The Three Musketeers

Příběh, který si cvrdlikají už i vrabci na střeše a ve filmové historii byl zpracován nesčetněkrát. Přesto i tahle němá verze má co nabídnout, okázalou výpravu, spád a celkem hezky trefené charaktery. Ale přiznejme si, bez Fairbanksova charizmatu, který on pro své publikum rozdává vždy s úsměvem a grácií, by nebyl zdaleka takový. (14.04.2007)

Tito Tři mušketýři nejsou dokonalí, ale jsou opravdu hodně zábavní, svižní a překvapivě věrní předloze, kdy některé věci sice chybí a některé přebývají, ale výsledek je vyrovnaný. Douglas Fairbanks jako D'Artagnan představuje zatím svůj nejumírněnější výkon a Nigel De Brulier dává základ všem budoucím představitelům kardinála Richelieu. Je to skvělá akční zábava, které chybí jen špetka šarmu a charismatu. (19.02.2023)

Mám rád příběh o Třech mušketýrech a myslím, že tohle je asi nejlepší filmové zpracování. Ačkoliv jako obvykle Douglas Fairbanks hraje spíš sebe než D'Artagnana, má to švih, je to vtipné a i po všech těch letech živé. Kvalita už sice není co bývala v roce 1921, ale dodává to filmu patinu, díky které francouzská pohádka natočená v kalifornských studiích působí reálněji. (18.05.2013)

Po několika úvodních značně nudných minutách, kdy se postupně představují všechny hlavní postavy a rozehrávají se intriky, nastupuje na scénu Fairbanksův hrdiný gaskoněc D´Artagnan a rozjíždí se smršť svižných šermířských soubojů a nejrůznějších honiček, vždy trochu šmrncnutých groteskovým humorem, takže pokud je Fairbanks v obraze, člověk se rozhodně nenudí (To, jak D´Artagnan v jedné scéně "cítil nebezpečí" mě málem sundalo ze židle). Jakmile Fairbanks na chvíli zmizí, začne snímek trochu zkomírat. No ale celkově jsou Tři mušketýři velice příjemným a zábavným filmem. (11.09.2009)

První filmové zpracování v podobě velkofilmu jednoho z mála nejznámějších literárních děl Alexandra Dumase st. a viditelně si na něm tvůrci dali obzvlášť záležet. Jak se patří, film představuje dobrodružství, drama, romantiku i humor. Některé vtípky mají sice co do činění s groteskou, ale vždy včas zabrzdí a děj se opět odvíjí podle daných dumasovských linií. Nádherné kulisy a vkusné dobové kostýmy, včetně dámských účesů, které se již dávno pro takovéto filmy nedělají, dávají vyniknout černobílému snímku, který je již poznamenán zubem času, i dnes. Místy sice některé kulisy vynikají svou jednoduchostí, ale v rámci doby a příběhu jim jinak není co vytknout. Douglas Fairbanks jako DʼArtagnan si užívá každou scénu a bez ohledu na to podává fenomenální výkon. Jak už to ale bývá, z počátku vývoj příběhu nikam nespěchá a vše se plynule vyvíjí do pomezí intrik a zákeřností, jen to možná vyznívá trochu neadekvátně k dnešnímu pohledu na němý film. Dramatizace je však vkusná a akční šermířské scény jsou pastvou pro oči. Tvůrci se sice snažili být co nejvěrnější předloze, ale přesto se uchýlili k menším úpravám, aby byl film zpříjemněn odpočinkovými humornými etudami. A je to dobře. Samozřejmě se to nedá považovat za dokonalý film, ale má v sobě hodně povzbudivého a to se počítá. Film již spíše jen pro filmové fanoušky, kteří si naplno užijí každou minutu a vzdávající hold především Fairbanksovi, který byl v oblasti  takovýcht filmů ohromnou hvězdou.. (30.05.2024)