Procitnutí v Garden State

Zach Braff zabrousil do výsostného teritoria Kevina Smithe - do New Jersey. A vede se mu v něm docela zdatně. Procitnutí z poněkud otupělé nálady Garden State nastane ve chvíli kdy na plátno vtrhne živelná Sam v úžasném podání Natalie Portman. V ten moment si vás snímek zcela získá a až dokonce nepustí. Co mu trošku ubírá kredit je ten nezáživný úvod a někdy až moc násilně umístěná "divnost". Místo aby tu a tam ozvláštnila celkovou atmosféru, tak je jí všude habaděj a někdy je to otravné až kontraproduktivní, jelikož se vám tím postavy zbytečně vzdalují. Zach Braff vychází z tohoto filmu jako lepší režisér než-li herec. Není vyloženě špatný, ale chybí mu to správné charisma, byť jistou auru sympatičnosti mu upírat nelze. Přesto je Garden State celovečerním režijním debutem, který stojí za zhlédnutí. (10.08.2007)

V první scéně filmu sedí hrdina v letadle, které se zjevně ocitlo ve vážných problémech, a my sledujeme zděšené cestující, kteří si nasazují kyslíkové masky a jen s největšími potížemi, narozdíl od hlavního hrdiny, zvládají nastupující paniku. Ta scéna navnadí k očekávání emotivní podívané, jenže v následujících okamžicích naladí tvůrci na úplně jinou notu a sledujeme typicky festivalovou produkci na téma jak se vyrovnává dospívající hrdina s traumaty ze svého dětství a hledá své místo v životě. Což by mohlo být opravdu zajímavé, kdybych neměl pocit, že ty emoce jsou nějak umělé a hrdina, stejně jako celý film, je pod sedativy. Pod vlivem uklidňujících prostředků byl podle mě i scénárista a nejspíš i celý štáb. Můj pocit z filmu dobře vystihuje komentář Rex Mundi. Dialogům filmových postav a jejich emocím nevěřím a film mi přijde jako líbivá vykalkulovaná záležitost pro festivalovou porotu na Sundance Film Festivalu. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2010)

Malý příjemný kult, který byl oblíbený vlastně už ve chvíli, kdy vznikl. Má všechny aspekty, které film potřebuje, abych si ho zamiloval - sympatické lidi v hlavních rolích, úžasný soundtrack a příběh, ve kterém je velmi snadné se najít, ale právě ta samozřejmost, která z Garden State čiší, mě nakonec odpudila. Ano, dokážu si představit, že jsem Andrew, který dokáže kouzelné Natalie Portman vyjádřit lásku po čtyřech dnech, ale bloudění po kořenech minulosti a zákrutách vlastní duše zůstává daleko za hranicí příjemné věrohodnosti. A navíc scénář si rozdal karty tak, že je ve finále téměř jedno, jak se kdo rozhodne, protože v takových situacích už se dnes překvapení neobjeví. (26.06.2005)

Na prvý autorský počin Zacha Braffa (Réžia, scenár, hlavná úloha) je radosť sa pozerať. Hromada scenáristických a režijných nápadov (košeľa vedie) nepôsobí ako nesúrodý guláš, ale presne tak, ako má. Ako vízia talentovaného tvorcu, ktorý vie čo chce povedať a robí to spôsobom, ktorý je pre diváka príťažlivý. Nikto sa tu nehrá na nejaké veľké umenie, no je evidentné, že celý štáb vložil do svojej práce obrovské srdce. A ten pocit sa bez problémov prenáša na diváka a nielen kvôli tomu, že do Natalie Portman stvárňujúcu novú lásku hlavného hrdinu, sme sa od jej prvej scény okamžite všetci zamilovali. V súčasnosti už malá nenápadná žánrová klasika a pre určitú fanúšikovskú skupinu aj celkom slušný kult. Je škoda, že tento film pozná tak málo ľudí. 9/10 (16.03.2016)

Moc příjemná příležitost, která nespadne do klišé romantických sladáků ani se netváří jako skutečné drama. Cesta mladého hrdiny je s úsměvy lemována všemi možnými příhodami od nadrženého psa až po krásně ulhanou Natalii Portman, která ma malý hřbitov rodiných mazlíčku na své zahradě. Traumata, problémy a všechno kolo hlavního hrdiny se nám rychle stane blízkým a mi mu začneme fandit. Jeho někdy až tupost je pro mě osobně příjemná a není naštěstí tažena do extrémů. Výkon Natalie Portman(Amidala forever) je moc příjemný a ta holka je fakt moc dobrá:). (10.03.2006)