Odcizení

Za malé sobíky * navíc. Nechutné, drsné, lidé jsou svině ... ale i krásné, dojemné a i dokonce poučné ... příroda je mocná a krásná ... doteď jsem netušil, že existuje nějaký Sámský jazyk ... doteď jsem netušil, že pěstování sobů je vlastně i poslání a životní styl - odkaz po generace ... předávání ...ehm "žezla" ... nebo v tomto případě - předávání uřízlého ucha - fuj ... to je ale blbý "folklor". (14.04.2024)

ten popisek je dost zavádějící, protože Stöld není kriminálka, ale spíš klasické severské sociální drama, kde je sice středobodem pytlačení, ale není to jen o něm a svůj prostor tu mají boje za tradice, problémy vycházení menšin (tradičních obyvatel) s většinou, nezájem úřadů řešit lokální problémy a další dílčí věci. Navíc je tu nádherná příroda, Sámské tradice jsou zajímavé a "neokoukané" a jako celek mi to sedlo. Kdo by snad ale čekal severskou kriminálku, nebo snad dokonce nějakou větší akci, ať se raději tomuhle kousku vyhne...70% (15.04.2024)

Asi se shodnem že se vyplatí na film podívat kvuli překrásné přírodě. Zbytek je sice hezkým vchodem do života Laponců o kterým se nám může jen zdát, ale jinak film je dlouhý a nudný. Opravdu za zmínku stojí pouze jejich život, který se sice podobá našemu "nejsou to domorodci", ale také je velmi vzdálený. Asi jako dokument bych to bral, ale jako Drama / Thriller? to teda opravdu ne. (23.04.2024)

„Když potká sob soba... tak se pasou oba.“ Když se sobů potká tisíc... Uf. Spásl jsem s nimi půl tundry a přežral se lišejníků. Prý „pátrání po vrahovi.“ Čulibrka z Netflixu, který psal obsah filmu, bych nejradši zadávil, jak polární vlk sobí telátko. VRAŽEDNÉ OKÉNKO: [][] Sám se sám oběsil, bílý pytlák si sněžný skútr spletl s ponorkou. Vražda tu nebyla žádná a policisté s mottem „pomáhat tutlat a chránit rasisty“ neměli co vyšetřovat. Tak se aspoň školili, např. za který konec se drží puška. [][] Do thrilleru to ani netrklo, drama se nekonalo, jen přírodopisný dokument se sociálním ocasem, pohříchu vypelichaným. Ze života Sámů: Psi už netahají saně, ale vozí si zadky na skútrech. Sámské děti už nemusí na převýchovu do státních lágrů, pročež zvlčely a a říkají sprosté básničky o polární záři. Sámští muži nemají koule. Pobrukují si „hřbet ohnu hned“ a ramena dělají jen na své ženy a dcery. Ty musí držet hubu a krok. Se stádem. Sámská děvčata uřezávají uši sobům a pak si je berou do postýlky. Ty uši. Boty si holky zouvají jen dvakrát ročně, na jaře a v říjnu, když se jim zapalují chlupatá lýtka a tahají chlapce do postele. A jací jsou Sámové v posteli? No jací asi. Sobci. (05.05.2024)

Není to poprvé, co Skandinávci otevírají Sámská témata. A mně se to líbí. Zase je to jiný pohled na věc. Jiný pohled na skandinávský svět, který u polárního kruhu řeší témata, o kterých nemáme ani ponětí. Sice nečekejte žádný filmařský zázrak, ale vzhled do života Sámů s příchutí detektivky je to fajn. (22.04.2024)