Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (220)

Dr.film 

všechny recenze uživatele

V dnešní době, kdy si Julia Roberts může vybírat z hromad scénářů je dost překvapující, že ji do oka padl zrovna tento nevypracovaný a z diváckého pohledu hodně průhledný kousek. Julia působí hodně utlumeným dojmem a jen těžko lze říci zda je viníkem „černobílý“ scénář bez šťavnatých dialogů, nebo samotná Julia. Hereckým podáním mě daleko více dostala Kirsten Dunst, ta své postavě dala alespoň působivou prokreslenost a charakter. Úsměv Mony Lisy hodně balancuje mezi dvou a tří hvězdičkovém hodnocení, když ale uvážím klidnou a příjemnou kameru zachycující takřka dokonalou atmosféru padesátých let společně s neodbytou výpravou, tak si tři hvězdy určitě zaslouží. ()

01Zuzana10 

všechny recenze uživatele

3 a pol *. Zaujímavé a zároveň obyčajné. Príjemné. Čím? Zaujímavé kombináciou 50-te roky, postavenie žien v tej dobe, umenie, škola. Obyčajné príbehom, kedy sa zo zatracovaného stane hviezda, občasnými obohratými rečami o umení, hľadaním "vlastnej cesty životom".. Ale asi potrebujeme časť klišé aby sme film prijali, pozerali, mali radi charaktery, takže tiež príjemné. Je zaujímavé sledovať z povzdálí probém, pred akým stáli vtedy dievčatá, navracať sa do 50-tych rokov. __Čo sa mi ešte páčilo - zopár pôsobivých záberov, super kľúčová scéna 1. hodiny, občasný šarm Dominica Westa a fajn babinec známych herečiek... ()

Reklama

Jossie 

všechny recenze uživatele

Obsah filmu je klasický otřepaný příběh učitelky, která si získala třídu potížistek, ale kladem je jeho zasazení do prostředí školy, která vychovává ženy k dokonalosti, kdy získají paradoxně skvělé vzdělání, aby pak doma uvařily včas večeři a postaraly se o domácnost. Velmi příjemnou změnou byla Kirsten Dunst v roli naprosto odporné mladé ženy. ()

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Prestižní dívčí univerzita Wellesley. Babyboom konzervativních 50.let. Ideálem nastrojená ženuška z předměstí-motorová myš domácí, obletující svého manžílka po příchodu z roboty. V akademickém světě i za hranicemi campusu se střetává tradiční schematický svět předurčených rolí s liberálním smýšlením, které by chtělo zatuchlé škatulky provětrat. Svobodomyslná učitelka Katherine brojí proti vládnoucímu světu ženské závislosti v pokusu Mikea Newella o protipól Společnosti mrtvých básníků. Výsledný obraz je jemnější, uhlazenější, ale plošší. Newell maluje svou líbivou krajinku Žena v kruhu dívek za pomocí hvězdné stáje hollywoodských klisen. Julia Roberts je překvapivě nejmatnější, žákyně předčily svou učitelku a vyznamenání by si zasloužily Kirsten Dunst a Maggie Gyllenhaal. Scénář je nenápaditý, režijně Newellovi chybí tah na branku, ale klade silný důraz na dva motivy. Úsměv. Člověčí schopnost, za kterou se skrývá tisíce příčin, tvarů a odstínů. A Mona Lisa? Nejznámější umělecké dílo světa. Tváří v tvář Da Vinciho portrétu překvapuje, jak je za skleněnou ochranou malý, nahý a bezbranný pod blesky zuřivě fotografujících japonských turistů. Jakoby se jeho krása rozplývala pod tíhou očekávání. Snad proto, že před spatřením originálu jsme ho viděli stokrát v reprodukcích? ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Najviac ma zaujalo prve vyucovanie novej ucitelky Julii Roberts, kde sa nedostala ani k slovu, kedze na vsetky obrazky poznaly ziacky hned odpovede. Na dalsej hodine im to vsak vratila. J. Roberts podala opät dobry vykon, K. Dunst tu dokazala byt presvedcivo nesympaticka a chvilami ma prestal film uplne bavit. Takze taky priemer 50%. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Aby se Julia Roberts připravila na svou roli, navštěvovala přednášky umění a historie na univerzitě v New Yorku. Hlavní představitelky pak strávily před natáčením 2 týdny v dívčí škole. (HappySmile)
  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)
  • Scény v posluchárně se točily na kolumbijské univerzitě, jejíž přednášková síň slouží už 50 let k natáčení filmů. (HappySmile)

Reklama

Reklama