Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (14)

plakát

Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024) 

Těžko se obejít bez zmiňování a srovnávání s Fury Road, která před lety s mnoha šťastnými proměnnými byla malý zázrak s pár mouchami. Vyšinutá a nekompromisní akce s přepravou křehkého harému bez vysvětlení fungování  světa a jakékoliv hloubky. Furiosa na to jde jinak a je potřeba se na to připravit. Celým mládím táhnoucí se chuť po pomstě  do jejího vykonání je rozložena do několika kapitol. Režisér představuje vrstevnatý svět s jeho řádem/ekonomikou a seznamuje nás s hlavními postavami, které oproti dílu předchozímu můžeme považovat za komplexnější. Vychvalované duo je víceméně ok, Chris předvádí to, co jsme viděli ve Zlých časech a Anya, nevím proč, místy mi nesedla. Akce tu je, stejně jako pár dobrých nápadů, třeba jako když se boj dostane do vzduchu, ale není tu žádná natolik památná scéna jako ve Fury Road. Opět specifický vizuál, který nemusí každému sednout a kvalita efektů je viditelně kolísavá. Takže IMAX fakt řešit nemusíte, když už, řešil bych špičkové ozvučení. Největší přidanou hodnotou snímku je to, že za tím stojí 80 letý stařík s jasně dravou vizí a dopřává nám na stará kolena ujetý, jasně autorsky rozeznatelný post-apo. Což je asi důvod proč mé hodnocení je 4*, 7/10. Příště bych se rád díval na Hardyho Maxe.

plakát

Mluv se mnou (2023) 

Svěží urban creepypasta, která i přes svou krátkou stopáž nikam nespěchá a na děsy si musíte počkat. Přitom necpe prvoplánové lekačky, žádný gore a hnus (až na epileptickou výjimku). Obejde se to bez mytologie a naštěstí se nekomentuje Generace Z. Příběh jde premise naproti, neokoukaná tvář se vyrovnává se ztrátou blízké a objeví se možnost komunikovat s duchy přes párty artefakt. Pár pěkných záběrů a nápadů v obecně vydařené, jednoduché prvotině. Hororový subžánr to má prostě těžký, fandím totiž divnotvorbě Ari Astera. Místní nadšení chápu. 3*, 6/10.

plakát

Havěť (2023) 

Pokud vám selhávají životní funkce a opouští vás život jenom při pohledu na digitální pavouky, tak pak ano, Havěť se dá považovat za horor, který si pravděpodobně užijete. Vaše arachnofobie je přímou úměrou prožitku zábavnosti a strachu. Jinak v sále panoval smích. Jsem na tom podobně jako paní Wu-chan domácí, trpím až když mi to skočí do obličeje. S přibývajícím časem se vytrácí smysl chování pavouků i jejich děsu, stejně jako u WTF finále. Rád bych pochválil prostřední potyčku s policisty, která působila víc klaustrofobicky, hekticky a zle, než celý zbytek filmu. 4/10, 2*.

plakát

Stovky bobrů (2022) 

Za pytel buráků (nebo bobrů) pár přáteli pořízená černobílá groteska plná série gagů, která má být poctou žánru. Nedobrovolně opuštěný alkodýchánek jako příležitost stát se profi zálesákem s vidinou nového cíle. Mrtví bobři za toxic holku, která to umí rozjet u tyče (thewitchofwonderlust IG, kdyby náhodou). Prakticky jako videohra Don't Starve s bizarním humorem pro otrlé diváky. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nebavil a upřímně nezasmál. Taky jsou tu ale trapnější gagy a stopáž tomu nepomáhá. Čas od času výraznější bizár neuškodí, 7/10, 4*.

plakát

Dokonalé dny (2023) 

Minimalistická poetika o každodenních radostech, držení se rutin s melancholickým nádechem a kontrasty/stíny. Úvod je tichý, skoro dokumentární pohled na život bez komentáře, až s přibývajícími interakcemi se poodhaluje osobnější vhled do dění. Hudba trefně napovídá o rozpoložení málomluvného hrdiny. Někomu to bude připadat mdlé, dokonce úmorné. Užil jsem si to, milý a emocionální 8 z 10, 4*. P.S. Po hlavních titulcích vás čeká vzkaz.

plakát

Kaskadér (2024) 

