Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(více)

Recenze (65)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Tieto filmy z čias komunizmu veľmi nemusím, lebo zahŕňajú v sebe určitú prokomunistickú propagandu a zvláštne hrdinské výlevy, či scénky s umieraním a podivnou hystériou. Takisto veľa nelogických a antimorálnych postojov a činov. Páčilo sa mi, že do bojov zahrnuli všetkých, čo tam bojovali ako boli aj Ustašovci a Četníci, teda nacionalistické sily Chorvátov a Srbov, ktorí bojovali spolu s Nemcami, či Talianmi proti komunistickým silám Juhoslávie. Oceňujem obsadenie filmu hercami a herečkami, dialógy ani tak nie. Oceňujem hudbu a špeciálne efekty, strih ani tak nie. Oceňujem autentickú techniku a snahu zachytiť všetky časti bitky a jej vývin, avšak dej je trochu chaotický. Po vizuálnej stránke trochu slabé. Každý padlí 9. Juhoslovan ako hovoria na konci, myslím hovorí za všetko v tejto vojne a tak to, že tam ľudia padajú ako muchy chápem. Všetky územia Juhoslovanských krajín boli za dobu svojej existencie krvavým bojiskom a to, čo tam ľudia zažili bolo až k neuvereniu. Nedovoľme, aby sa niečo také opakovalo! Myslím, že film ako tak čestne obstál. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Výpravný jugoslávský válečný film o klíčové bitvě Titových partyzánů s Němci, srbskými četniky a Ustašovci na Neretvě 1943. Potěší i obsazení Yula Brynnera za pyrotechnika, Sergeje Bondarčuka za dělostřelce, Orsona Wellese za senátora četniků a Franca Nera za italského antifašistu. Film je to silný a nejvíce v poslední třetině, obzvláště scéna zpívání raněných v kostele za zvonění zvonu a za rachotu blízké bitvy, nebo boje a loučení obětované jednotky partyzánů na kopci v závěru s jedinou ženou v oddíle. O vítězství rozhoduje často morálka, tu Jugoslávci bojující za vlast a o holé životy měli. Ukázky:http://www.youtube.com/watch?v=vwuOMeZVpeY&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=qDs2clDYGu0 ()

Reklama

laik_60 

všechny recenze uživatele

Film aj na vkus končiacich 70-tych rokov bol príliš patetický. Je spevom oslavou hrdinstva juhoslovanského oslobodzovacieho boja na čo využil množstvo dymu, výbuchov, ohňa, húfy útočiacich a húfy mŕtvych, či dokonca spev ranených v Nemcami ostreľovanom kostole. Cele to bolo popretkávané zahraničnými hercami, ktorí sa pridali k teatrálnosti a tak bondarčuk sťaby nejaký dirigent neohrozený nechránený (nie a nie ho trafiť) oduševnene dirigoval streľbu z kanónov, „antifašista“ Nero s posledným dychom umiera pri stenách kostola spokojný že aspoň jeden tank trafil, kovboj brynner zase búral a staval a zase búral most na Neretve ... no skratka kopec hercov a a príbehy na nič , násilne poprestrihované , nesledovateľné. Film svojou pompéznosťou predbehol dokonca aj slávne sovietske vojnové epopeje. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Bitva na Neretvě je díky zahraniční koprodukci podobná spíše západním velkofilmům, něž partyzánským filmům, jež jsem viděl, vyvstává mi srovnání s americkým koprodukčním filmem Nejdelší den. Srovnání s tímto americkým filmem mě napadá především v souvislosti s početným hvězdným obsazením. Za druhé pohled nejen ze strany partyzánů, ale i nepřátelských Italů a Němců. Hvězdy objevující se v tomto filmu dostaly malé role a přesto, že nemly příliš prostoru, jejich postavy byly všechny hodně výrazné, především pak Yul Brynner, Sergej Bondarčuk a Orson Welles. Kvůli velkému množství postav je děj natáhnut od značné délky, téměř tříhodinový film by byl kvůli svojí stopáži bez dobře natočených bojových scén docela náročný na udržení pozornosti. Výsledný film, který natočil Veljko Bulajić je přes některá místa, jež působí poněkud natahovaně skvělým příkladem, jak natáčet válečné filmy. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tak takýto druh filmov, dnes už na plátne neuvidíte. A je to škoda. Pravé lokácie, pravé výstrely, explózie, oheň, pravý dym, bahno, pravé dekorácie a vojenská technika. Niečo síce vylepšujú makety a miniatúry, ale je ich minimum. V dobe dnešnej, sa to dá všetko bez nejakých komplikácií vyriešiť na compe pomocou CGI. Vtedy, sa to proste nedalo, ale aj tak je tu vizuálnych trikov naozaj len na malej ploche. Proste monumentálny veľkofilm, z ktorého rozpočet vyviera ako magma. A niečo také bude navždy ozdobou a zároveň aj oslavou kín, kde sa to všetko prejaví v celej svojej širokouhlej kráse. Mať tak tú možnosť vidieť to na plátne. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (13)

  • Pri Jablanici bola postavená replika skutočného železného mostu, jej odstrel mal za následok mohutný prach, ktorý znemožnil použiť akékoľvek zábery. Následne bol znovu vybudovaný a odstrelený, ale dopadlo to rovnako. Nakoniec bol použitý odstrel miniatúrneho modelu. (Marek1991)
  • Ve filmu měla hrát i Jana Brejchová, ale z důvodu těhotenství natáčení odmítla. Odmítla tak i smlouvu na v přepočtu 1 milion československých korun, což měl být její honorář za tento film. (raininface)

Reklama

Reklama