Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

Anderas 

všechny recenze uživatele

Nakonec je to přeci jen trochu netradiční film a při jeho sledování jsem byl o to nadšenější, že je děj filmu předkládán jinak než velkou kadencí slov. Jsem celkem velkým odpůrcem české kinematografie a právě proto mám radost pokaždé, když u nás vznikne něco, co alespoň trošičku vybočuje ze zavedených norem. Je pravda, že Skřítek má mnoho slabin a že z něj čiší možná až velmi silná snaha o umělčnost (kterou v tomto ohledu neuznávám) nicméně i tak se mi celek jeví poměrně slušně a rozhodně nadprůměrně. ()

Adman 

všechny recenze uživatele

Nejedná se přímo o film, ale dle mého názoru zde jde jen o jakýsi experiment. Experiment, který měl ukázat jak se zachovají lidé po shlédnutí „celovečerní filmové grotesky“. Tomáš Vorel asi věděl co dělá, protože ač jsem to ani tak nečekal, tak se mu docela zadařilo. Film (experiment) rozhodně nepatří k nějakému odpadu, či něčemu podobnému. Režisér se snažil celou dějovou linku vyjádřit jen pomocí obrázku – bez zvuku. Jednoduše se vrátil o to jedno století v čase nazpět, kdy se točily němé, černobílé filmy, kde se veškerý děj jinak než pomocí obrazu vyjádřit nedal. Za to tedy poklona. Dále chválím také pěkné dobarvování instrumentálním podkladem hudby MIGu 21, který si občas poslechnu a do tohoto filmu se hodí znamenitě. Přímo jako groteska, jak si tvůrci myslí, bych to nenazýval. Groteska má být plná GAGů, a jeden navazovat na druhý aby divák nestíhal popadat dech, což se zde příliš nepovedlo. Občas se člověk zasměje, to ano, ale natýrav dílo groteskou mi přijde poněkud přehnané. Ačkoliv by si někdo mohl myslet že cpaní takovýchto filmů do dnešní doby je blbost, já zastávám spíše názor opačný. ()

Reklama

Zagros 

všechny recenze uživatele

Tomáš Vorel u mě ještě nikdy jako režisér nepřekonal dvě hvězdy a stejně je tomu u Skřítka. Navnadil mě trailer a obsazení v čele s Bolkem Polívkou a Jiřím Macháčkem, proto jsem tomu dal šanci. Bohužel se mi to nelíbilo a Skřítek u mě rychle upadne do zapomnění. Pochválím snahu o originalitu… ale jen tu snahu. Ten koncept grotesky mě nesedl a jednotlivé gagy moc nebavily. Vlastně si vzpomínám jen na jednu jedinou vtipnou scénu a to je na podobný film sakra málo. Dramatická linka s příběhem na mě nefungovala prakticky vůbec. Zůstávají jen slabé dvě hvězdy a mé soukromé varování sobě samému: filmy od režiséra Tomáše Vorla už opravdu ne. ()

Raevan 

všechny recenze uživatele

Rozhodně jsem od Skřítka čekal víc. Jako groteska mi to nepřipadalo a možná ani jako groteska s vážnější tématikou, poněvadž jsem se smál jen párkrát. Je možné že to je částečně důsledkem toho, že jsem se na to díval ráno a před důležitým testem.... Prostě mi to vtipný nepřišlo, určitě zajímavý nápad, ale myslím, že z toho šlo vytěžit víc. Nápad se skřítkem je zajímavý ale zase nevyužitý. I přes to všechno vám Skřítka doporučuju, už kvůli hereckému vedlejším rolím Macháčka, Šteindlera a Čtvrtníčka, také je docela slušně vyvedená, až na efekty, vizuální stránka.Takže jako rodinná podívaná na sobotní večer dobrý... ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Skřítek ze rozjíždí opravdu bravurně - je vtipný, originální a také hluboký (tematizace konzumní kultury a groteskní definice stereotypů popkulturní doby). V průběhu filmu se ale stane to, čeho se (zřejmě) řada diváků obává - Skřítkovi dojde dech. S blížícím se koncem je to horší a horší, počáteční radost z objevování nového (filmového) světa střídá nuda. Přesto Skřítek bez problémů obhájí 4 hvězdičky. Hlavním důvodem je již zmiňovaná originální konfrontace s tvorem známým jako "homo postmodernensis" (vynikající scény v hypermarketu, maso jako fetiš každého čecha atd.). Výborná je i práce s hudbou - neustálé variování několika hudebních motivů Mig 21 (tyto melodie se nám nabíc spojují se známými texty, čímž se vytváří zajímavé napětí) film rytmizuje a uspořádává. Dalším kladem je samotná odvaha natáhnout takto specifický film do celovečerní délky (i když, jak jsem psal výše, 20 minut dolů by neškodilo). Když ještě pomineme podivnou postavu skřítka, který ve filmu nemá žádnou funkci, nezbývá než nové Vorlovo dílo doporučit. Skřítek je nezaměnitelný film. (A ještě mnohem víc...) ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
  • V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
  • Ve filmu je odkaz na starší film Tomáše Vorla Cesta z města (2000). Při scéně, kdy matka ukazuje dceři rodinné fotografie, byly totiž použity i některé snímky právě z tohoto filmu. (zeďa)

Reklama

Reklama