Režie:
Pavel HášaScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Petr MandelHrají:
Josef Somr, Jan Skopeček, Kamil Halbich, Oldřich Vlach, Miroslava Pleštilová, Václav Postránecký, Petr KostkaObsahy(1)
Na dvorek dvou starých francouzských penzistů se snese létající talíř s mimozemšťanem. V duchu francouzských komediálních tradic se rozehrává příběh o prostých lidských věcech, které teprve v kontaktu s mimozemskou civilizací nabývají skutečného významu. Ústřední dvojice hrdinů, představovaná Josefem Somrem a Janem Skopečkem, stejně jako další výteční herci (P. Kostka, V. Postránecký, K. Halbich, M. Pleštilová, J. Šťastný a O. Vlach) v režii P. Háši, už potěšila v televizních reprízách řadu diváků, především bezprostředním přenesením zvláštní radostné pohody a humoru do jediného okamžiku. Právě tak jako stejnojmenný humoristický román Reného Falleta v již několikerém vydání oslovil a potěšil své čtenáře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Česká televizní inscenace podle stejnojmenného románu René Falleta vyprávějící o dvou starých přátelích na francouzském venkově, kteří tráví svůj čas popíjením vína a posedáváním na společném dvoře. Hlavní postavy Clauda Ratiniera, živícího se výrobou dřeváků, a jeho přítele Francis Chérasse, zvaného Sisis, byly obsazeny vynikajícím J. Somrem a J. Skopečkem. Jejich každodenní idylka je narušena příletem mimozemšťana z planety Oxo (K. Halbich), kterému zachutná Ratinierova zelná polévka a poté i víno. Na oplátku za pohostinnost nabídne starým pánům, aby s ním odcestovali na jeho planetu, kde neexistují žádné nemoci a kde by mohli žít ještě mnoho let. Staří přátelé jsou současně tlačeni starostou města P. Kostkou a zámožným obchodníkem V. Postráneckým k prodeji jejich domů, které mají být zničeny, a na jejich místě má vyrůst moderní turistická atrakce. V tomto úsměvném příběhu, který na konci skýtá ponaučení, se oba starci vzdají své možnosti odcestovat a bezstarostně žít na neznámé planetě a raději se chtějí usilovat o záchranu jejich malých usedlostí. Ve vedlejších rolích se v roli strážmistra holdujícímu vínu i ve službě objevil výborný O. Vlach, díky mimozemským silám oživlá Claudova manželka Francina (M. Pleštilová), bohužel věkově se ne zcela hodící ke svému manželovi, a mladý listonoš J. Šťastný. Domnívám se, že díky skvělým výkonům pánů Somra a Skopečka, ale i ostatních herců, může toto dílo Pavla Háši směle konkurovat dřívější a známější francouzské stejnojmenné filmové verzi se slavným L. de Funesem. ()
Už originál s De Funèsem mě moc nenadchl a ta česká verze mi přijde ještě víc mdlá. A navíc je dost televizní. Nejspíš v tom byl ten problém, že mě to i přes dobrý námět prostě neoslovilo. Taky mi to přišlo zbytečně rozvleklé, nevyužité, o humor se to sice snaží, ale stejně to působí nevtipně... Nějaké své kvality to sice má (třeba herecké výkony), ale jinak jsem se s tímhle filmem skutečně minul a to ještě víc, než s francouzským originálem - a to je co říct, jelikož sci-fi s mimozemšťany mám rád skoro v jakékoli podobě. 2* ()
"Zelňačka" od Reného Falleta, známá především díky zfilmování s Louisem De Funésem, vypadá skvěle i na divadelních prknech. A tohoto ducha zachovává i inscenace Pavla Háši. V roztomilých kulisách se rozehrává roztomilý úsměvný příběh o dvou dědoušcích, ufounovi a zelňačce. Je jasné, že v takovémto případě je vše postavené jen a pouze na hercích. A ti rozhodně nezklamali. Josef Somr, Jan Skopeček a Kamil Halbich předvedli vynikající herectví a Mirka Pleštilová je prostě k sežrání. 80%. ()
Ajéjé, tak nám mimozemšťan schopný oživovat hmotu oživil i nebožku paní zamlada podle svatební fotografie... dobrá, to dává v rámci sci-fi smysl, ale docela by mě zajímalo, jak se mu pak podařilo, aby měla nová mladá Francina v hlavě zároveň všechny paměťové stopy svého dřívějšího já? :o) Když pominu pár podobných prvků, které by si ve výsledku zasloužily ze strany tvůrců více ozřejmit či propracovat, zůstává však přede mnou vtipná televizní komedie z porevoluční ČT tvorby. Má obrovskou přednost v osvědčené předloze z dílny René Falleta (podle jehož díla se mi už líbili Idiot v Paříži a zvláště Šeříková brána), tak samozřejmě ve výborných hercích v čele s Josefem Somrem a Janem Skopečkem, kteří obdařili tento příjemný „úlet“ s nostalgickou vůní skutečně velmi povedenými výkony. Líbila se mi na Zelňačce i ta myšlenka spojena s pevným vztahem starých mužů k rodné hroudě a jejich neochvějnou odhodlaností udržet si jí. Zdařilé dialogy, skvělí herci i příjemný francouzský nádech včetně akordeonové muziky tento kousek tahají u mě vysoko, bylo mi potěšením i pobavením a ze srdce nakonec dávám i tu slabší 4. hvězdičku. Celkem mě však láká vidět časem i ten původní francouzský film z roku 1981, už jen kvůli Jeanu Carmetovi.. [70%] ()
Překvapilo mě, že se natočila i česká "Zelňačka". A ještě navíc úplně totožná kopie Funésovky. Jediný rozdíl jsem viděl v tom, že zde nepřivolají mimozemšťana prděním, nýbrž on jen tak z ničeho nic jednoho dne přistane nedaleko jejich domu. Někteří tento film považují za lepší než byla francouzská jmenovkyně. Ale já mezi nimi nejsem. Hlavní problém vidím v ufonovi. U Zelňačky s Funésem to táhl Jacques Villeret, tak zde role mimozemšťana trochu pokulhává. Hraje ho Kamil Halbich, na kterého si vzpomínám jen ze seriálu Chlapci a chlapi, kde ztvárnil velice hodného a klidného majora. Sice se snažil, to mu nelze upřít, ale svoji roli, poťouchlého ufouna podle mě nezvládl. Jen abych pořád nekritizoval. Tak musím vyzdvihnout kulisy, protože ty se opravdu povedly. A dále pana Skopečka, který mě nezklamal. Tuto komedii považuji za průměrný český snímek, ale mám radost, že se mi jej konečně podařilo vidět. ()
Reklama