MickeyStuma

Děj televizní inscenace sice pojednává o pevném přátelství dvou dívek, které si ve všem pomáhají, ale protože má příběh jasně daný moralizační aspekt, poukazuje se především na fakt, že i taková pomoc má v dané slušnosti a poctivosti svou hranici. Vědomostní olympiáda z vybraného předmětu je jen obyčejná soutěž, ve které jde, ostatně jako v každé jiné soutěži, také o štěstí, čímž je coby kontrast k námětově vzniklé problematice zajímavé použití střepů. A oken je tu rozbito ne zrovna málo. Otázkou ale zůstává, jestli to divák vůbec pochopí. Takže zúčastnit se za cenu podvodu nebo poctivě zkusit štěstí? Postoj Hanky připravující se na soutěž je právě z moralizačního hlediska jasný. Stejně tak to platí také pro finále příběhu. Její kamarádství s Mílou si projde těžkou zkouškou, ale protože obě mají v životě štěstí, třísk, další střepy z rozbitého okna… Celý děj je samozřejmě v rámci zjednodušení značně naivní, ale svému účelu slouží dobře.

Herecké koncerty všech účastníků, z nichž svou živelností nejvíce vynikají Alena Vránová a Vladimír Menšík. Satirický a jemně humorný tón příběhu dává jednotlivým scénám až moralizující rozměr, avšak plně respektuje povahu a charaktery mužské ješitnosti a zejména šovinismu. Dialogy jsou úderné s plnou razancí a energie děje doslova rozpaluje vše možné i nemožné. Výprava je na studiový film působivá, temnou stránku podtrhuje černobílý obraz. Na základě této zdařilé televizní inscenace určitě stojí za přečtení povídka Zikmunda Wintra „Uvězněný rytíř“, které se scénárista Ondřej Vogeltanz při přepisování do scénáře snad prý pevně držel.

Na základě úspěchu první velkolepé adaptace Dumasova románu „Tři mušketýři“ (1921) se autoři rozhodli navázat dalším románem Železná maska. Nutno podotknout, že tentokrát opravdu volně, protože s literární předlohou má společného jen velmi málo. Základní motiv a to je vše. Každopádně tak bylo docíleno, že se vrátily postavy z předchozího snímku, a tedy i Douglas Fairbanks jako DʼArtagnan. Vše, co obsahovali Tři mušketýři, je obsaženo i v Železné masce. Dobrodružství, drama, romantika i humor. Jen už s kratší stopáží a poněkud menší uhrančivostí. Zkrátka už víme, do čeho jdeme. Fairbanks měl tak opět příležitost předvádět své kaskadérské kousky ve velkolepých kulisách. Film má o něco větší švih a akční náboj, takže po této stránce nezklame. Zajímavé je, že jde o poslední Fairbanksův němý film, který navíc o něco později doplnil o zvukovou stopu vypravěče, takže se stal jakýmsi skromným milníkem zvukového filmu s nádechem melancholie zašlé éry němých filmů. Je tak považován za důstojné rozloučení s němou érou a my si tak můžeme právě v oblasti němého filmu naposledy vychutnat hereckou houževnatost Douglase Fairbankse, který byl již dávno považován za herecké eso dobrodružných filmů.