Ať žije svoboda

Nech žije sloboda je groteska, avšak dnes už nie príliš vtipná. Nech žije sloboda je muzikál, avšak jeho pesničky sú už dnes skôr otravné, na rozdiel od niektorých slávnych melódií z Hollywoodu tej doby. Mňa tento film tak zaujal úžasnou výpravou, pretože sa odohráva v období funkcionalizmu, ktorý prial aj industriálnej architektúre, v ktorej sa príbeh dvoch nerozlučných kamarátov odohráva. Okrem spomínanej Modernej doby si určite spomeniete aj na Metropolis. Dej je trochu zmätený, všetko sa podriaďuje danej situácii, aby tak vynikol gag. Rozohrá sa milostná zápletka, na ktorú sa potom na nejaký čas zabudne, pretože sa sústredíme zase na inú postavu a tak podobne. Clair potom ani poriadne nevie, ako to všetko zakončiť a tak urobí doslova poriadny vietor, pri ktorom všetko zničí, nasledujúci priebeh deja si môžeme tak maximálne domyslieť a vydať sa spoločne s našimi priateľmi na ďalšiu životnú púť, plnú životného optimizmu za zvukov ďalšej piesne. Je to film atypický, ktorý sadne dnes už asi málokomu. 70%. (21.04.2013)

(1001) Myslím si, že jen málo filmům s popěvky se ode mne dostane uznání. Podle mého mají filmy dosáhnout kýženého efektu tím, že se v nich kecá. Nicméně ti nejsilnější tvůrci se poznají toho, že mě dostanou, i když třeba nekecají, jenom tam stojí na hlavě nebo tak něco. To nicméně nebyl případ tohoto filmu. (27.05.2010)

V tomto Clairově satirickém filmu se odhaluje inspirační zdroj – či přinejmenším galský sourozenec – filmových komedií Voskovce a Wericha. Dvojice uprchlých trestanců se náhodou potkává na svobodě a z napětí mezi rozdílnými životními zkušenostmi se rodí – na pozadí stále nových mříží – ryzí životní radost a vůle žít skutečně svobodně – bez dohledu i ochrany hlídačů, trezorů a starých jmen i nových masek. Svobodomyslně je komponován i snímek: entréem z vězeňské manufaktury (analogie následně zachycené a dokonale persiflované tovární pásové výroby) se zpěvem počíná filmový vaudeville, který se po zdařile zinscenovaném útěku promění v nejprve milostné, posléze sociální drama, a další žánry se zpřítomňují až do samého závěru. (10.12.2023)

Film s naivným príbehom, ktorý je tak trochu muzikálom, tak trochu groteskou, v dnešnej dobe už ale nefunguje v ani jednej z týchto rovín. A to aj napriek tomu, že vo svojej dobe to bol film veľmi inšpiratívny. Ako muzikál ovplyvnil Hollywood spôsobom zakomponovania piesní do deja. Ako groteska zrejme inšpiroval samotného Chaplina pri tvorbe geniálnej Modernej doby (1936). To všetko je už ale dnes pasé. Hudba je totiž hrozne otravná, pozostáva z akýchsi prihlúplych skandovaných popevkov a dookola sa opakujúcej budovateľskej piesne (tých sme si niečo v našich končinách užili). Čo sa zase humoru týka, zopár vtipných nápadov (bicykel, výrobný pás) je utopených v záplave trápnosti. Trápne mi pripadá aj to obvinenie Chaplina z plagiátorstva, vzhľadom na to, že jeho majstrovské dielo je nadčasové, kým tento film v podstate skončil na smetisku dejín. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (17.04.2022)

Výborná satirická hudební (crazy) komedie, využívající některé postupy němých grotesek. Příběh, který je však pouze záminkou k vršení gagů, se týká dvou bývalých trestanců, z nichž jeden pohádkově zbohatne a druhý je pro svou dojemnou dobromyslnost permanentně na mizině. Zmíněná satirická složka filmu spočívá v kritice tehdejší společnosti (v době velké hospodářské krize) - samotný název snímku "Ať žije svoboda!" je ironický: když totiž trestanci prchnou z vězení, zjišťují, že venkovní svět se od toho za mřížemi příliš neliší. Nejen touto svou (levicovou) angažovaností připomíná Ať žije svoboda! snímky Voskovce a Wericha. - Nakonec bych snad ještě dodal, že na filmu se samozřejmě jeho sedmdesátileté stáří podepsalo - nečekejte tedy žádnou moderní taškařici. Mezi komediemi 30. let se však jedná o špičkové dílo. (17.02.2006)