Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
"Cimrman, tento podivuhodný básník, beletrista, dramatik. malíř, filozof, aviatik, pedagog a gynekolog samouk..." Čím víckrát jsem viděl Hospodu na mýtince, tím víc se mi líbí. Přednáška i opereta jsou takřka geniální. Jedna z nejlepších her. Perfektní trio Svěrák, Smoljak a Čepelka. "To je směšné Achacha. To je směšné Achacha." [Viděno naživo] (82 %) ()
Tentokrát DJC zpracovalo géniovu operetu. Některé písničky jsou opravdu nezapomenutelné (To je směšné cha cha cha, tuze směšné cha cha cha). Ale i seminář stojí za to např. "Zatajili nám, že Karel Hynek Mácha byl sexuální maniak. Jako by na tom bylo něco špatného." Zdeněk Svěrák dokáže říct repliku takovým tónem a s takovou grimasou, že se prostě smát musíte. ()
Je to sice komentátorsky laciné, ale bravurní výkon Miloně "To musí bejt ŽENSKÁ!" Čepelky je stejně největší devizou této operetní epizody cimrmanovské historie. A kromě hlášky o "Polské krvi, Blondýnkách" atd. si cokoliv jiného nedovedu bez velkého zamýšlení vybavit. No, vlastně ještě úžasný dochovaný fragment partitury:) 80% ()
Seminář mi pro změnu tentokrát nepřišel příliš vyvážený, na jednu stranu pár úseků bylo vskutku vynikajících, ovšem momenty se našly i slabší, holt nejde přednášet 45 minut vkuse a stále zábavně... Hra na tom byla podobně, na Svěráka je vždy radost pohledět a Miloň Čepelka se také nenechal zahambit, práve naopak ("Děvka!"), jenže zábava to nebyla vždy z třídy nejvyšší, po skončení jsem měl poněkud lhostejné pocity. 7/10 ()
Vážně nechápu co na Cimmrmanovi všichni vidí, moc jsem toho o něm zatím neviděl (resp. viděl, ale většinou ho přátelé pustili po nějaké akci v brzkých ranních hodinách a to bych usnul i u filmu od Camerona), ale nic z toho mě nijak zvlášť nezaujalo, maximálně jsem se lehce pousmál nad některým z opravdu povedených vtipů. S Hospodou Na mýtince je to to samé, viděl jsem sice jen něco přes polovinu, ale vyloženě jsem se smál snad jen jednou, jinak je to intenzivní nuda připomínající nějakou Stand-up comedy (za tohle budu nejspíš zlynčován zdejším davem... no co už). Je docela možné že zážitek z živého divadelního představení je lepší než při sezení na schodech v rozhrkaném autosbusu s lesknoucím se notebookem na kolenou a s jedním "špuntem" v uchu, ale velmi intenzivně o tom pochybuji (a navíc bych to pak jen těžko mohl hodnotit jako film). 4/10 ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Miloň Čepelka v jednom rozhovoru prozradil, že vždy když hraje Hospodu na Mýtince, tak „hází“ Zdeňku Svěrákovi první slovo každé věty, když Zdeněk Svěrák zpívá Árii Tuláka. (mnaucz)
- Árie „Bratří, mé srdce plá, mé srdce plá“, kterou zpívá Hrabě Zeppelin s Hostinským a Kulhánkem (v tomto případě Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak), má dnes jiná slova než dříve. Totiž v části, kde se zpívá: „Když máme, ženy takové,“ se dříve zpívalo: „Když národ, ženy také má.“ Původní verze je k poslechu k dispozici na neoficiálním zvukovém záznamu Hospody na Mýtince ze 70. let, který je dostupný na internetu. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
Reklama