The Royal Hotel

„Takhle dopadneme za pár týdnů my,“ komentuje lakonicky jedna z kamarádek křepčení svých předchůdkyň při první noci práci na baru. Kanaďankám Hanně a Liv totiž při cestování napříč Austrálií docházejí zlaťáky. Rozhodnou se proto vzít práci v zaplivané hospodě ležící uprostřed pustiny. Navíc se jedná o velkou těžební oblast, tudíž bar je plný neurvalých chlapů, kteří se nijak nesnaží maskovat, jak jsou žízniví a hlavně nadržení. Australská režisérka a scenáristka Kitty Green se tak i ve svém druhém snímku vrací k tématu „ohrožení žen v pracovním prostředí“. A divák je svědkem plíživého čekání na pořádný průšvih. Green se poprvé pohledem asistentky ve velké produkční společnosti vyjadřovala k permanentně probíhajícímu (ne)viditelnému sexuálnímu zločinu. Zatímco její loudavá prvotina byla víc pro kritiky než diváky, The Royal Hotel je přeci jenom vstřícnější. Je vtahující, plný očekávání, solidně gradující. Divák čeká nějaké thrillerové vyvrcholení, ve kterém se budou sekat hlavy či rozkroky neurvalých štamgastů, ale Green to uchopila po svém, jde proti proudu a víc sází na psychologickou hru. A mně to vůbec nevadilo. Julia Garner mě baví. (15.11.2023)

Jessica Henwick a Julia Garner se vydají na brigádu do hospody kdesi v australském vidlákově, kde se musí vypořádat nejen s nerudným šéfem, ale také s bandou místních frajerů. kteří se nechovají úplně vhodně. Celou dobu sem čekal kdy začne houstnout atmosféra, protože většinu času jsou tu náznaky, že by se to mohlo zvrhnout buď v drsný thriller nebo vidláckou vybíjenou a toho jsem se bohužel nedočkal. V závěru se sice lehce přitvrdí, ale není to ve výsledku nic víc než jen takové plácnutí přes ruku. Přitom prostředí je "fajn" a obě herečky doplněné a Huga Weavinga v malé roli jsou velmi dobré. Škoda promarněného potenciálu...60% (26.10.2023)

Sympatický malý Drama/Thriller s australskými rednecks. Dvě kamarádky kývnou na pracovní nabídku daleko od jejich domova, kdesi v Australii, kde by šly vypomáhat v hospodě, aby si vydělaly extra peníz, jenže budou brzy konfrontováni nevychovanými místními a celá situace se jim brzo vymkne z kontroly. Jessica Henwick i Julia Garner obě hrají velmi dobře, potěší i Hugo Weawing v roli Hospodského, který není vzorný příklad šéfa, velká část filmu se odehrává v jedné hospodě, kde sledujeme náročnou směnu obou protagonistek a nějaké ty sexuální narážky od místních ( Nejlepší byl asi Dolly, ten se jevil nejvíce psychopaticky), avšak na můj vkus se film držel hodně na uzdě, je to takový Light a mohlo se zajít daleko do větších extrémů. Vyloženě jako Thriller to na mne začne působit až finální 15 minutovku, kde atmosféra lehce houstne ( ale opět se film klidně mohl přehoupnout do hixpla s rednecks), jelikož jsem v hospodě pracoval, tak mi to nepřišlo až tak "Out of ordinary", ale film rychle uteče, výrazně nenudí, jako jednohubka v pohodě, ale s lepším režisérem se mohly dít divočejší věci. 6/10. (26.10.2023)

Celý čas film směruje k nepříjemnému násilí a thrillerovému survivalu či hororu s kastrační pomstou, ale nakonec zůstane při zemi a těmto žánrům se vyhne. Přičemž není ani bůhvíjak sofistikovanou psychologickou hrou, kterou by šlo označit za protiproudařský art, chytře si hrající s diváckými očekávanímy. [San Sebastian IFF] (28.09.2023)

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 13. Pomalou Rosalie to začalo, zběsilým Royal Hotelem to skončilo. Můj poslední film na festivalu běžel svižně od začátku do konce a i když byla drtivá většina stopáže zaměřena na jeden zaplivaný bar, kde se bezuzdně chlastá a oplzle kecá, nemohu říct, že bych se nudil. Samozřejmě by z toho mohl vzniknout úplně jiný film, anebo ještě větší bláznovina, avšak Kitty Green má právo si to pojmout po svém a buď se líbí nebo ne. Mně se to v zásadě líbilo, i když bych to sám pojal zvláště v poslední čtvrthodině dost jinak. (27.09.2023)