Inženýrská odysea

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)

Po technické stránce tento seriál doopravdy zestárl a je na něm vidět, že ani produkční z ČST do něj moc neinvestovali. Obsahově a technicky se jedná o zcela průměrné dílo, jenž ukazuje těžký život tehdejších inženýrů v rudém provedení (kdoví jak se za 30let se budou lidé zaobýrat po obsahové stránce dnešnímy seriály :-)). Komu vadí ona rudost, dá odpad a odůvodníto po politické úrovni (stejně jak rudí tehdy západní tvorbbu). Rozhodně nejsem dobrým znalcem seriálu, pamatuji si jej jakžtakž a můj názor je spíše neutrální (nehodlám kritizovat vše a zakazovat vše jak to dělali ti sičáci). (23.06.2009)

I když byl ideologický záměr díla, jak už jsme u Sokolovského zvyklí, zřejmý, nutno zdůraznit, že teprve v tomto seriálu se dostal do širokého diváckého povědomí jako herec Jiří Císler (hrál ing. Voženílka,) a začal pak dostávat významnější herecké role, ale tato byla jeho nejvýraznější. Pro seriál byl v ateliérech postaveno 98 různých prostředí. (28.08.2004)

Jsem fanda tohohle špatného seriálu. Miluju tu zápletku o geniálním stroji z hlavy uťápnutého slušňáka. Prostě mašina, kterou nám může závidět celý kapitalistický svět. A okolo zbožňovaného Perpetisu se točí osudy hrdinů (hlavně 3 čerstvě promovaných 40tníků), jejich kariéry a lásky. Dialogy trapné, herecké výkony divadelní (nesnesitelná Balzerová a Kostka), hudba nevhodně dramatická, režie typu "první dobrá".. Nade všemi ční hláškař Císler (a taky večně nasranej Haničinec bojující za starou dobrou hlubočanskou fabriku). Prostě Dietlova nejslabší chvíle, ale dnes naštěstí už jen obskurní zábava. Neúměrně dlouhou stopáž krásně shrnuli v České sodě: https://www.youtube.com/watch?v=SE6pVvZZS9s (29.07.2013)

Seriál z dôb, keď na niekoľko km filmového pásu stačili tie isté kulisy, zopár propagandistických záberov a pokľudný priebeh. Dielo nie je žiadnym vrcholom ľudskej inteligencie - naivné a trápne scény sem tam pritiahnu a zároveň zväčšia vaše zreničky, či až príliš demagogicky pôsobiace výstupy jednotlivých aktérov. Scény a dialógy podfarbené do červena nesú znamenia doby. Toto je na starých českých seriáloch fascinujúce, ako kývali teda aspoň sa o to snažili, s jednotlivým divákom, či celou spoločnosťou. Na tomto seriáli sa dá schuti zasmiať a celkom dobre pobaviť, ak si pripustíte fakt, že dohromady vám seriál nič nedá. Mám tým na mysli umeleckú stránku, pretože niektoré seriálové kusy vyzerajú ako na 205% splnená objednávka staníckeho aparátu v tej ktorej oblasti spoločenského života. Aj tak je to veľká zábava sledovať herecké špičky svojej doby, ako sa vysporadúvajú s nastolenými problémami a situáciami. (16.06.2009)