dobře, že ano, nebo ne? ()
Japonská nálož životnej poetiky. Film o naoko banálnych veciach, na ktorých v živote v konečnom dôsledku záleží najviac. ()
Zenové zklidnění a přijetí naší nepatrnosti v přítomnosti, narušené záblesky minulosti, která se zvolna dere na povrch a může papírovou konstrukci denní rutiny nenávratně rozsápat. Wenders namíchal slušné karty, které mohou uctivému a pokornému divákovi vynést jen samé trumfy. ()
Poklidný snímek o jednom poklidném životě, v němž písničky znamenají více než jen hudební doprovod. ()
,,Týpek žije celkem definici dopamin detox". Je možné, že v jiném rozpoložení bych dal spíše 4 z 5, ale je to bomba, velmi lidská, s ideálním tempem, neskutečnou hudbou i kamerou. Jeden z top filmů 2023. ()
Související novinky
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Blíží se konec roku, a tak opět nastal čas na bilancování toho, které filmy a seriály z letošní produkce se umístily nejlépe v ČSFD žebříčku, jehož podoba není ovlivněna ničím jiným než celkovým… (více)
Byly rozdány Zlaté palmy v Cannes
76. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Cannes se uchýlil ke svému závěru a nastal tedy čas, aby byly rozdány Zlaté palmy. Hlavní ocenění prestižního festivalu díky rozhodnutí poroty, jíž… (více)