Revoluce

Hned od začátku jsem čekal, že se film nějak rozjede, ale za 118 minut se tak snad ani jednou nestalo. Hlavním problémem zřejmě bylo, že několik scén bylo až zbytečně zdlouhavých a ty povedené chvíle se v tom jednoduše utopily a zanikly. Herecký výkon Al Pacina a Dextera Fletchera byl dokonalý, ale zkrátka od filmu s Al Pacinem v hlavní roli bych čekal více. (02.04.2010)

Celkem slušný a realistický obraz americké války za nezávislost. S Patriotem se nedá srovnávat. Problémem bude zřejmě casting hlavního hrdiny - jestli Al Pacino nehraje ve válečných filmech, dělá dobře, protože se sem zjevně nehodí. Nastassja Kinski toho až tolik nehraje, zato Sutherland využívá svůj prostor dokonale a je asi největším pozitivem filmu. Z Pacinovy filmografie hodně slabé, jinak však celkem průměr. (07.08.2005)

Al Pacino a atraktivní téma americké války za nezávislost. Tak tyhle dvě věci mě na tenhle film nalákaly a bohužel jsem trochu zklamán. Ne že by Al nehrál dobře (je to Al, ten vždycky hraje dobře), ale bohužel ta jeho postava nebyla nijak zvlášť výrazná. Celkově příběhu chyběl spád a nějakej výraznější nápad. Byly tam zajímavý místa, ale brutálně se to vleklo a to nezajímavý převažovalo. (15.05.2010)

Vskutku hodne syrove a jiste i realisticke zpodobneni americke protibritske revoluce. Nevim, proc se tolika zdejsim uzivatelum zdal Al Pacino nepatricny, podle me zde odvedl svuj tradicni kvalitni vykon. Srovnani s Gibsonovym Patriotem je celkem na miste, mistama si clovek prijde, ze nevi na ktery z techto dvou filmu kouka. Patriot je modernejsi v libivejsim kabatku, na Revoluci uz je preci jen znat stari temer 25 let od sveho vzniku a jista topornost v nekterych pasazich. Presto rozhodne doporucuji ke shlednuti. (03.01.2009)

Tento film působí jaksi roztěkaně. Teprve když se mi v hlavě trochu rozležel, došlo mi to a náležitě jsem to ocenil. --- Nepřítomnost jasného plánu a neurčitost idejí je nezbytným, přímo učebnicovým předpokladem, aby vyprávění o americké revoluci mělo nějakou hodnotu. Tom Dobb charakteristicky neví nic o osvícenských politických teoriích, je to negramotný osadník s prostými zájmy a starostmi. Chce ochránit sebe, svého syna, znovu se oženit, pracovat na vlastní půdě; nic jiného ho nezajímá a nechápe. Revoluce je mu ukradená až doté, kdy ho série pohnutých osobních prožitků přesvědčí, že jeho představa pokojného života je s panováním anglického krále neslučitelná. --- V několika klíčových momentech jsem zažil něco, co jinak znám pouze z knih: pocit dějinného zázraku zrození americké společnosti a Spojených států amerických. Nejsilnější scény přicházejí v závěru: nejprve když Dobb a jeho syn odmítají zavraždit odzbrojeného nepřítele, a nedlouho poté Dobb skoro kupecky smlouvá o své materiální odměně za účast ve válce. Právě lidskost spojená s jakousi přízemností a praktičností vystihuje podstatu toho, co jsem předešle nazval zázrakem. Zrození Ameriky nemá nic společného s Rousseauem, osvícenstvím a dalšími velkými výplody lidského ducha. Vidíme právě naopak absenci "projektu", plánu, velké ideje. Intelektuálové jsou schopni vymyslet spoustu věcí, ale nemají místo v hnutí, které jakékoli sociální inženýrství z definice neguje. Proto se v osvobozené Americe - v kontrastu k revoluční Francii - nestavěly guillotiny, nýbrž pokračovalo neorganizované a přízemní lidské hemžení. --- Obdivuji tvůrčí odvahu Hugha Hudsona natočit něco, co tak snadno a tak mnohými bude nepochybně přijato jako nepodarek (film byl nominován na Razzie). Ano, z hlediska všech teorií řízení společnosti Amerika byla a do jisté míry stále ještě je plevelem. To je také podle mého názoru ten pravý důvod, proč tolik lidí, především intelektuálů, Ameriku nechápe a nenávidí. (31.10.2012)