Říjnové nebe

Jsem docela překvapená, že je to natočeno podle skutečných událostí, protože je to vlastně taková klasická hollywoodská pohádka, trochu ve stylu Billy Elliotta, ale moc hezká. Znáte to, mladík z malého městečka jednoho dne prozře a uvědomí si, že by měl jít za svými sny i když mu okolnosti zrovna dvakrát nepřejí a když se tak stane, tak má člověk v závěru takový hřejivý, povznášející pocit, že to všechno moc dobře dopadlo. Kdybych na takové filmy měla koukat pořád, asi by se mi to brzy zajedlo, ale jednou za čas to neuškodí, zvlášť když je to na rozdíl od např. takové Surfařky, natočeno vcelku vkusným stylem, podpořeno dobrými hereckýi výkony a okořeněno zajímavým vztahem mezi otcem a synem. (19.09.2013)

Mám ráda filmy o lidech, kteří se nenechali odradit, kteří si - považováni okolím za blázny - věřili a nejenže "to aspoň zkusili", ale nepřestávali na svém snu pracovat a nebýt těch dojímavých klišé jako když nenáviděná hornická helma leží vedle stojánku s fotkou vědeckého idolu nebo pohled do hvězdného nebe při klesání výtahu do šachty nebo ten konec s tátou, vlastně nebýt "příkras", které film zřejmě měly pozvedat (a divákovo srdce a slzné váčky polechtat), ale v mých očích mu byly naopak medvědí službou, bych byla (ráda) štědřejší, protože ten film by na to býval měl. (08.03.2006)

Citové vydírání a sentiment? Ano, to všechno v tomhle filmu najdete, ale tak dobře natočené, že to zatraceně dobře působí. Nezdolnost Homera Hickama a jeho tvrdošíjná cesta za snem postavit raketu, získat stipendium a vystudovat školu, místo práce v dolech, jak po něm vždycky vyžadoval jeho otec, byla obdivuhodná. (01.01.2006)

Výborné drama podle skutečného příběhu. Dramatický příběh z malého hornického městečka o "vzorech" popisující velice zajímavou formou nejenom vztah otec-syn, ale i to, že pokud si myslíme, že něco má smysl, tak bychom se měli snažit pro to udělat všechno a neztrácet naději. Příběh "amatérských raketových konstruktérů" dokáže po celou dobu zaujmout i díky dobrému vyvážení scén dramatických, humorných i těch k zamyšlení. Hlavní tíha celého filmu leží na ústřední herecké dvojici Jake Gyllenhaal a Chris Cooper, kteří se rolí zhostili na výbornou, hodně zajímavá je i postava Laury Dern. Přesto, že vyvrcholení příběhu je dost předvídatelné, věta "Werner von Braun je významná osobnost, ale není to můj vzor" mne docela dostala ... (05.06.2017)

Filmy natočené na základě skutečného života někoho, kdo se svou pevnou vůlí a odhodláním něco dokázal, budou zkrátka vždycky příjemné a inspirativní. Tenhle není výjimka a i svým zpracováním a hereckými výkony docela vyniká. Je vidět, že už před Donniem Darkem hrál mladičký Jake Gyllenhaal skvěle. Stejně tak vynikají i Chris Cooper a Laura Dern. Z postav mě nejvíc zaujal právě otec (Chris Cooper). Tato role totiž nebyla napsána jako ten klasický stereotypní typ otce, který jen z principu synovi něco zakazuje. Naopak se tam snoubila přísnost se snahou syna pochopit. A je vždycky osvěžující vidět ve filmu takto prokreslenou postavu, která svým charakterem dává zároveň smysl. Celkově bych to shrnula volnou citací toho, co o tomto filmu řekl skutečný Homer Hickam: "Jako příjemný nízkorozpočtový film je to velmi dobré, jen to bohužel vynechalo nejlepší části mých memoárů. Na druhou stranu je ale pravda, že svět potřebuje přesně takové příjemné filmy, které dokážou mladé lidi povzbudit k tomu, aby šli za svými sny." ~(3,7★)~ (30.05.2021)