Demetrius a gladiátoři

Historická nepřesnost je jen jedním z drobnějších zádrhelů tohoto filmu. Celá zápletka je vystavěna s odpuštěním na kravině (Caligula chce Kristovo roucho, protože věří, že tím získá nesmrtelnost), všechny postavy se chovají přinejmenším nelogicky a značně nekonzistentně (viz Luciin zbrklý útěk v úvodu nebo Demetriovo neustálé střídání vyznání), veškeré souboje (a vůbec celá gladiátorská škola) vypadají jako něco, co bych zinscenovala v obýváku s kamarády, když mi bylo 5 let (ano, až TAK akční) a celý ten film působí nesmírně dlouze a nudně... docela zarážející u něčeho, co má jen 101 minut. Za celkovou debilitou filmu stojí i produkce, která se snažila co nejvíc využít kulisy a rekvizity zbylé z Roucha, to, co neměla, si prostě opatřila levněji a ještě pro jistotu použila několik záběrů z "prvního dílu", aby napojení obou filmů neušlo opravdu nikomu. Ta druhá hvězdička v hodnocení slouží jako kompenzace za nepříliš reprezentativní kopii, již jsem měla k dispozici, a za kulturní posun, k němuž od 50.let došlo a nejspíš mám díky němu trochu jinak nastavený metr (na druhou stranu, kdybych všem starším filmům přidávala hvězdičku jen proto, že ve své době na diváka určitě působily líp, v podezřele moc případech by mi nestačila stupnice... ale prostě mi přijde trapné dát antickému velkofilmu - jakkoli recyklovanému - z 50. let jen 1 hvězdičku, no...) (13.08.2010)

Mám rád historický film a tady mě to potěšilo víc, když jsem zjistil. že Demetrius a gladiátoři je pokračování na film Roucho od režiséra Henryho Kostera. Ve filmu se mi nejvíc líbil vřískající šašek Caligula. Neměl chybu.A samozřejmě konec, který mi připadal takový pohádkový. Všichni se omluvili a jede se dál. Nová éra Claudius může začít. (22.07.2006)

Snímek ´Roucho´ (1953) se ukázal být naprostým kasovním trhákem a tak se tvůrci rozhodli pokračovat ve vyprávění dalšího osudu Demetriuse. Na předchozí snímek sice navázali, ale koncept všeho dějství pojali přeci jen o něco jinak. A doba vlády císaře Caliguly tomu dopomohla víc než dobře. Než na náboženství je tentokrát především  kladen důraz na brutalitu doby. Gladiátorské zápasy byly po divácké stránce vždy přitahovány a i v tomto snímku si jich lze užít do sytosti. Není to však na úkor příběhu. Naopak. I tady Demetrius vlivem svého přesvědčení ve svou křesťanskou víru zakusí své, čímž vedle sadismu a šílenství Caliguly i nadále mají své místo nejrůznější intriky, kterým musí v rámci přežití v aréně odolat. Děj je však ve svém vývoji o něco ráznější, avšak na ničem nijak neztrácí. Příběh je patřičně pompézní, s určitým ambiciózním poselstvím, s jasnými postavami a přesvědčivostí tragického rozměru dění v Koloseu. Každopádně i tak se jedná o pouhou filmovou zábavu než o historickou výpověď doby a ipo tolika letech funguje stále dobře. (21.04.2022)

Tento historický film pokračování Roucha považuji po stránce scénáře, námětu i historické předlohy za jeden z nejméně zdařilých historických kostýmních velkofilmů. Filmy jako Spartacus, Quo Vadis?, Romulus a Rémus, Trajánův sloup, 300 Spartans, nebo i třeba slavná Kleopatra či Roucho byli o poznání lepší a drželi se alespoň své předlohy a skutečností jako takových. Zkreslené, nepravdivé a po svém utvořené historické události, jsou v tomto filmu až za oči drásající. Krom několika bitev v aréně křesťana Demetria, které většinou vyhrál až zas tolik zajímavého na tomto filmu nic nebylo. Jednalo se pouze asi o režisérovu úpravu takříkajíc po svém, navíc jak už jsem napsal silně nevěrnou své historické skutečnosti. Postavy sice napovídali skutečnosti krom hlavní role Demetria (pozdějšího tribuna, a posléze pretoriána gardy), takového hrdinu snad starý antický Řím ani neměl..Alespoň tuším..? Naopak třeba Cassius Chaerea (tribun pretorské kohorty), a pozdější Caligulův vrah zde nechyběl, byl tam i Macro (velitel pretoriánů), který údajně napomohl Caligulovi k císařství, na kterého později bylo z inscenováno divadlo, při kterém ho Caligula obvinil z vraždy starého císaře Tiberia a nechal ho utratit. Také Messalina zde nechyběla , kterou sám Claudius obvinil ze spiknutí proti němu a nechal ji popravit. A samotný psychicky narušený a nemocný Caligula? O kterém jsem ze začátku vůbec nevěděl ! Tam byla zajímavost, a to sice ta že císaře Caligulu v tomto filmu jeho poddaní od začátku oslovovali jako Claudius, a to až do konce filmu, poté když ho zabili jsem konečně dospěl názoru že to není a vlastně ani nemůže být on. Nový císař který byl po jeho vraždě prohlášen za Caesara byl též Claudius..Tady tedy něco nehrálo.? A teprve teď jsem celou tu záležitost z jeho jménem uvedl na pravou míru. Nějaké recenze a komentáře jsem před shlédnutím tohoto filmu bohužel nečetl. Sám Caesar Caligula byl ale divadlo samo o sobě. V tomto filmu jsem z něj takový strach tak jako například z Brassova šíleného Caliguly (Malcom McDowell) neměl, spíš právě naopak, doopravdy na diváka působil jako šašek, jak už tady vtipně zmínil jeden z mých kolegů.. Sami ale moc dobře víme co se alespoň trochu zajímáme o dějiny a o starověký Řím konkrétně, jak to sním bylo, jak vládl, co dělal a jak i zemřel..? Claudius byl sice prohlášen za císaře hned po Caligulově vraždě, avšak ne v amfiteátru, jak nám to zde tvůrci filmu předkládají..No nic, alespoň jsem se zasmál, a v některých částech filmů jsem se skutečně bavil. Hodnotím tak jak hodnotím, a to neberu v potaz jen dějiny, třeba Demetrius (Victor Mature) nebo Strabo Caesar (Ernest Borgnine) nebyli vůbec špatní. I když zase Strabo, byl řečník a tragik, narozený někdy roku 110 př. n . l. A zde hraje nějakého zřízence či učitele gladiátorů. (03.01.2007)

Sympatické a kvalitní herecké obsazení, i když především vedlejších rolí. DEMETRIUS je povedeným pokračováním historického filmu Roucho (1953) s Richardem Burtonem. Je tady gladiátor (a jeho bohové), bojová aréna, Nubijec, tygři, zlomyslný slizký císař, pikle... Už vím, kde se inspiroval Ridley Scott. (29.03.2024)