“Nihilismus je sexy slaninka?” Jasně, zápletka je správně laciná a dělá medvědí službu tomu všemu dění okolo. A to okolo je skvělý. Romantika s komedií funguje výborně. Nevzpomínám si, kdy bych si takhle výraznou fungující chemii mezi hlavními postavami užíval a fandil jim jak culící se školačka. Krasinski mi tohle bude muset odpustit, ale tohle duo chci znovu. U akce je znát, že natáčení muselo být zábavou, stejně jako film samotný. Jo a díky za vztyčený prostředníček akademii za chybějící kategorii pro kaskadéry. Podařený odlehčený feel-good. 8/10, 4*.

plakát

Občanská válka (2024) 

A24 Road movie s terénními žurnalisty přejíždějící  od jednoho hrůzného výjevu k druhému, aby mu svou perspektivou z hledáčku dodali pointu snímkem. Postavy neznáme jinak než jen jako nezaujaté účastníky tripu do ohniska s jejich přístupem k profesi, nic víc. Stejně je na tom konflikt, musíte si vystačit s tím, že je. Dostává se nám pár drobků s náznaky bez příčiny. V podstatě je to hezky vizuálně podané svědectví o americké rozpolcené redneck mentalitě v občanské válce za doprovodu skvělého soundtracku a dobrého ozvučení zbraní. Klasicky podaný příběh s okolnostmi a diváku blíže představenými hrdiny tedy nečekejte. Přesto je to Garlandův divácky z nejvděčnějších filmů. Šel bych více na dřeň s brutálními výjevy, ani politických komentářů z autorádia bych se nebál. Jo a Pabla Escobara chci vidět častěji. V pohodě 7/10, 4*.

plakát

Šógun (2024) (seriál) 

Overhyped, tak by se to dalo shrnout. Předloha je stejně fikce a průměrnej japanalog spáchá příborákem seppuku. Tohle je pro masy odběratelů. Kostýmy a výprava jsou fajn, děj a jeho možné cesty do první poloviny série slibné. Spousta zajímavých možných témat, třeba jak jinak, než střet západního a východního světa pod vlivem náboženství, různých kultur a intrik. I ta romantická linka vypadala  nadějně. Technické zpracování mi nesedlo. “Ne, raději knihu” je na pováženou vzhledem ke konkurenceschopnosti s kanadskými Zlatými stránkami, ale stejně bych raději doporučil knihu. 6/10, 3*

plakát

Bastard (2023) 

Evropské klima Madsovi svědčí (Hannibal je výjimkou potvrzující pravidlo). Jeho minimalisticky podaný Ludvig táhne surové historické drama o zarputilosti a bramborách. Sebedestruktivní měření si pinďourů je narušeno romantickou linkou, která je jak z červené knihovny. Což je vlastně škoda, protože vidět dopady ega a přesvědčení na sobě a svém okolí filmu slušelo. S Rimsym souhlasím o snaze balancovat, s Verbalem zas o tom, že konec měl být jiný. 8/10, 4*.

plakát

Fallout (2024) (seriál) 

Fallout to jako produkt dělá skvěle. Odběratelé Prime a diváci si zkrátí vyčkávání na další sezónu The Boys, kteří jedou na podobné vlně. Fanoušci se budou chtít vrátit ke svému oblíbenému hernímu dílu, ať vás seriál naštve nebo nadchne, chuť tu pravděpodobně bude. Bethesda si to zařadí pod kánon a rozšíří tak působnost. A zbytek? Poměrně aktuální téma odlehčené bizarním humorem, výrazný a osobitý retrofuturismus a jinak slušně vypadající “western” (na poměry a charakter typu seriálu první sezóny), o kterém se píše a mluví, takže běžný divák, který nepatří do předešlých skupin to zvládne bez bolesti. Já se řadím především mezi fanoušky prvních dvou herních dílů od Interplay, které přece jenom byly temnější s přiznanou Mad Max inspirací. I přesto jsem si to v pohodě užil a obecně se dá říct, že herním adaptacím se poslední dobu daří (alespoň těm animovaným). Výtky se najdou, ale raději si užijte výrazně stylizovaný post-apo s westernovým Gogginsem a panenenkou Purnell. Mezi nepřeberným množstvím seriálů nezle než v klidu doporučit. 8/10, 4*.